Boží mlýny

Celníkům vydržely umyté ruce čtyři měsíce

Lubomír Moravčík byl náměstkem generálního ředitele celní správy něco přes rok. Předtím měl na Generálním ředitelství cel (GŘC) na starosti mimo jiné statistiku zahraničního obchodu a lidé z Českého statistického úřadu (ČSÚ) si spolupráci s ním velmi pochvalovali. Narušení neformálního režimu spolupráce bylo kuloárně považováno za jednu z řady příčin čtyřicetimiliardové chyby v údajích o zahraničním obchodě, která v lednu stála křeslo tehdejší předsedkyni ČSÚ Marii Bohatou. Než se kvartál s kvartálem sešel, „ztratilo se“ ze statistiky zahraničního obchodu dalších sedm miliard, a to za první čtvrtletí 2003. Doplatil na to nyní již exnáměstek Moravčík a spolu s ním i ředitel odboru informatiky a statistiky Jiří Fridrich.

Jednou ty a jednou já.

Celní správa organizačně spadá pod ministerstvo financí. ČSÚ, ač nezávislá instituce, bývá ve vládní agendě zvykově řazen tamtéž. Ministr Bohuslav Sobotka má významnou zásluhu na tom, že se v lednu všechno hodilo na statistiky, ačkoliv bylo zřejmé, že statistický úřad sice závažnou chybu včas neodhalil, ale chybná, lépe řečeno nedostatečná data dodalo ředitelství cel. Nyní to skoro vypadá, že buď domlely boží mlýny, anebo ministr svou jednostrannost kompenzoval. Přičemž to posoudil kvantitativním způsobem: čtyřicet miliard láme vaz šéfovi, sedm stačí tak na náměstka.

Příslib.

Z hlediska ČSÚ se projevilo, jak je vhodné silného šéfa míti. Zkušený Jan Fischer údajně okamžitě, jakmile statistici zjistili, že něco nehraje a proč to asi nehraje, vyrazil za ministrem. Informoval ho o situaci a požádal o podporu. Drsné kritice odborné veřejnosti i médií stejně nezabránil. Ale to, že ČSÚ nepodlehl bláhovému pokušení problém bagatelizovat – jak se to stalo například v lednu - dává naději, že se Fischerovi jeho vizi vlídného, transparentního, komunikativního a přitom odborně autoritativního staťáku jednou podaří uskutečnit. Pravda, tentokrát to měl jednoduší v tom, že celníci si nasypali popel na hlavu a přiznali, že vina leží jenom na nich.

Příliš zpřesňování škodí.

Obě instituce při objasňování případu velmi volně kombinují slova „zpřesnění“ a „chyba“, takže se lze například dočíst, že „zpřesnění březnového vývozu způsobila ve výši 1,8 miliardy Kč chyba zpracovatelské linky GŘC“. Je tudíž třeba podotknout, že to nebyla rutinní revize, která vedla k dodatečnému snížení schodku obchodní bilance za první čtvrtletí o padesát procent, ale chyba ve zpracování dat. Omáčka v podobě „úsilí o kvalitnější a robustnější systém zpracování“, kterou k tomu GŘC přidává, je za současné situace zbytečná. Spíše je třeba věřit - a Lubomír Moravčík na to, ještě když byl ve funkci, přísahal - že vliv chyb způsobených programem je nyní opravdu „téměř zcela eliminován nastavenými kontrolními chody v procesu příjmu a zpracování dat z celních statistik“.

V centru pozornosti.

Populárně řečeno za všechno zase může zatracený zušlechťovací styk, který je na objem českého zahraničního obchodu velmi silný a čas od času dělá v datech paseku. Aktivní saldo zušlechťovacího styku činí v průměru devět miliard korun za měsíc. Výraznější odchylka od této cifry svědčí o tom, že se něco děje. Statistici si toho tentokrát včas všimli a vyvolali následnou kontrolu v GŘC, která odhalila „zatoulané“ 7,4 miliardy korun na straně vývozu. Vzhledem k tomu, že u dovozu zároveň ubylo 0,3 miliardy, schodek obchodní bilance za první čtvrtletí na základě aktuálních čísel není 14,8, ale jen 7,1 miliardy korun. To také znamená, že růst HDP v prvním čtvrtletí by podle červnového odhadu měl být o něco vyšší, než se předpokládalo. A předpokládalo se zhruba jedno procento.
Kdyby zpřesnění zasáhlo vývoz i dovoz zhruba stejnou měrou, nebylo by to tak dramatické, protože dopad na obchodní bilanci by byl zanedbatelný. Jenže zpřesňování celních statistik se týká daleko výrazněji vývozů než dovozů. Vzhledem k tomu, že základním posláním GŘC je výběr cel, což je dovozní záležitost, nabízí se poťouchlá otázka, zda celníci prostě nevěnují kontrole vývozních dokladů méně pozornosti. To však Lubomír Moravčík jednoznačně odmítl. Tvrdí, že celní orgány věnují oběma složkám zahraničního obchodu náležitou pozornost, ale kontrola vývozu je komplikovanější. O tom, že si celníci nemohou dovolit podceňovat vývoz, svědčí - alespoň jak říká Moravčík - i jejich nová povinnost sledovat výnos DPH. Stejně je ale zajímavé, že například za půl roku od 16. dubna do 16. října 2002 se vzhledem k měsíčním revizím celních údajů zvýšil celkový objem importu o jednu miliardu korun, ale u exportu to bylo devatenáctkrát víc.

ČNB si oddechne.

Způsob publikování revidovaných údajů o zahraničním obchodě se po poslední nepříjemnosti výrazně změní. ČSÚ se po dohodě s Českou národní bankou rozhodl po deseti letech přejít od měsíčního zpřesňování údajů ke čtvrtletnímu. Doporučila to i meziresortní poradní komise pro statistiku zahraničního obchodu. Celníkům to má poskytnout větší prostor pro pečlivou kontrolu a opravy údajů. Podstatným důvodem je ale i to, že centrální banka na základě požadavků Evropské centrální banky nyní zveřejňuje údaje o platební bilanci měsíčně, ale podle jiných požadavků může data revidovat jenom čtvrtletně. Ekonomickými analytiky je tudíž peskována za to, že její čísla se liší od oficiálních údajů statistického úřadu. ČSÚ informoval, že tento schizofrenní stav by měl pominout v průběhu letošního druhého pololetí.