Stát chystá varianty pro případ, že OKD skončí v insolvenci. Zdravou část těžební firmy by mohl spravovat ČEZ, ztrátové aktivity postupně zaniknou
Společnost New World Resources (NWR), respektive její dceřiná firma OKD, která těží na Ostravsku černé uhlí, není v žádné oslnivé ekonomické kondici. Situace je ale dle některých vládních úředníků již tak špatná, že se na možný pád OKD chystá i český stát. Tedy na situaci, že by těžební firma skončila v insolvenci. Nad zmíněným tématem se již několikrát potkali premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Výsledkem jednání je několik možných variant, jak by stát postupoval v případě, že by se situace v OKD dramaticky zhoršila. Dle informací týdeníku Euro jedna možnost řešení – patrně nejreálnější – počítá s rozdělením těžební firmy na dvě části. V první by skončil „toxický odpad“, tedy ztrátové aktivity společnosti, třeba doly v útlumu. Tahle nezdravá firma by se postupně zlikvidovala.
Rozdělíme, zachráníme Do druhé části – zdravé – by se pak zařadil těžební byznys, který by byl schopen na svůj provoz alespoň vydělat, když ne generovat zisk. Majitelem této společnosti by se stal pravděpodobně stát, jejím provozovatelem pak ČEZ, který by dohlížel na těžební činnost a prodej uhlí. Varianty ještě nejsou do detailů rozpracované, ale v tomto případě se počítá s tím, že ve zdravé části skončí především doly Darkov a ČSM. Oba jsou údajně nejlépe zainvestované. Aktuálně se v nich těží tzv. polokoksovatelné uhlí. Důl Darkov má tu výhodu, že čím hlouběji bude těžba pokračovat, tím více bude koksovatelného uhlí, tedy kvalitní suroviny s vysokou výhřevností, přibývat. V dole ČSM je to obráceně, jak bude těžba postupovat, uhlí se bude zhoršovat. Zdravá firma by měla těžit uhlí zhruba deset let. Podmínkou, kterou si údajně pro svůj souhlas s tímto plánem stanovuje ministerstvo financí, je, aby stát nestála tato záchrana žádné finance, pokud přece jen, tak aby cena za převzetí firmy byla symbolická, třeba jedna koruna.
NWR se takovým plánům brání. Z firmy se ozývají hlasy, že za nimi stojí majitel OKK Koksovny, miliardář Petr Otava. Někdejší spoluprivatizátor OKD má údajně nadstandardní vztahy s ministrem Mládkem. „Rád by získal alespoň část OKD, se současným vedením firmy nemá dobré vztahy a o svém pohledu na věc pana ministra pravidelně informuje,“ konstatoval zdroj z NWR. Jednání o další budoucnosti OKD ale mají pokračovat. Dle zdrojů týdeníku Euro se má nad zmíněným problémem sejít se zástupci státu i šéf ČEZ Daniel Beneš. Navíc o budoucí „spolupráci“ se státem je údajně ochoten jednat i samotný Bakala, většinový vlastník společnosti NWR, která OKD ovládá.
Současný vývoj kolem OKD ale ještě neznamená, že firma v každém případě musí skončit v insolvenci, i když jí nenahrávají některé faktory, především vysoké náklady na těžbu, klesající poptávka po černém uhlí a v porovnání s konkurencí i horší geologické podmínky pro těžbu. Ale bude to boj. Klíčovým faktorem pro další přežití NWR bude, aby firma měla dostatek hotovosti. Aktuál10 ně má firma na účtech zhruba 150 milionů eur. Částka nesmí klesnout pod 44 milionů. V tom případě bude muset NWR splatit některé své závazky u bank, na což by jí asi nestačily prostředky.
Výhodou je, že NWR má pro letošek dodávky tří čtvrtin produkce koksovatelného uhlí pod smlouvou s danými cenami. Při jejich současném pádu je to výhoda. Obdobné je to i s dodávkou černého energetického uhlí. Jinak řečeno, ceny jsou v klidu a pro tento rok bude záležet na tom, jak se podaří NWR, respektive OKD snižovat personální náklady, náklady na těžbu a podobně.
Prásk, bum, minus milion tun Cenový vývoj na trzích OKD letos ustojí, jsou tu ale další faktory, které mohou negativně ovlivnit vývoj již v tomto roce. Prvním je bezpečnost, každá nehoda stojí firmu peníze a mnohdy znamená i odpis části zásob v postižené lokalitě. Například loni v listopadu při otřesu v dole Karviná zemřeli tři horníci. Za zmínku stojí, že k události došlo jen pět minut poté, co lokalitu opustilo pět zaměstnanců báňského úřadu, kteří konstatovali, že vše je v pořádku. „Když se dozvěděli, co se stalo, byli pěkně zelení,“ konstatoval svědek události. Kvůli nehodě pak musela společnost OKD zabezpečit lokalitu speciálními protivýbuchovými dveřmi a zakonzervovat stroje a zařízení. Současně musela odepsat zhruba milion tun uhlí, který se v dané lokalitě nacházel, dle současných cen tak přijde zhruba o dvě miliardy korun.
Dalším nebezpečím, které může poslat hospodaření těžařské firmy do kopru, jsou možné sociální nepokoje, myšleno stávky. Jak potvrdily zdroje z OKD, vedení se obává toho, aby případnou situaci ve firmě nezneužili někteří politici. „Horníci stávkují, jednání se táhnou několik dní a vy netěžíte ani neprodáváte uhlí, ale jen pálíte hotovost, protože jim stále nabíhají výplaty,“ konstatoval zdroj z OKD.
A do třetice, pokud se firmě nepodaří snižovat vysoké náklady na těžbu, nepomohou jí ani na rok nasmlouvané ceny černého uhlí.
Již teď je jasné, že i letos bude OKD pokračovat v propouštění. Loni firmu opustilo zhruba 1500 lidí. Mnohdy se ale jednalo o najaté dělníky z Polska, Slovenska, velká část lidí odešla do důchodu. Na konci roku navíc spustila společnost selektivní výpovědi: Lidem, které takto propustila – kromě nadstandardního odstupného – pomáhala v rámci nového projektu Nová šichta hledat uplatnění v některé z firem v regiotěžba nu nebo ve spolupráci s pracovním úřadem zajistila rekvalifikaci. Problém byl, že většina propuštěných lidí neměla o tyto „služby“ zájem.
Právě snižování počtu zaměstnanců by mělo zmírnit rychlost, se kterou se firma dostává do ztráty. Potřebné finance by měl zajistit i prodej některých nepotřebných firem. Aktuálně hledá NWR kupce pro dceřinou společnost Green Gas, za kterou požaduje zhruba devadesát milionů eur.
Zájemci jsou dva, společnost Lumius a Tedom, žádná z nich ale není ochotna zaplatit tak vysokou cenu.
Boj o hotovost Budoucnost OKD bude záležet na více věcech.
Ideální by pro firmu bylo, kdyby nastalo oživení na trhu a stouply ceny černého uhlí. Pokud se dramaticky zvýší ceny černého uhlí na světových trzích, může se aktuální živoření OKD změnit v prudký rozvoj. Firma místo propouštění začne najímat tisíce nových lidí, vrátí se k projektům na rozvoj těžby. Tahle varianta je ale málo pravděpodobná, asi tak jako výhra v loterii Euromiliony.
Při scénáři, kdy ceny energetického a koksovatelného uhlí zůstanou zhruba na stejné úrovni a OKD se podaří dále snížit náklady na těžbu a na mzdy, vystačí hotovost na účtech a firma přežije i další rok s hospodařením kolem nuly. Třetí možností je, že firma neustojí pokračující pád cen černého uhlí na trzích, nebude schopna generovat další hotovost, načež následně nebude schopna plnit své závazky. Pak nezbude nic jiného než vyhlásit insolvenci.
Přežijeme rok 2030 Dle aktuálních predikcí je jasné, že těžba v OKD bude pokračovat pět až deset následujících let, pak firma s touto činností skončí. Již nyní ale její vedení přemýšlí, jak ji pomocí dalších činností udržet při životě. Plán dalšího přežití, který v případě této firmy lze označit za skutečně bezbřehý optimismus, počítá se třemi možnosti.
Zaprvé je to dovoz uhlí ze zahraničí, jeho zpracování v současných úpravnách OKD a jeho následný prodej odběratelům.
Další je zplyňování uhlí, v této oblasti spolupracuje firma s některými českými vysokými školami. Metoda je to zcela jistě perspektivní, problém ale je, že není k dispozici technologie, která by umožňovala komerční provoz. Třetí cestou, která by mohla pomoci OKD přežít rok 2030, je tzv. technologie bezpoklesové těžby. Jak již název napovídá, umožňuje dobývat uhlí, aniž by se po odtěžení propadla horní vrstva. Výhodou je, že s jejím využitím odpadají náklady na výkup pozemků, samotná technologie je oproti té klasické ale výrazně dražší, také proto, že její pomocí lze vytěžit zhruba jen třetinu ložiska. Technologie je vyzkoušená v Jihoafrické republice, kde se tak těží již zhruba devadesát let.
Zatímco z lidí z NWR a OKD vyzařuje mírný optimismus, u odborníků z oboru tomu tak není. Autor textu se dokonce zúčastnil diskuse, během které se její účastníci vsázeli, kdy OKD dožije. Zatímco jedna ze sázejících stran tvrdila, že se tak stane již v prvním letošním pololetí, ta druhá byla „výrazně“ optimističtější, když tvrdila, že to bude až v pololetí druhém.
500 mil. eur je aktuální zadluženost NWR, zhruba před rokem byla zadluženost na úrovni 835 milionů.
90 mil. eur chce NWR za firmu Green Gas.
9 mld. korun o tolik přišli věřitelé při loňské restrukturalizaci NWR.
Vytěžíme míň OKD pro letošní rok plánuje mírný pokles těžby uhlí. Firma v loňském roce vytěžila zhruba 8,6 milionu tun uhlí. Plán pro letošní rok počítá s více než 7,8 milionu tun. Pokles tedy představuje zhruba devět procent. „Faktem zůstává, že profil těžby v OKD bude z dlouhodobého hlediska klesat,“ tvrdí mluvčí OKD Marek Síbrt. Příčin je několik: některá ložiska jsou již částečně vydobyta; jiná se nacházejí pod obydlenými oblastmi a nepanuje jednoznačný společenský konsenzus nad rozšiřováním těžby. Navíc bylo nutné kvůli poklesu cen uhlí revidovat odhad ekonomicky vytěžitelných zásob. Ten se v případě oživení cen může pochopitelně změnit. Existují ale některé rozvojové projekty. „Společnost OKD odeslala v létě na ministerstvo životního prostředí dokumentaci k vyhodnocení vlivů na životní prostředí EIA týkající se rozšiřování těžby lokality ČSA Závodu Důl Karviná. Oproti původnímu maximalistickému záměru zrevidovala plánovaný objem těžby zhruba na třetinu, zároveň zkrátila období plánované těžby,“ upozornil Síbrt. V letech 2016 až 2023 by mělo být vytěženo zhruba 16 milionů tun uhlí (v senzitivních oblastech zhruba 11 milionů místo původních více než třiceti). Oproti původnímu záměru současný plán rozšiřování těžby nepočítá s tím, že by dobývání ohrozilo průmyslovou zónu Karviná-Nové Pole a oblast Karvinských rybníků (Natura 2000). Dopad na povrch v jednotlivých lokalitách by byl zároveň menší. Firma současně zkoumá možnost využití infrastruktury Závodu Důl ČSM pro zásoby v bývalém dolu Morcinek na polské straně hranice.
Polská hrůza Pokud si myslíte, že je na Ostravsku kvůli situaci v OKD veselo, vyrazte se „pobavit“ do sousedního Polska. Až na jednu výjimku jsou před krachem takřka všichni těžaři černého uhlí. Největší z nich, státní Kompania Węglowa, která zaměstnává padesát tisíc lidí, se rozpadne. Čtyři její nejztrátovější doly stát zcela uzavře, dalších deset se pokusí restrukturalizovat. Poté, pokud se podaří najít kupce, je prodá. Již teď je jasné, že o práci přijde přes pět tisíc lidí, v polských médiích se hovoří až o dvojnásobku. Ozdravný proces vyjde Varšavu na patnáct miliard korun. Kompania Węglowa, která obstarává čtvrtinu evropské těžby černého uhlí, je další obětí pádu cen na světových trzích. Firmě se navíc dlouhodobě nedařilo snižovat náklady na těžbu.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
