V roce 1985 zabalili Pont Neuf v Paříži a o deset let později berlínský Reichstag. V Kalifornii a v Japonsku rozmístili tisíce barevných deštníků a v Miami vylepšili několik ostrůvků pruhy zářivě růžové látky rozprostřené v moři po jejich obvodu. Nyní je konečně na řadě i jejich domovský New York. Po dobu pouhých šestnácti dnů, od soboty 12. do neděle 27. února, budou v Central Parku instalovány tisíce branek s povlávajícími šafránovými závěsy. Umělecká dvojice Christo a Jeanne-Claude (vystupují jen pod křestními jmény) čekala na realizaci projektu Brány (The Gates) více než čtvrt století.
Počátkem roku 2002 po amerických muzeích putovala výstava Christa a Jeanne-Claude ze sbírky manželů Vogelových. Vystaveny byly zabalené předměty/sochy, které Christo vytvářel od konce 50. let, fotografie a přípravné projekty k velkolepým krajinářským instalacím, na nichž se autorsky podílí i Christova manželka Jeanne-Claude. Instalovány byly také kresby k nerealizovanému projektu Brány z roku 1979. Představitelé New Yorku jej před pětadvaceti lety odmítli s tím, že pro Central Park se svými rozměry a načasováním nehodí.
Časy se ale změnily. Central Park mezitím prošel zásadní rekonstrukcí, takže se zmírnily obavy z možných negativních dopadů instalace na přírodu, a v době po útocích z 11. září 2001 mnoho lidí cítilo, že by New York měl dát světu najevo, že žije dál a je stále městem, do kterého stojí za to přijet. Brány najednou začaly být tím pravým, co město potřebuje. Neuplynul ani rok a nový starosta Michael Bloomberg, který Brány podporoval již jako soukromník, v lednu 2003 slavnostně oznámil, že město se rozhodlo projekt povolit.
Christo a Jeanne-Claude si své projekty zásadně financují z vlastních zdrojů. Na rozvoj parku dokonce předem sami věnovali tři miliony dolarů. Jejich realizace přitom nejsou nikterak levné: zabalení Reichstagu 13 milionů dolarů, deštníky v Japonsku a v Kalifornii v roce 1991 ještě jednou tolik. Náklady na Brány jsou odhadovány na 20 milionů dolarů. Peníze umělci získávají z prodeje přípravných studií a nejrůznějších artefaktů spojených se staršími projekty (jednotlivé kresby k Bránám se podle The New York Times již před třemi lety prodávaly až za 260 tisíc dolarů).
Bezmála pět metrů vysoké brány se skoro třímetrovými závěsy z průsvitné oranžové látky budou rozmístěny nad chodníky a cestičkami Central Parku v celkové délce 37 kilometrů. Dohromady 7500 branek, což je o polovinu méně, než kolik jich umělci navrhovali instalovat v roce 1979. Oproti původnímu návrhu se změnilo i ukotvení branek - půjde o volně stojící konstrukce - a termín pořádání. Původně měly brány zdobit park uprostřed podzimu, zimní termín byl prosazen proto, že se město obávalo extrémního zatížení parku - na podzim totiž láká nejvíce návštěvníků. Nicméně podle oficiálních odhadů se na Brány přijedou podívat statisíce turistů z celého světa (zabalený Reichstag před deseti lety zhlédlo na pět milionů lidí).
Díla Christa a Jeanne-Claude bývají označována za land art, minimalismus či konceptuální umění. Všechna tato označení mají své oprávnění i své limity. Samotní umělci říkají, že jména a označení považují za velice důležité, pouze však v případě vín. Jejich cílem je vytvářet situace a scény, kdy lidé vnímají prostředí kolem sebe nově a jinak. Projekty jsou určeny primárně pro oko běžného chodce v jejich blízkosti, důležitým aspektem je i to, že instalace jsou vždy jen dočasné.
V článku v The New York Times z března 2002, kdy debata o Bránách nabírala obrátky, Jeanne-Claude prohlásila: „Naše umění nemá absolutně žádný jiný smysl, než být uměním. Nesnažíme se předat nějaké sdělení.“ A Christo ji doplnil: „Je to absolutně iracionální.“ Přesto, a nebo právě proto jejich díla rozhodně stojí za vidění. Kdyby pro nic jiného, tak proto, že jsou jednoduše krásná. Soudě podle přípravných kreseb Brány nebudou výjimkou.
The Gates
Central Park, New York City
12. až 27. února, www.nyc.gov