Evropská komise by mohla udělat čáru za minulostí
Kauza státní pomoci českým bankám by nakonec mohla mít příznivější vyústění, než mnozí v Bruselu a Praze původně očekávali. Evropská komise se totiž přiklání ke stanovisku, že poskytnutá veřejná podpora je už záležitostí minulosti. Týdeníku EURO to potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje.
Největší česká banka ČSOB, která je v centru pozornosti, nicméně v tuto chvíli ještě nemá vyhráno. Do vstupu Česka do Evropské unie zbývá už pouze necelý měsíc a do té doby je nutné vyjasnit veškeré možné nesrovnalosti. Hlavním problémem je nyní balík garancí a slibů odškodnění v maximální výši 160 miliard korun, které poskytla Česká národní banka poté, co ČSOB převzala bývalou Investiční a Poštovní banku (IPB). Případné škody, které ČSOB vzniknou kvůli chybám či pochybným úmyslům někdejšího vedení IPB, by měla hradit právě centrální banka, a to až do roku 2016.
Evropská komise každopádně hodlá zaujmout stanovisko ke státní pomoci ČSOB a také Agrobance, jejíž zdravou část převzala americká GE Capital Bank, do konce dubna. Brusel si musí být jist tím, že Nomura jako někdejší vlastník IPB či kdokoliv jiný nebude schopen její verdikt právně zpochybnit. Ve prospěch českého státu a zdejších bank nicméně hovoří skutečnost, že komise nechce vrhnout stín na vstup Česka do EU tím, že by potopila zdejší velkou banku požadavkem vracení pomoci, nebo dokonce znejistila bankovní sektor nové členské země.
Pozorovatelé soudí, že o vstřícnější přístup se zasazuje zvláště komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Ani komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti, který si zakládá na pověsti přísného hlídače férové konkurence, ale zřejmě nehodlá získat pověst „škůdce“ nováčků v EU.
Překonávání krizí.
Evropská komise již naznačila své postoje, když schválila veřejnou podporu Komerční banky a České spořitelny. Zvláště ve druhém případě se diskutovalo o tom, zda by Brusel nemohl ostřeji napadnout slučitelnost některých státních garancí s pravidly EU.
Nicméně Brusel konstatoval, že skoro veškerá státní pomoc v těchto případech již „není aplikovatelná“ a je věcí minulosti, kdy se transformovala česká ekonomika a stát musel řešit systematickou krizi bankovního sektoru. Tato veřejná podpora by už tedy neměla nijak zvýhodňovat české banky v době, kdy země vstoupí do unie. Jedinou výjimkou jsou staré „sociální úvěry“ České spořitelny, tedy především novomanželské půjčky. O těch však bylo rozhodnuto už dávno – ještě v době, kdy evropská pravidla byla pro Čechy španělskou vesnicí.
Rozdíl mezi odsouhlasenými a stále projednávanými případy je v tom, že Komerční bance a České spořitelně stát poskytoval pomoc při prodeji státních ústavů soukromému majiteli, zatímco v kauzách IPB/ČSOB a Agrobanka/GE Capital Bank šlo o změnu privátního vlastníka. Vždy ovšem bylo nutné řešit akutní krizi.
Spory o výklad.
Naprosto klíčový pro postoj Bruselu je výklad termínu „stále aplikovatelný“. Dlouho se zdálo, že Češi nemohou počítat s příliš benevolentní interpretací. Evropská komise totiž kupříkladu naznačovala, že veřejná podpora „pokračuje“ i v době poté, co již ta či ona komerční banka převedla svou nedobytnou pohledávku na státní konsolidační agenturu. Pokud by tedy původní splatnost úvěru převedeného do České konsolidační agentury byla v roce 2016, tak státní pomoc formálně trvá až do tohoto roku.
Přístupová smlouva o přijetí nových členů navíc Bruselu umožnila, aby již rozhodnuté případy veřejné podpory za určitých okolností posuzoval jako nové. Část právníků uváděla, že Evropská komise tak bude oprávněna k retroaktivním zásahům.
Poté, co komise dostala na stůl případy českých bank, se však zřejmě začala přiklánět k názoru, že jde o záležitost minulosti. Pravděpodobně ji k tomu vedou i zcela pragmatické důvody. Kdyby totiž označila státní pomoc za „stále aplikovatelnou“, musela by posoudit její kompatibilitu s evropskými pravidly. Je velmi pravděpodobné, že by pak její verdikt – ať už by byl jakýkoliv – někdo právně napadl.
Pokud by však Nomura či kdokoliv jiný chtěl v budoucnu dosáhnout přezkoumání pomoci, která již „není aplikovatelná“, čekal by ho složitý dvoustupňový proces – tedy dokazování, že státní podpora je za prvé aplikovatelná a za druhé neslučitelná s právem EU.
Kromě ČSOB a Agrobanky Evropská komise v současnosti zkoumá také pomoc, kterou poskytlo město Praha malé První městské bance ještě před jejím prodejem finanční skupině PPF. V tomto případě však jde o jinou proceduru.