Menu Zavřít

Brána do Číny s drahými nájmy

31. 7. 2006
Autor: Euro.cz

HONGKONG Hongkong se snaží prezentovat jako brána do Číny. Láká zahraniční firmy na vyspělý právní systém a rozsáhlou síť bankovních, finančních a dalších služeb. Největším negativem jsou drahé nájmy kancelářských prostor. Přibližně před měsícem uplynulo devět let od předání někdejší britské kolonie Hongkongu Číně.

HONGKONG Hongkong se snaží prezentovat jako brána do Číny. Láká zahraniční firmy na vyspělý právní systém a rozsáhlou síť bankovních, finančních a dalších služeb. Největším negativem jsou drahé nájmy kancelářských prostor.

Přibližně před měsícem uplynulo devět let od předání někdejší britské kolonie Hongkongu Číně. Obavy o vnucování komunistického myšlení se nenaplnily a místní podnikatelé jsou se změnou spokojeni. „Dokonce jsme svobodnější, než jsme byli. Dříve za nás všechno rozhodovala Velká Británie, teď máme daleko větší samostatnost. Čínské vládě jsme předali pouze otázky zahraniční politiky a obrany, nic víc. Funguje to tu na principu jedna země, dva systémy,“ konstatuje Paul Brown z informačního odboru hongkongské vlády, sám původem Brit. Hodnota Hongkongu je přitom závislá především na existenci obrovského čínského trhu. „Firmy, které do Hongkongu přicházejí, to dělají proto, že chtějí z Číny dovážet nebo naopak tam zboží exportovat či v Číně vyrábět. Přitažlivost Hongkongu vychází z toho, že se nachází poblíž obrovského trhu, a také může nabídnout vyspělý právní systém a infrastrukturu a asistenci v oblasti financí či managementu,“ říká český generální konzul v Hongkongu Rudolf Hykl.

Hongkong nabízí podle Hykla hlavně záruku, že v tomto teritoriu můžete uzavírat kontrakty podle místních zákonů vycházejících z práva britského a mít za partnery místní firmy. Ty fungují v Číně pětadvacet let a velmi dobře se orientují na tamějším trhu.

ČESKÝCH FIREM JE TU POMÁLU

České společnosti se přesto do země, která je označována jako brána do Číny, příliš nehrnou. Podle Hykla tam má obchodní zastoupení pouze jediná česká firma, Preciosa. „V Hongkongu se chystají otevřít svou kancelář v horizontu několika let další české firmy z oblasti tradičních českých výrob. Jsou mezi nimi i zástupci kategorie malých a středních firem. Obecně registrujeme markantní nárůst zájmu českých společností o Hongkong. Od konce loňského roku je tu také nově obchodní konzul,“ doplňuje Hykl.

Poněkud lepší situace je v oblasti exportu z České republiky. Ten se za posledních šest let téměř zdvojnásobil na 5,1 miliardy korun v roce 2005. Drtivá většina zboží však Hongkongem pouze prochází do Číny. Hlavní položky českého vývozu tvoří sklo a skleněné komponenty, průmyslové výrobky, základní elektronické součástky a materiály (například křemíkové plátky), elektrické stroje a přístroje.

PONĚKUD SKRYTÁ GALERIE ČESKÉHO UMĚNÍ Týdeníku Profit se podařilo objevit v Hongkongu ještě další českou stopu. Česká firma Sans Souci otevřela v květnu letošního roku v Hongkongu galerii českého umění. Zatím je umístěna v nevelkých prostorách a počítá se s případným rozšířením, pokud bude o české umění zájem. „Naše firma se profiluje na trhu na zakázku dělaných objektů, ať už uměleckých či designových. Hongkong je jedním z hlavních center designérských firem a proto je pro nás zásadní mít zde zastoupení. Je to pro nás první krok. Galerii používáme jako místo, kde můžeme ukázat, co se v Česku dnes v umění dělá a na jaké úrovni se nacházíme,“ říká majitel firmy Martin Cháb. O české skleněné plastice se podle něj v Hongkongu zatím příliš neví. A to i přesto, že patří k naprosté špičce ve světě. „Chybí totiž marketing a profesionální prezentace, a o to se my snažíme. Chceme světu ukázat, co Češi se sklem umějí,“ uzavírá Cháb. VYSOKÉ NÁJMY Hlavní překážkou pro české firmy jsou značné náklady na pronájem kancelářských prostor. Podle žebříčku sestaveného společností Mercer Human Ressource je Hongkong svými životními náklady čtvrtým nejdražším městem na světě za Moskvou, Soulem a Tokiem. „Pronajmout si kancelář je samozřejmě dražší než na pevninské Číně. Je ale otázka, jestli otevření zastoupení v Hongkongu není nakonec levnější varianta, protože právní ochrana v Číně je na daleko nižší úrovni než tady. To se týká hlavně malých a středních firem, které tuto ochranu potřebují daleko více než velcí hráči,“ upozorňuje však Hykl. PROČ NE MY? Z podobně velkých zemí, jako je Česká republika, tedy Nizozemska, Belgie či Finska, mají však v Hongkongu podle Hykla zastoupení řádově stovky firem. Rakousko má v Hongkongu 70 kanceláří firem, odkud jsou řízeny výrobní kapacity především v jižní Číně, ale i jinde v Asii. „Postkomunistické země jsou na tom však podobně jako my, Maďarsko tady nemá nic, Polsko jen několik málo drobnějších firem,“ dodává Hykl. Podle něj také není pravda, že si české firmy otevřou zastoupení raději přímo v Číně než v Hongkongu. „Také českých firem v Číně je jenom několik, asi deset. Tento stav je však nutno brát jako příležitost a ne jako důvod, proč tam nejít. Je to samozřejmě teritorium, které je vzdálené, které je neznámé, rizikové, vyžaduje vysoké vstupní náklady. Když půjdete do Polska, na Slovensko či Balkán, tak takové náklady nést nemusíte. Na druhou stranu, když se podíváte na dynamiku růstu nejenom Číny, ale dalších přilehlých zemí jihovýchodní Asie, tak je to oblast obrovských příležitostí,“ zdůrazňuje Hykl. VÝSTAVA, KAM SE PODÍVÁŠ Dalším důvodem, proč české firmy využívají Hongkong, je velké množství oborových veletrhů, které patří mezi největší v Asii či dokonce na světě. „Právě na veletrzích jsme úspěšně zkontaktovali většinu našich současných obchodních partnerů. Obrovskou výhodou je umístění několika tisíc firem takzvaně pod jednou střechou,“ říká například jednatel společnosti Kouzlo domova Jiří Kubina. Hongkong je také místem setkávání českých firem se svými čínskými partnery. Čeští podnikatelé tak ušetří náklady na cestování, protože nemusí objíždět své partnery po rozlehlé Číně. Hongkong jako trh není pro České firmy však tak atraktivní. Žije tam 6,9 milionu obyvatel, sice s vysokou kupní silou, ale vzhledem k počtu obyvatel v přilehlých oblastech Číny je tento trh zanedbatelný. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STUŽKY Oblastí, kde mohou mít podle Hykla české firmy úspěch, co se týče synergie Hongkongu a Číny, jsou technologie na ochranu životního prostředí. „Špatný stav životního prostředí je obrovský problém nejen v Číně, ale i v Hongkongu, a je to priorita čínské vlády. Chtějí s tím něco dělat,“ říká Hykl. Dále mají firmy šanci při výrobě elektrické energie, strojního zařízení, náhradních dílů pro stroje či softwaru pro obráběcí stroje. Čína také zažívá obrovský stavební boom. Rostou tu jako houby po dešti nové kancelářské a rezidenční nemovitosti, je zde prostor například pro dekorace interiérů. Příležitosti jsou také v oblasti dopravní infrastruktury, zdravotnictví a také některých částech spotřebního průmyslu. Obrovský rozmach textilního průmyslu v Číně sice ničí české výrobce, ale na druhou stranu vytváří také značnou poptávku po speciálních efektních tkaninách, technologicky náročných textiliích (například netkané, dále opřádané příze, vigoňové příze a podobně) a doplňcích, galanterii či stužkách. KULTURNÍ ŠOK NEČEKEJTE České firmy nečekají v Hongkongu tak velké kulturní rozdíly jako v Číně. Hongkongští obchodníci jsou zapojeni do mezinárodního prostředí dlouhou dobu, je tedy poměrně jednoduché s nimi jednat. „Doporučuji věcnost a mít představu, co očekávám, co hledám. Prostě zaujmout pragmatický přístup,“ říká Hykl. Je to však stále asijská země. Jakékoliv kroky, které by měly za následek takzvanou ztrátu tváře, to znamená diskreditaci či znejistění partnerů, nevedou k úspěšnému výsledku jednání. Chce to taktnost, slušnost, pozornost ve vyhodnocování toho, co druhá strana říká. Jsou to ale lidé, kteří jsou z vyspělé části Asie a často absolventi významných světových univerzit. „Zahraniční firmy by ale měly určitě investovat do budování osobního vztahu a do vybudování důvěry,“ radí Hykl. UVOLŇOVÁNÍ OBCHODU Další možnosti pro zahraniční firmy by mohlo přinést také postupné uvolňování obchodu mezi Čínou a Hongkongem. Třetí fáze dohody o zóně volného obchodu CEPA mezi těmito zeměmi byla podepsána koncem minulého roku a znamená pro 1369 položek zboží bezcelní přístup na čínský trh. Hongkongský hodinářský průmysl a výrobci hodinek jsou všeobecně považováni za obor, který bude mít z CEPA III největší prospěch. „Lze však očekávat, že podstatná část zboží importovaného do Hongkongu a tam přepracovaného, smontovaného a posléze deklarovaného jako hongkongského původu, bude exportována do Číny. CEPA III se dále týká i 10 druhů služeb - bankovnictví, operací na burze, distribuce, právních služeb, účetnictví, stavebnictví, turistiky, dopravy, individuálního maloobchodu a kinematografie,“ říká český obchodní konzul v Hongkongu Jan Bezzemek. Podle Hykla tato dohoda jde nad rámec povinností, které má Čína jako člen WTO - Mezinárodní obchodní organizace. ČESKÁ ÚČAST NA EXPO 2006 Ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2006 se uskuteční World SME Expo 2006 Hongkong. Jedná se o největší světový veletrh zaměřený na malé a střední podniky. Na veletrhu má poprvé stánek také Generální konzulát v Hongkongu a bude na něm prezentovat české firmy. Letošní ročník veletrhu je zaměřen na služby pro malé a střední podniky, jako jsou například průmyslové sektory, financování, IT a e-business, logistika, právní a účetní služby, distribuce a obchodní služby, řízení a informace, PR a propagace a další. Služby by tedy měly nabídnout firmy právní, konzultační, speditéři, firmy z oblasti výstavnictví, ale i asociace, agentury na podporu obchodu a podobně. Další informace získáte na stránkách www.worldsmeexpo.com. České firmy mající zájem mohou kontaktovat generální konzulát prostřednictvím emailu hongkong@embassy.mzv.cz. HONGKONGSKÁ PRO A PROTI**

+ přístup na obrovský čínský trh

+ vyspělý právní systém

+ vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví

+ kvalitní finanční, bankovní a jiné služby

+ geografická poloha

+ nízké daně a téměř nulová cla

+ místní obyvatelé umějí většinou anglicky (na rozdíl od Číňanů)

+ komunikační a dopravní infrastruktura

bitcoin_skoleni

- vysoké nájmy kanceláří i bytů

- špatná kvalita životního prostředí

  • Našli jste v článku chybu?