* Poslední květnový čtvrtek se koná již druhá celostátní konference o brownfieldech, kterou pořádá agentura CzechInvest spolu s Asociací developerů. Je tak možné nejen hodnotit loňský ročník, ale také vývoj českých brownfieldů. Daří se je transformovat?
Kateřina Kubizňáková: Loňský úspěšný ročník, kterého se zúčastnilo na 350 účastníků z řad státní správy, místní samosprávy, vlastníků, developerů, sanačních a stavebních firem, ukázal velký zájem. Ale také to, že brownfieldy jsou nejen zajímavou příležitostí, ale často také nepojmenovaným problémem.
Dobrou zprávou je, že za rok 2018 jsme zaznamenali v naší Národní databázi brownfieldů odliv 87 lokalit z důvodu prodeje nebo již započaté revitalizace.
Tomáš Kadeřábek: Brownfieldy jsou prostě žhavé téma dneška. Snahu posunout jejich rozvoj dopředu je vidět jak v soukromé sféře, která v nich logicky spatřuje zajímavou příležitost, tak i ve veřejné správě, která je zodpovědná za rozvoj území, ve kterých jsou brownfieldy často velkou brzdou. Pozitivní příklady představené na loňské konferenci jednoznačně prokazují, že rozvoji brownfieldů se daří a jejich konverze často obohacují naše města a obce.
* Asi je rozdíl mezi brownfieldy ve velkých městech, kupříkladu v Praze, a mimo velká města.
TK: Rozdíl je skutečně zásadní. Pro brownfieldy ve velkých městech nebývá problém najít náplň, řeší se spíše administrativně-správní proces. To pro brownfieldy mimo hlavní místa ekonomického rozvoje je třeba zejména vyhledat vhodný program a často je také třeba jim nalézt investora. Mají však tu výhodu, že procesně jsou jednodušší.
KK: Zatímco na vesnicích monitorujeme především zemědělské brownfieldy (staré nevyužívané kravíny), tak ve městech řešíme průmyslové továrny a haly, případně nevyužívané bytové domy. Ve velkých městech se o brownfieldy ve většině případů postará nemovitostní trh, kde proces revitalizace brzdí pouze zdlouhavé povolovací procesy. Naproti tomu na vesnicích se často potýkáme s nulovým zájmem o tyto lokality. Některé budovy a areály nemá smysl opravovat, ale spíše je navrátit
přírodě, u jiných, architektonicky zajímavých lokalit je třeba nalézt smysluplné nové využití.
* Často se hovoří o podpoře, kterou brownfieldům věnuje stát.
Jaké konkrétní kroky podniká?
KK: Stát podporuje revitalizaci brownfieldů prostřednictvím dotačních programů, a to jak ze strany evropských operačních, tak národních. Dotace však mají své limity. Proto agentura CzechInvest zpracovala Národní strategii regenerace brownfieldů, která je připravena k předložení a schválení vládou. Tato strategie by napomohla systémovým změnám, jako jsou například daňové zvýhodnění při výstavbě na brownfieldu nebo vytvoření fondu pro regeneraci brownfieldů z odvodů za vynětí ze zemědělského půdního fondu a v neposlední řadě zkrácení povolovacích procesů.
* Kolik procent brownfieldů v České republice na svůj osud stále čeká, a kolik jich již bylo upraveno?
KK: V Národní databázi brownfieldů, kterou spravuje agentura CzechInvest, čeká nyní 2958 lokalit na svou revitalizaci.
V okolních zemích, např. v Německu, velkou část regenerací dotuje stát. A velkou výhodou jsou právě kratší administrativní a povolovací procesy. Současně ve většině případů stát nebo obec mají představu o budoucí rozvojové strategii, kterou postupně promítají do reálného stavu.
* A nejčastější využití těchto ploch?
TK: Od čistě komerčních až po zcela filantropické, od bytových po průmyslové či galerie. Nelze říci, co převládá. Klíčové je ale nalézt někoho, kdo si je vezme za na starost. Brownfield je jako opuštěné dítě - je třeba mu najít rodiče.
* A letošní konference?
TK: Naším dlouhodobým mottem je probouzení. Brownfieldy jsou vlastně takové spící krásky, které je třeba probudit k novému životu.
KK: Rádi bychom motivovali k aktivitě.
Díky zrealizovaným projektům a zkušenostem jednotlivých řečníků věříme v nastartování intenzivnější komunikace mezi soukromým a veřejným sektorem tak, abychom upřednostnili výstavbu na brownfieldech před greenfieldy. Protože třebaže revitalizace brownfieldů je komplikovanější, má smysl. •
