Velká Británie, dle vyjádření jejích představitelů, chce uvalením sankcí zabránit tomu, aby skrze Spojené království probíhalo praní „krvavých peněz“. Stejně jako původní americký Magnitského zákon tak sankce cílí mimo jiné i na ruské občany, kteří byli zapleteni do právníkova podezřelého úmrtí poté, co byl vězněn a byl mu odepřen přístup k lékařské péči po násilném výslechu. Osobám na sankčním listě je omezeno právo pohybu na území Velké Británie nebo ukládání peněz v místních bankách.
I postihy dalších osob a organizací na seznamu míří na odsouzení porušování lidských práv. V Myanmaru byli zařazeny na sankční seznam strůjci násilných zásahů vůči etnickým Rohingům, které jsou podle některých organizací a expertů označovány jako genocida. V případě Saúdské Arábie jde příslušníky tajných služeb zapletených do brutální vraždy saúdského novináře Džamála Chádšukdžího na generálním konzulátu Saúdské Arábie v Istanbulu v roce 2018. Za Severní Koreu byly vybrány složky donucovacích prostředků, neboť autoritářská KLDR je dlouhodobě obviňována za totalitních praktik uplatňovaných vůči vlastnímu obyvatelstvu.
Pro Velkou Británii jde tak o první „vlastní“ sankce uvalené na zahraniční subjekty od doby, kdy započal proces odchodu z EU. „Rozsah sankcí je od oficiálních státních představitelů až po nestátní aktéry. Takže pokud jste kleptokrat, nebo organizovaná kriminální skupina, tak nebudete schopni v naší zemi vyprat vaše krvavé peníze,“ dále uvedl Raab. Podle něj by se další sankce v budoucnu měly týkat hlavně těch osob a organizací, které jsou zapleteny do nejhorších případů porušování lidských práv na celém světě.
První kroky samostatné britské zahraniční politiky ocenil i Raabův americký protějšek Mike Pompeo, který přivítal „novou britskou sankční politiku“. Nově uvalené sankce by nemusely být kompletní, už při jejich představování Raab před novináři na otázku, zda britská vláda neuvažuje o využití sankcí vůči Číně kvůli novému bezpečnostnímu zákonu v Hong Kongu, uvedl, že by nerad dělal předčasné závěry, ale současně potvrdil, že už pracují na druhé vlně sankcí.
Magnitského zákon mimo Spojených států a Velké Británie přijala i Kanada a všechny tři baltské státy republiky. Země jako Lotyšsko a Estonsko sankce uplatnily například vůči čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi a zároveň doufají, že se podobné kroky zavedou i na celoevropské úrovni. Šéf unijní diplomacie Josep Borell v prosinci loňského roku uvedl, že na návrhu se aktuálně pracuje a na jeho zavedení momentálně mezi zeměmi EU panuje shoda. Sankce by tak mohly být podle něj definitivně přijaty kolem roku 2021.