Brazilská ekonomika překotně roste, ale za průmyslem pokulhává rozvoj dopravy a energetiky. Země má nyní o důvod víc do silnic či železnic rychle investovat, protože se musí připravit na pořádání mistrovství světa ve fotbale a olympiády. Při budování infrastruktury mohou uspět i české firmy.
První písmeno ve zkratce BRICS, která označuje klub nejdynamičtějších a nejslibnějších ekonomik současného světa, odkazuje k Brazílii. Ta loni vyrostla už na šesté největší hospodářství planety. Se svými 193 miliony obyvatel, plochou pokrývající půlku jihoamerického kontinentu a nezměrným přírodním bohatstvím zahrnujícím i většinu amazonského pralesa budí potenciál země respekt. Bouřlivý ekonomický rozvoj koncentrovaný zejména do pobřežního pásu mezi městy Săo Paulo a Rio de Janeiro nyní podpořily ještě investice před chystaným Mistrovstvím světa ve fotbale 2014 a Letními olympijskými hrami 2016.
Jenomže tuhle horkou ekonomiku v poslední době něco trochu ochlazuje. Je to nedostatečná infrastruktura, která nestačí růst stejně rychle jako průmysl. V tak velké zemi je problémem zejména budování sítě silnic a železnic, případně energetické sítě. A tak ještě v roce 2010 stoupl hrubý domácí produkt Brazílie o 7,5 procenta, jenže v loni to bylo už jen o 2,7 procenta. V současnosti se tempo růstu ještě víc zpomaluje.
Elektřina zlevní
Brazilská vláda se snaží znovu nahodit motor formou projektu PAC neboli Programu na urychlení ekonomiky, se kterým přišel už předešlý prezident Lula da Silva. Jako první je na seznamu opatření modernizace silniční a železniční sítě. Následuje rozvoj přístavů a letišť. Do soukromého sektoru hodlá vláda převést celkem 50 tisíc kilometrů silničních komunikací, 12 tisíc kilometrů železnic, pět letišť a několik přístavů. Šance podílet se například na dodávkách strojů mají i čeští výrobci.
„Plán privatizace je v hlavních rysech ve všech sektorech shodný. Podniky, které uspějí v dražbách silnic, železnic, přístavů a letišť, se zavážou k realizaci kvalitní výstavby a správy. Vláda si v rámci investic slibuje přilákat až 133 miliard reálů, což je zhruba 65 miliard dolarů. Ty pak bude chtít zčásti použít i na některé ztrátové infrastrukturní projekty,“ vysvětluje Marek Zmrzlík, vedoucí stálé obchodní mise českého ministerstva průmyslu a obchodu v Săo Paulu.
Šance se jeví také při budování petrochemického průmyslu. „Potvrdili to i zástupci jedné z největších brazilských firem Odebrecht, kteří přijeli do Česka během nedávného Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Navštívili i tři desítky českých firem, aby našli subdodavatele pro výstavbu nové rafinerie. Tato stavba patří v současné době mezi pět největších projektů svého druhu na světě. Zástupci firmy byli s kvalitou české produkce velmi spokojeni a jednají o možnostech spolupráce,“ říká Marek Zmrzlík.
Dalším dílčím krokem k rozhýbání ekonomiky v Brazílii je plošné snížení cen elektřiny, které před několika týdny oznámila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. Právě drahá energie byla jedním ze strašáků, který odrazoval od jihoamerické země některé zahraniční firmy. Nyní se ale snižuje cena elektřiny o 16,2 procenta pro domácnosti, a dokonce o 28 procent pro průmysl.
Pozor na vysoké clo
V současnosti jsou hlavní exportní položkou vyváženou z Česka do Brazílie součástky pro rozvinutý brazilský autoprůmysl. Velký nárůst zaznamenal vývoz zdravotnického nábytku, především nemocničních lůžek značky Linet. Do Brazílie jdou z Česka také umělá střívka či textilní a kožedělné stroje. O výraznější průnik na brazilský trh usiluje výrobce nákladních automobilů Tatra.
Vývoz do Brazílie v posledních letech stále roste a loni dosáhl objemu už 440 milionů dolarů. „Pozor však na vývoj cel v Brazílii. V současné době je tam průměrné dovozní clo 10,47 procenta, což je například dvakrát více než v Mexiku. Brazílie navíc jedná s Argentinou o zvýšení společných cel v rámci uskupení Mercosur,“ uvádí majitel společnosti Trcala Consulting Pavel Trčala.
Podle něj by se mohlo do odbytu českého zboží v Brazílii kupodivu odrazit také dění na opačném konci planety. „Brazilské zemědělství totiž v posledních letech vydělávalo enormně na čínském boomu. A ten nyní zpomaluje. Takže je možné, že klesne i brazilské zemědělství, což by mohlo mít negativní důsledky pro naše exportéry,“ vysvětluje souvislost Pavel Trčala.
V neposlední řadě začínají být pro zahraniční firmy v Brazílii problémem také rostoucí náklady. Brazílie už dávno není superlevná rozvojová země. Například Săo Paulo, které je hlavním epicentrem brazilské ekonomiky, je podle časopisu The Economist už devátým nejdražším městem světa co do pronájmu komerčních prostor. V nejatraktivnějších komerčních zónách města zaplatíte za metr čtvereční 749 dolarů ročně.
Brazilská vláda se bude intenzivně snažit o zlepšování podmínek nejen kvůli samotnému ekonomickému rozvoji Brazílie, ale i kvůli její mezinárodní prestiži. Už napřesrok se totiž bude v zemi konat světový šampionát ve fotbalu, na který upře zrak celá planeta. A taková událost má dvojnásob velkou váhu v zemi, kde je fotbal druhým náboženstvím.
Brazilská federativní republika
* Počet obyvatel: 193 milionů
* Rozloha: 8,5 milionu km2
* Hlavní město: Brasilia
* Měna: reál (BRL) je asi 9,3 Kč
Brazilský úsměv na filmech od Fomy
Nakolik je zdravý onen klasický široký úsměv Brazilců? Odhalují to české filmy společnosti Foma Bohemia, jež využívají mnozí brazilští zubaři pro snímání chrupu pacientů. Firma z Hradce Králové, která se proslavila výrobou černobílých fotografických filmů, vstoupila na brazilský trh už v roce 2004. Začala tam nabízet takzvané dentální intraorální filmy pod značkou Dentix. Dnes už je v zemi pevně uchyceným dodavatelem. Filmy tam prodává i pod značkou určenou speciálně pro brazilský trh. „V letošním roce jsme dodali do Brazílie zboží zhruba za 20 milionů korun,“ uvádí náměstkyně obchodního ředitele firmy Dana Hojná.
Byrokracie v Brazílii je prý podobná jako v Evropské unii, například registrace českého výrobku u tamějšího ministerstva zdravotnictví trvala devět měsíců. Jednání s klíčovým brazilským klientem se zase táhla přes rok, než vůbec pokročila ke konkrétní spolupráci. Vedle Spojených států amerických je právě Brazílie největším exportním cílem společnosti Foma v oblasti snímkovacích filmů pro zubaře. Tamější dentisté přitom využívají snímkování daleko častěji než například jejich čeští kolegové. „V budoucnu chceme rozšířit náš vývoz i o technické rentgenové filmy, případně i o materiály z oblasti černobílé analogové fotografie,“ prozrazuje plán pro expanzi v Brazílii Dana Hojná. Pro firmu Foma, která dává v současnosti práci asi 270 lidem, zajišťuje export už tři čtvrtiny odbytu. Hradecká firma vyváží v současnosti do 68 zemí světa.
