HOSTINEC U BLÁHOVKY - V tomto Profitu vám přinášíme první díl nového seriálu o tuzemských hospůdkách a restauracích, kde můžete okusit dobré pivo i jídlo. Budeme hodnotit kuchyni, prostředí i obsluhu jednotlivých pohostinských chrámů. Začneme v Brně U Bláhovky, která zabodovala v žebříčku nejlepších hospod.
Jako dav dychtivců, čekajících vždy ve čtvrtek před knihkupectvím na nejnovější Hrabalův titul či některou z detektivek z řady „Třikrát….“ z časů bohudík již dávno minulých. Tak vyhlíží na první pohled nároží dvou nenápadných brněnských ulic. Tento shluk však – na rozdíl od výše zmíněného – vyhlíží klidně, mírumilovně, ba vesele. Klábosící skupinky, tu a tam zpola prázdný půllitr na střeše parkujícího auta, občasný třesk skla při hojných přípitcích, halasné vítání dalších a dalších žíznivých, tak vypadá scéna pode dvěma zelenými markýzami. Až pohled na rudé pečetě se stigmatem brány plzeňského měšťanského pivovaru a nápis mezi nimi vše vysvětlují. Zní totiž – ten nápis – hospoda U Bláhovky.
Plzeňský Prazdroj se odhodlal k dosud v Česku nebývalému počinu. Na základě hlasování samotných návštěvníků té které restaurace zpracovat a vydat originálního průvodce. Stalo se, a na konci ledna světlo světa spatřila publikace Pilsner Urquell Pub Guide – Kam na pivo 2008.
Ani sami autoři projektu asi netušili, jakéhože džina pouštějí z lahve. Ne snad pro nečekané množství hodnocených subjektů – bylo jich přes tisícovku – či hlasujících. Těch reagovalo neuvěřitelných 77 tisíc. Největší rozruch způsobily v řadách pravověrných konzumentů prémiového plzeňského ležáku samotné výsledky. Umístění toho kterého podniku celkem v pěti kategoriích totiž vyvolalo diskuze více než bouřlivé. Pro ilustraci se podívejte do tabulky na výsledky prvních deseti hospod.
Pozdvižení v pražských hospodách
Neumíte si představit, co se dělo v chrámech plzeňského piva v Praze, těch hospodách, které byly dosud považovány za nedotknutelné ikony jak v kvalitě moku samého, tak i nedostižnosti umu tamních výčepních. Zejména výčepáci a s nimi všichni věrní pochybovačně kroutili hlavami a na „pachatele“ průvodce sesílali hromy a blesky.
Protože se žebříček jeví mnohým jako opravdu prazvláštní, protože se pivním Českem rozezněly diskuze o věrohodnosti celého podniku, a konečně protože nebude nezajímavé zjistit, nakolik hlas lidu koresponduje s hlasem „božím“, šlo udělat jen jediné. A sice perzonifikovat onen „hlas boží“, sestavit nepočetnou misi z řad zástupců pivovaru, spolupořádající agentury a odborných žurnalistů, a do podniků, jejichž umístění vyvolává největší podiv, vyrazit. Než se tak stane, seznamme se nejprve s pěti kategoriemi hodnocení, v nichž se hlasovalo. Jsou to: prostředí, kvalita obsluhy, kvalita čepovaného piva, úroveň kuchyně a možnosti vyžití.
TOP 10 PILSNER URQUELL PUB GUIDE
1. Hostinec U Bláhovky, Gorkého 96/54, Brno-Veveří
2. Jelínkova Plzeňská pivnice, Charvátova 1, Praha 1
3. Klub Ex, Riegrova 33, Jablonec nad Nisou
4. Restaurace Krček, Riegrova 274, Tišnov
5. Restaurace Drápal, Havlíčkova 1, Olomouc
6. Restaurace Na Spilce, U Prazdroje 7, Plzeň
7. Restaurace Bredovský Dvůr, Politických vězňů 13, Praha 1
8. U Rudolfina, Křižovnická 10, Praha 1
9. U Zlatého Tygra, Husova 17, Praha 1
10. Plzeňský restaurant Anděl, Nádražní 114, Praha 5
Vyhrála brněnská bláhovka
Prvním zastavením mise je restaurace vítězná, brněnská hospoda U Bláhovky. Podnik vzývaný až nekriticky, opěvovaný nejen stálými hosty, ale v podstatě všemi, kdo do ní kdy vstoupili. Jednoduchá, ničím napohled honosná prostora si vás získá při prvním vkročení. Milou starosvětskou atmosférou, plně prezentující léty vypěstovanou kulturu konzumace piva v českých zemích. Až asketicky prostý interiér, v němž se pod zelenými širmy lustrů ještě vznáší předivo včerejších debat i stále patrný odér dýmu všech možných tabáků.
Vedle výčepu se na malé poličce představuje veškerý sortiment zdejší prajednoduché kuchyně – utopenci, sýrové koule, chléb s tvarůžkem. Vlastně ne, chybí ty „nejprofláknutější“, pečené koleno – údajně nejlepší ve městě – a prý nedostižné karbanátky. Do současného přetechnizovaného světa vnáší tak Bláhovka malou a milou zastávku s poetikou poklidných dob nedávno minulých a přece již téměř zapomenutých. Když vám potom výčepní, opravdický profesor z vysokého učení technického, vystřihne báječnou hladinku se sněhobílou, pevnou pěnou s mimořádně dlouhým „poločasem rozpadu“, vy přivoníte a hned poté polknete první lok, věřím, že tím si hospoda získá i největší škarohlídy a hnidopichy.
Tolik piva, tak málo místa
Abyste však zcela poznali, čím je Bláhovka milovníkům ryzího plzeňského ležáku, musíte zde strávit večer. Tak, jak jsme učinili my. Prodrali jsme se davem na chodníku a pokoušeli se, nejprve opatrně, vlomit do přeplněného lokálu. Kdeže je dopolední selanka, výčep hučí jako roj divokých včel.
Podařilo se nám po jisté chvíli probít se do nitra, kupodivu se nám nedostalo nadávek ani výhrůžek, dnes tolik běžných. Dokonce ani tehdy, když jsem taškou, hloupě ponechanou na rameni, pořádně nabral žíznivce, chystajícího se k prvnímu napití. Dostali jsem se až do zadní místnosti, kde u štamgastského stolu bylo pár židlí volných. Bez problémů nás přijali za své, když ještě předtím zařídili stěhování půlky sálku, hodné akce Kulový blesk. To je další z kouzel téhle vlastně minihospody – vždyť má jen nějakých pětatřicet, čtyřicet míst – vzájemná vstřícnost všech přítomných pivamilců. Netrpí problémem, mají-li si k někomu přisednout, naopak. Radují se z nového kumpána, kterému mohou zopakovat historky už stokrát zde vyprávěné.
Málem jsem v tom návalu stěží uvěřitelných příběhů – zhusta pábitelských – zapomněl na své poslání. Takže jsem se s posledním „šnýtkem“ vrátil k povinnostem. Od této chvíle tedy, ač jsa součástí výjezdové skupiny, prezentuji na hospodu U Bláhovky jen a jen svůj vlastní pohled. Na pomoc si vezmu již citovaného průvodce a pokusím se poprat s jím deklarovanými výsledky. Tak tedy:
Kvalita piva – 4,6. Pokud absolutním vítězem této kategorie je „sudová“ pivnice U Jelínků se známkou 4,79, potom v mých očích Bláhovka zaslouží známku přinejmenším stejnou, ne-li vyšší. Dokonale vychlazený, báječně čepovaný prémiový ležák z ruky „originál“ profesora, servírovaný mírně ležérním, avšak zde všeobecně přijímaným přístupem, má podle mého názoru jistě na víc, než mu přiřkli sami zdejší štamgasti.
Služby – 4,6. Opět musím oponovat. Jestliže nejlepší pivnice se v tomto pohledu hodnocení vyšplhala na 4,63, potom si zdejší personál zaslouží dva schůdky navíc. Už proto, že populární číšník Vlasta na otázku, co znamená obsluhovat na Bláhovce, pronesl frenetický jásot vyvolavší definici: „Pinglovat tady, to je jako kopat za Spartu, vole!“ K tomu mi „grátis“ přidal jednu fintu, kterak konzumovat zdejší karbanátky: „Otoč to cibulí a hořčicí ke chlebu, tak ti neupadne nic na košili, nebo – nedej Pánbůh! – do piva!“.
Prostředí – 4,3. Zde se do diskuze pouštět nebudu, prostředí je choulostivá disciplína. Mně to zdejší vyhovuje, líbí se mi uměřeně obhroublý pivní humor zde praktikovaný. Hospoda má své nezaměnitelné kouzlo, a to se vším všudy. A pro ty, kterým vadí tabákový odér i dvakrát vypraných šatů po návštěvě zde, mám dvě rady. Najděte si jinou pivnici nebo si pořiďte „bláhovské montérky“.
Kuchyně – 4,5. Pozor, důležité je nemíchat spolu kvalitu kuchyně a šíři sortimentu. Bláhovka není vyvařovna a viděno tímto úhlem pohledu je nabídka krmí volena velmi obmyslně. Vše je čerstvé, chuťově vyladěné a každá položka hubeného lístku slibuje – a vzápětí plní – přesně ten požitek, který u džbánku piva čekáme. Nehledejte tu steaky, musí vám stačit „karboš“, je skutečně báječný. Když si dopřejete koleno, shledáte, že je jen málo jiných míst, kde je znají připravit s takovým umem.
Vyžití – 4,1. Tak tohle je kategorie, kterou neumím. Nechápu totiž, jak hosté, spokojeni s pivem, obsluhou, atmosférou i kuchyní, sáhli pro tak nízké známky. Nejsou zde herní automaty či juke-box, pravda. Já nepostrádal ani to, ani ono, i tak se míra mého vyžití blížila hodnotě pět. A nebylo to, věřte mi, počtem zdolaných „půlčíků“!
Sečteno, podtrženo: Bláhovka je fenomén, který překročil hranice nejen města, ale jistě i regionu. Do hvězdné společnosti nejvyhlášenějších českých pivnic mimo všechnu diskuzi patří. Jen bych se bál označit ji za nejlepší. Ono vůbec v případě hlasování lidu bych se, a moc se za to přimlouvám, držel spíše deklarace o žebříčku popularity. Potom nemám, vzhledem k výsledku hlasování a vlastní zkušenosti, s umístěním Bláhovky nižádný problém.
