Ve Spojeném království se hodnotí použitelnost jednoho z investičních modelů, který dosud nebyl použit k financování jaderných elektráren a který by umožnil snížit náklady na kapitál pro soukromé firmy investující do takto velkých projektů, řekl v dubnu 2019 na mezinárodním jaderném veletrhu Atomexpo 2019 Peter Bird z poradenské společnosti Rothschild Financial Advisory.
Podíváme-li se do světa, uvidíme, že existuje několik různých investičních modelů, které se podstatně liší v tom, jak vysoká je cena elektřiny z nových bloků. Stačí se podívat na nejčastěji v Česku zmiňované projekty Hinkley Point C a Paks II, kde jde v prvním případě o soukromý projekt s odhadovanou cenou elektřiny 110 €/MWh a v případě druhém o státní projekt s cenou elektřiny 55 €/MWh. Takto vysoká cena vyvolaná především cenou kapitálu pro soukromého investora vede Brity ke hledání jiného investičního modelu, který by umožnil obnovit tamní stárnoucí jaderné elektrárny vyrábějící 43 % nízkoemisní elektřiny ve Spojeném království.
Peter Bird z poradenské společnosti Rothschild Financial Advisory
Novým modelem by se mohl stát RAB (regulated asset base, regulační báze aktiv), který se používá pro financování projektů v infrastruktuře, zejména v přenosové soustavě a distribuci plynu.
V současné době se pomocí něj realizuje stavba Thames Tideway Tunnel, což je asi 25 kilometrů dlouhý tunel pod Temží, který je vůbec prvním vodohospodářským projektem realizovaným dle modelu RAB. Pokud dnes dojde k překročení kapacity kanalizace, jsou přebytečná dešťová voda a splašky vypouštěny přímo do řeky – nový tunel je bude odvádět do čističky.
Hodnota projektu dosahuje 3,8 miliardy liber (v přepočtu 113 miliard korun) a jeho stavba probíhá od roku 2016 do 2024. Letos v dubnu společnost Bazalgette Tunnel Limited (BTL), která jej staví, řekla, že práce jsou hotovy ze 40 % a náklady vzrostly o 8 % (na uváděných 3,8 miliard liber). Pro lepší představu o rozsahu projektu uveďme, že stavební práce budou probíhat celkem ve 23 místech v Londýně a zapojí se do nich přes 2000 pracovníků.
„Mezi výhody modelu RAB patří to, že přenáší rizika na spotřebitele, což umožňuje snížit náklady na kapitál. Zjednodušením financování nejenomže umožní projekt vůbec realizovat, ale navíc otevírá soutěž mezi poskytovateli financí, což dále snižuje cenu celého projektu. Hlavní nevýhodou je potom to, že spotřebitel nemá prostředky pro kontrolu rizik a průběhu projektu, a proto tento model vyžaduje nezávislého regulátora, který toto převezme za spotřebitele,“ uvedl Bird.
Tento model ve Spojeném království vznikl, aby usnadnil investice do údržby a rozvoje infrastruktury ze strany soukromých společností po tom, co došlo k jejich privatizaci. „Nelze však opomenout fakt, že model RAB zcela neodstraňuje nezbytnost státní podpory, pouze ji snižuje. Zůstává například nutné ošetřit rizika daná novými regulacemi,“ dodává Bird. Připomeňme, že český stát podepíše s ČEZ smlouvu, která bude právě tato rizika pokrývat.
Nutno podotknout, že tento model dosud nebyl použit pro projekt tak nákladný, jako je stavba jaderné elektrárny a že dosud sloužil k financování monopolních projektů. Jaderná elektrárna bude naproti tomu na trhu soutěžit s ostatními zdroji elektřiny.
Jádro neřeklo poslední slovo
Atomexpo je tradičním veletrhem, který pořádá ruská korporace Rosatom a na kterém se schází odborníci a firmy z celého světa, včetně dodavatelů jaderných technologií jako Framatome, CNNC a KEPCO a také českých a slovenských výrobců. Počet návštěvníků každoročně roste stejně jako počet zemí, odkud přijíždějí. Letos se zúčastnilo 3600 lidí ze 74 zemí, což je asi třetina všech zemí světa.
Řeší se zde zásadní cíle světových společenství jako odstranění energetické chudoby či přístup ke kvalitní vodě, ale i konkrétnější témata, která jsou v oblasti jádra aktuální, například to, jak se mohou prakticky jádro a obnovitelné zdroje doplňovat.
Během plenárního zasedání vystoupil i Gerassimos Thomas, náměstek generálního ředitele DG Energy Evropské komise. „Jaderná energetika hraje důležitou roli ve všech scénářích dekarbonizace energetiky, které má vypracované Evropská unie. Abychom mohli splnit naše cíle v oblasti klimatu, musí být minimálně pětina nových zdrojů jaderných. To ale nebude možné, pokud nebudou splněny dvě podmínky: Náklady na výstavbu jaderných elektráren musí být sníženy pomocí přísného řízení projektů a silného dodavatelského řetězce a dále spolupráce s obyvatelstvem musí být těsnější, aby chápalo, jaké přínosy má jaderná energetika.“
Podstatnou změnou pro světovou jadernou energetiku je vstup Rosatomu na západní trhy s vlastním jaderným palivem. „Provozovatelům západních tlakovodních elektráren nabízíme zcela nový typ jaderného paliva, který jsme vyvinuli na základě našich zkušeností s reaktory VVER. Díky tomu, že jsme použili naše technická řešení vycházející z aktivní zóny VVER, která je mimochodem chemicky agresivnější než v západních reaktorech, budou provozovatelé těžit z diverzifikace paliva jak technicky, tak obchodně. Máme uzavřené smlouvy na dodávky palivových souborů do Spojených států a ty proběhnou ve stanovených termínech,“ řekl Oleg Grigorjev, senior viceprezident pro mezinárodní obchod Palivové společnosti Rosatomu TVEL.
Zajímavé bylo i porovnání českého pohledu se zeměmi, které teprve řeší zavedení jaderné energetiky do svého energetického mixu. Například Žurabek Mirzamachmudov z uzbecké společnosti Uzatom řekl: „Uzbekistán je sice zemí bohatou na fosilní zdroje, zejména na zemní plyn, ale přesto jsme se rozhodli postavit jadernou elektrárnu. Jde přitom o čistě ekonomické rozhodnutí, protože plyn nám nepokryje rostoucí spotřebu vyvolanou růstem populace a hospodářství. Navíc pro naši zemi bude důležitý i přínos jaderné energetiky pro vědecko-technický rozvoj země. Přinese nám to nové znalosti a know-how a zvýší kvalifikaci našich lidí.“
To, jak si Uzbekové cení nových kompetencí, nám může připomenout otázky, které se řeší i u nás, jako například hospodářský osud lokality Dukovany v případě, že Dukovany ukončí výrobu elektřiny. Ne vždy si totiž uvědomujeme, co vše je na jadernou elektrárnu napojeno. Jedním z regionálních případů jsou firmy, které vznikly jen díky stavbě a provozu Dukovan jako třeba Nuvia a.s. (původně Envinet a.s.). Díky ní vznikla v Třebíči výroba s vysokou technologickou náročností a kompetence této firmy dokazuje také dodávka elektronového děla HELCZA pro výzkum materiálů první stěny tokamaku ITER i kontrakty na dodávky zařízení pro velký evropský projekt European Spalation Source. Bez Dukovan by tato firma v regionu pravděpodobně nikdy nevznikla a nepomáhala do něj dostat kvalifikované lidi.
Tato firma byla také jednou z 22 českých firem, které veletrh navštívily, a jednou z těch (společně s Aliancí české energetiky), které zde měly svůj stánek.
