Brnkání na nervy památkářů

ZÁMEK BRNKY Ves Brnky leží přibližně osm kilometrů severně od Prahy v katastru obce Zdiby. Ve zpustlém parčíku nedaleko hospody a hlavní křižovatky zde stojí zámek, který je však vinou špatné údržby značně zdevastovaný. Hrozí jeho úplná zkáza.

Zámecká budova na fotografii z 80. let 20. století.  foto: z knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

ZÁMEK BRNKY Ves Brnky leží přibližně osm kilometrů severně od Prahy v katastru obce Zdiby. Ve zpustlém parčíku nedaleko hospody a hlavní křižovatky zde stojí zámek, který je však vinou špatné údržby značně zdevastovaný. Hrozí jeho úplná zkáza.

Dvoupatrová obdélníková budova původně renesančního zámku stojí za hospodářským dvorem. Je v katastrofálním stavu, bez oken i dveří, s propadlými stropy ve všech patrech a celkově narušenou statikou. Vstupní portál hlavního průčelí ještě donedávna zdobil trojúhelníkový štít, patrný na historických fotografiích, dnes je ale na jeho místě jen velká díra ve zdi.

Ještě hůře však vypadá východní průčelí - kdysi romantický balkonek na čtyřech sloupech je v nenávratnu a v posledním desetiletí se zřítil i přístavek zámecké kaple. Schody vedoucí do patra nikde nekončí a zřejmě jedinou vzpomínkou na bývalou slávu zámku je tak štuková výzdoba na stropě v přízemí. I zde však zdi začínají praskat a je jen otázka času, kdy se cenná klenba zřítí.

JEZUITSKÁ PŘESTAVBA

Ves Brnky je poprvé zmíněna v listině z roku 1227, vznikla však pravděpodobně ještě o sto let dříve. V polovině 16. století si zde místní drobná šlechta nechala postavit tvrz, která však značně utrpěla během třicetileté války. Nezpustla ale docela a majitelé ji obnovili, protože roku 1652 se v listinách uvádí „statek větším dílem napravený a tvrz spravená“. Někdy v této době došlo také k barokní úpravě objektu, který se začal podobat malému zámku.

Roku 1661 získal Brnky rektor pražské jezuitské koleje Jan z Vrbna a v přestavbách pokračoval - do skály nechal vytesat nový sklep a budovu zvýšil o jedno patro. Ze dvou místností v jižní části navíc zřídil patrovou kapli, ke které dal přistavět i dnes již neexistující předsunuté zakončení. Bývalá tvrz se tak definitivně změnila v zámek.

Šlechtičtí majitelé se následně často střídali, snad i pro trvající spory se správcem nedalekého roztockého statku, které se podařilo urovnat až roku 1723. Posledním šlechtickým rodem, který na zámku sídlil, byli Caretto-Millesimové, od nichž roku 1818 koupil celý statek zdibský hostinský František Vobořil. Od tohoto roku drželi Brnky již pouze bohatí pražští měšťané, k zámku přitom patřila ještě vinopalna, pivovar a poplužní dvůr.

BEZMOCNÝ RESTITUENT

Po roce 1948 připadl zámek státu a byl využíván k nejrůznějším účelům. Nejdéle ho vlastnila Státní knihovna Československé republiky, o údržbu se však příliš nestarala. Již v osmdesátých letech proto psaly encyklopedie o zámku stručně a výstižně: „Opuštěn, chátrá.“ Roku 1989 byl na budovu již údajně vydán demoliční výměr, k bourání však naštěstí nakonec nedošlo.

Naději na zlepšení situace přinesla revoluce a následné zahájení restitucí. Zámek Brnky byl spolu s několika dalšími budovami v obci vrácen Janu Cahovi z Brna, potomkovi původních majitelů. Ten však neměl na rekonstrukci peníze, dotace nedostal ani od státu a rozhodl se proto budovu prodat. Jediný zájemce ale těsně před koupí od záměru ustoupil a na zámku navíc zůstala vysoká zástava.

V současné době jedná Jan Caha se zdibským zastupitelstvem o bezplatném převodu zámku na obec. Ta má podle starosty Jana Tvrdého na záchraně objektu zájem, peníze na celkovou opravu však pravděpodobně také dohromady nedá a bude hledat investora. Zámek by měl v budoucnu sloužit kulturním potřebám obce. Půjde-li ale vše jako doposud, budova s velkou pravděpodobností brzy spadne.

POPIS OBJEKTU