Menu Zavřít

Bouře pod kontrolou

27. 5. 2013
Autor: Euro.cz

Odhlédnuto od vysoko nastavených cen, restaurace nad tunelem Mrázovka potěší autentickou italskou kuchyní

Hotel NH Prague na Smíchově je typickým představitelem dnešní doby. Účelový a poněkud chladný. Jeho malým pokladem by měla být restaurace Il Giardino na vrcholu Mrázovky, jedné ze zelených oáz města. Už sám přístup budí jisté napětí a pocit něčeho dobrodružného. Na vrchol vás totiž dopraví z útrob hotelu komorní lanovka. STŘeDOmOŘSKÁ OuVeRTuRa Když vystoupíte z kabiny, stále nevíte, co vás čeká. Teprve za recepcí se otevře pohled do vcelku sympatického prostoru restaurace. Zarazí vás pouze nevzhledný, teď večer osiřelý snídaňový bufet, který čeká na své ranní využi tí. Je to obecná a těžko řešitelná bolest všech hotelových restaurací. Naštěstí z dalších částí prostory na prázdný pult není vidět.

Do oblouku pojednaný sál sám o sobě nemá kdovíjaký náboj. Ten obstarává nesložitý mobiliář v hladivé modré barvě, hlavně však výhled prosklenou stěnou. Nenechte se ale mýlit, město odtud neuvidíte, to je ke spatření jedině při cestě lanovkou. Z restaurace anebo její terasy popatříte do zelených korun stromů, oděných jarním kostýmkem svěžích nových listů. I to je však příjemné odpoutání se od shonu, který se nachází pár desítek metrů pod vámi v rušné části metropole.

To už ale přichází čas ke studiu menu.

V italských restauracích mívám s výběrem jisté problémy, narazit na originální položky není časté. Jídelníčku Il Giardina se to daří v podobě antipasti di verdure, nakládaných hub a zeleniny. Překvapující je už sama prezentace, jež spočívá v šestici misek. Každý produkt má jakýsi svůj pokojíček, což je chytré nejen na pohled. Nálevy se nemíchají, chutě mezi sebou nesoupeří. Máte tak možnost doposledka si vychutnat finesy té které zeleniny, ostatními vstupy nezrůzněné. Aby měl pokrm správnou gradaci, to obstaral příjemně kořenitý, svěží rakouský veltlín, jehož doušek výsledek v konečném zúčtování podtrhl.

Vcelku šlo o příjemnou ouverturu, která naladila chutě na středomořskou notu. Nejvíce mě zaujaly nakládané hříbky, jejichž chuťové ladění odpovídalo láku, který míchal tatínek. Jen ty jeho houby bývaly pevnější, na skusu tvrdší. Ze zeleniny, která byla povýtce naložená v oleji, se povedly především artyčoky.

Měkké, ne však rozplizlé, v chuti elegantně pikantní. Lilek nabídl filigránsky vykomponovanou přítomnost oleje, který jej zjemnil do konzistence až pastózní. Naopak značně nepřesvědčivé byly zelené olivy. Tvrdé, bez zvláštního výrazu, s projevem jisté nedozrálosti, který nálev nestačil dostatečně ovlivnit. Potřebovaly by více času na řádné proležení. Černé, vydatně olejovité s hořknoucí „inkoustovou“ příchutí, ty byly v pořádku.

Bez mušlí Spaghetti aglio olio con vongole takový sukces nepředstavovaly. Skutečnost, že v kuchyni došly mušle – na což jsem byl upozorněn – přitom vadila ze všeho nejméně. Těstovina, uvařená velice vnímavě, měla neobvyklou chuť. Nevím, jaký byl použit olej, patrně ne z vyšších regálů kvality, ono to totiž chutnalo vodově. Papriky bylo málo na to, aby do skladby chutí promluvila. Česnek přítomen byl, byť dokonale maskovaný. V jídle jej nebylo možné očima vypátrat, přitom o sobě dával vědět dokonce o čárku nad normu.

Sousto hořklo, čímž vodnatý projev těstoviny nezískal. A to bylo zarmucující zejména vzhledem k tomu, že podnik nad Smíchovem není nijak levný. Navíc co má být v italské restauraci prvotřídní, když ne pasta?!

Dovolte mi malou vsuvku. Venku náhle došlo k prudké změně počasí a bylo nutné přestěhovat dobré dvě desítky hostí do nitra restaurace. Personál to zvládl s neobyčejnou bravurou a zručností. Tanec mezi vlajícími ubrousky a kácejícími se sklenicemi byl napohled líbivou kulturní vložkou. I když to znamenalo jisté zdržení v programu večeře, pranic mi nevadilo. Naopak. Zplna jsem si užíval přívětivé péče číšnice, která mým nejapným otázkám čelila s odzbrojujícím úsměvem a v nejmenším nedala najevo netrpělivost či nelibost. Její uvolněný projev – ostatně tak vystupovali i všichni další na place – byl optimálně vyváženou směsí italské hravosti kořeněné výsostnou profesionalitou. Rum ani nechyběl V tomto duchu obsluha servírovala i hlavní chod večeře, pluma iberico. Přeloženo se jednalo o špičku krku z černých iberských prasátek, jak tvrdil lístek. A krmě zcela vymazala

Filetto di maiale.

Vepřová panenka z italského regionu Parma

matný dojem ze špaget. Ono maso z těchto vepříků je samo o sobě excelentní, voňavé, křehké, v chuti nezvyklé. Navíc když je kuchař připraví, jak náleží, dostane se vám lahůdky nad jiné vymazlené. Šéfkuchař Il Giardina to zvládl.

Krk doprovázela velmi chutná pečená brambora – reminiscence na konec prázdnin a brigády s kradí rozdělaným ohněm. Lehce pikantní, důrazně solená chorizo omáčka, krémově hladící a sebevědomá, masu dodala něco dospělosti, trochu odladila stále ještě přítomný řidší „mléčný“ projev a posunula spektrum chutí do „trojrozměrné“ šíře. Pěkná, s citem vybalancovaná kombinace.

Neméně vydařený byl dezert. Jsa už pln, zprvu jsem jej odmítl. Ovšem servírka mě nenásilně a mile přesvědčila, že mají v nabídce jeden zaručeně digestivní, kterého není třeba se bát. A skutečně, pyré z grilovaného ananasu s kokosovou espumou se postaralo o velké finále. Taková trochu pina colada bez rumu, tedy vlastně virgin colada. Dezert jsem si vychutnal do posledního šlehačkového pohlazení a absence alkoholu mi ani v nejmenším nevadila. Třebaže jsem chvíli bojoval s myšlenkou rum doobjednat a dezert jím forsážovat, nakonec jsem odolal. Kuchař rozhodně věděl, proč jej nepoužil.

Večer v Il Gardino byl velice příjemným prožitkem. O to příjemnějším, že jsem podobný úspěch nečekal. Večer, možná ovlivněný náhle vypuknuvší jarní bouří, patřil k těm lepším z poslední doby. Odhlédnuto ovšem od vysoko nastavených cen, při nichž škobrtnutí s těstovinami nemělo vůbec nastat. l •

bitcoin_skoleni

hodnoCení nenároený, pusobivý interiér vzácni milá obsluha, zvládající náhlý nápor hostí i rozmar poeasí neurážející, dostateeni pestrá vinná karta naprostá nepoítomnost ryb v menu, i když v denní nabídce jsou prý k mání poehmat kuchyni v poípadi tistovin, jaký v italské nabídce nelze tolerovat poes jistý náboj originality hodni vysoko nastavené ceny Il Giardino Restaurant Mozartova 261/1, 150 00 Praha 5 tel.: +420 257 154 262 e-mail: nhprague@nh-hotels.com http: www.nhprague.com Otevírací doba Po–Ne 18.00–23.00 nedělní brunch 11.30–15.00 Kuchyně italská Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Španělsko a výběr z Nového světa Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Antipasti di verdure – Marinované houby a domácí nakládaná grilovaná zelenina • 175 Kč • Zuppa di cozze – Krémová polévka z mušlí a bílého vína • 130 Kč • Papardele di porcini con parmigiano – Čerstvé papardele s hříbky, petrželí, máslem a parmazánem • 330 Kč • Frutti di mare – Grilovaná chapadla chobotnice, grilovaná sépie, tygří kreveta a mušle sv. Jakuba • 550 Kč • Filetto di manzo BIO – BIO hovězí svíčková z certifikovaného ekologického chovu v Krušných horách • 590 Kč • Pluma Iberico Špička krku z černých iberijských prasátek / Španělsko • 590 Kč • Petto di pollo Prémiové Cornwallské kuřecí prso marinované v čerstvých bylinkách a bílem balsamiku / Francie • 360 Kč • Ananas e cocco Pyré z grilovaného ananasu s kokosovou espumou • 90 Kč Výběr z nápojového lístku • Piper-Heidsieck Brut Rosé Sauvage • 1290 Kč • Ryzlink rýnský výběr z hroznů 2011 Mikulovsko, Valtice, Moravíno Valtice • 560 Kč • Grüner Veltliner DAC Traisental 2011 Traisental, Holzer • 530 Kč • Sauvignon Blanc Santa Digna 2011 Curicó Valley, Miquel Torres – Chile • 670 Kč • Chassagne-Montrachet 2006 Bourgogne, Louis Latour • 1350 Kč • Pinot Grigio rosé IGT 2011 Italy, Veneto, Torresella • 530 Kč • Pinot Noir 2008 Slovácko, Archlebov, Spielberg • 570 Kč • Amarone della Valpolicella Classico 2006 Veneto, Tedeschi • 1100 Kč • Châteauneuf-du-Pape Domaine Barville 2009 Côtes du Rhône, Maison Brotte • 1150 Kč • Rioja Gran Reserva Castillo Ygay 2004 Rioja, Marqués de Murrieta • 1350 Kč • Château Clos Fourtet 2006 Bordeaux, St. Emilion 1er Grand Cru Classé • 2300 Kč

O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce

  • Našli jste v článku chybu?