Britské ozbrojené síly se po letech škrtů konečně probouzejí. Odchodem Velké Británie z EU ale dostanou další silnou ránu.
Je to jen pár dnů, co britská královna v Portsmouthu slavnostně přivítala novou letadlovou loď HMS Queen Elizabeth. Po dlouhých šesti letech se tak britské námořnictvo vrací mezi několik světových velmocí, které mají vlastní plovoucí leteckou základnu.
Zprovoznění HMS Queen Elizabeth, která ve výsledku stála 3,1 miliardy liber, má i jinou symboliku. Mělo by zahájit éru, kdy Velká Británie začne opět investovat do svých ozbrojených sil. Škrty v minulých letech trpělo nejen námořnictvo, ale i pozemní vojsko a letectvo.
Podívejte se na první plavbu HMS Queen Elisabeth
A tak Londýn sestavil nákupní seznam v hodnotě 178 miliard liber (pro srovnání – roční rozpočet britských ozbrojených sil se nyní pohybuje kolem 37 miliard liber), v rámci něhož chce do roku 2027 pořídit nová obrněná vozidla, osm fregat, devět námořních hlídkových letounů Boeing P-8A či několik moderních bitevníků F-35 (každý vyjde na 65 milionů liber).
Do těchto odvážných plánů a projektů ovšem velmi citelně promluvil brexit. Spojené království sice obnovuje svou armádu jako globální sílu, ale bez jakékoliv vidiny užší spolupráce se svými nejbližšími partnery - členy EU.
Michel Barnier, hlavní unijní vyjednavač pro brexit, to na nedávné bezpečnostní konferenci Berlin Security Conference shrnul jednoduše. Londýn třeba přijde o možnost posílat svého zástupce na jednání unijních ministrů obrany, ale hlavně už se nebude podílet na plánování, rozhodování a záměrech, kudy se společná obrana evropských spojenců vydá v dalších letech.
Vedlejší efekt brexitu: bílý europarlament ještě více zbělá
Barnierova slova jde samozřejmě brát jako verbální odplatu za to, že se Londýn rozhodl EU opustit ve velmi napjaté době, kdy se Evropa musí ukázat jako silný partner Donalda Trumpa, zároveň jednotně čelit nejen hybridním ruským hrozbám a do toho se vypořádat s hrozbou teroristických útoků.
Londýn takové argumenty odbíjí tím, že žádná kritická situace se nekoná – k obraně přece máme Severeoatlantickou alianci a v té nadále zůstáváme. Ovšem spíše než o závazek stát se alespoň v tomhle paktu evropským hegemonem a komandovat obranu regionu, jde o alibismus. V nedávném rozhovoru pro týdeník Euro to celkem jasně shrnul Petr Pavel, šéf Vojenského výboru NATO. Realita je taková, že žádná alianční akce se neobejde bez USA. A na tom se v příštích letech nic nezmění.
A že si zřejmě hrozby brexitu začali uvědomovat i sami obyvatelé Velké Británie, potvrzuje nedávný průzkum agentury BMG Research pro deník The Independent. Více než polovina dotázaných – 51 procent – se vyslovila proti brexitu. S odchodem z EU souhlasilo pouze 41 procent respondentů.
Čtěte další komentáře autora: