„Zlatá éra“ čínsko-britských vztahů, jak nazval tehdejší spolupráci premiér David Cameron, je zřejmě u konce. Světlé zítřky v podobě, jak si je malovali lídři obou zemí v roce 2015, nedorazily, a naopak se vzájemné vztahy v posledních měsících vyostřují. Turbulentní období, kterým si v posledních pěti letech Britové prošli, nenechalo kámen na kameni a dotklo se i vztahů s Čínou. Po tvrdém přístupu k čínskému Huawei a diplomatickým přestřelkám kvůli útokům na svobodu Hongkongu přichází na řadu další kolbiště – energetický sektor.
Státem vlastněná China Nuclear Power Group (CGN) byla v roce 2019 zařazena na americký seznam označující čínské společnosti s úzkými vazbami na armádu, na stejném seznamu se nachází právě i Huawei. A zřejmě i proto nyní na Britských ostrovech probíhá debata, zda je bezpečné, aby se čínští komunisté podíleli na výstavbě tak důležité a potenciálně nebezpečné stavby, jako je jaderná elektrárna.
Původně Číňané měli dodat pouze kapitál na projekt jaderného reaktoru v elektrárně Hinkley Point C. Postupně se však portfolio projektů CGN rozrostlo o další dvě elektrárny, z toho elektrárnu Bradwell B by měla postavit čínská společnost – jednalo by se tak o první kompletní projekt jaderné elektrárny postavený čínskou společností za hranicemi asijské velmoci. To by mohlo Číňanům ve světě pomoci k důležitému postavení na mezinárodním trhu.
Na jaderné elektrárně Hinkley Point pracuje hlavně francouzská státní společnost Electricite de France (EdF), která financuje projekt zhruba ze dvou třetin. Podle některých zpráv se však do projektování elektrárny zapojují i čínští inženýři z CGN. To mluvčí EdF odmítá. „V týmu je z celkového počtu šesti tisíc pracovníků zhruba jen 30 lidí z CGN,“ uvedl mluvčí.
Ovšem někteří politici z vládnoucí Konzervativní strany požadují přezkoumání participace Číňanů v energetických projektech. „Bylo očividné, že to nebude pouze finanční partnerství,“ uvedl sir Iain Duncan Smith, bývalý lídr Toryů. Exporadce premiérky Theresy Mayové, Nick Timothy, uvedl pro list Express, že kolem angažmá čínské firmy je až příliš otázek, a proto se snažil přesvědčit ostatní o podivnosti celé akce. „V projektu Hinkley Point se předpokládalo, že se spojí francouzská odbornost a čínské investice, ale už tehdy bylo jasné, že to je špatný obchod na více frontách,“ uvedl Timothy.
Novinář Nils Partley z deníku The Guardian se domnívá, že nakonec k realizaci Bardwell B nedojde. Britská vláda by v případě vyražení CGN měla problém najít nového investora. Partley však zdůrazňuje, že to nemusí být nutně problém, jelikož podle něj se energetika za poslední čtyři roky změnila. Koncepce, kterou prosazoval tehdejší ministerský předseda David Cameron, se dnes jeví jako zastaralá. „Zkrátka čistě pro byznysové zájmy by každý ihned pohřbil dohodu z roku 2016,“ naráží na čínsko-britské plány na spolupráci v jaderné energetice.
Debata o zapojení čínských firem do výstavby jaderných
zdrojů probíhá i v současnosti i v České republice. Někteří zástupci
opozice by rádi čínské uchazeče o projekt vyřadili již před výběrovým řízením,
vláda si ponechává možnost odmítnutí spolupráce s Číňany, ovšem k preventivnímu
vyřazení se zatím nechystá.
