Evropská unie se pokusila o první nakročení směrem k federalizaci daňového systému. Hospodářským výborem europarlamentu totiž prošly návrhy na zavedení nových evropských daní, které by členské státy musely odvádět do Bruselu. V první řadě jde o zdanění finančních transakcí (sazbou od 0,01 do 0,05 procenta), které by každoročně do evropského rozpočtu přivedlo dalších 200 miliard eur. Nápad už podpořilo v rezoluci také plénum Evropského parlamentu.
Zřejmě ještě kontroverznější je ale myšlenka zdanit energetické zdroje, jež nejsou součástí obchodování s emisními povolenkami. Především zemědělci a domácnosti by si tak museli v rámci „uhlíkové daně“ připlatit za benzin, naftu nebo plyn. Evropská komise navrhuje sazbu 20 eur za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, což by benzin reálně prodražilo až o několik korun.
Proti ekologické dani jsou nejen Velká Británie, Polsko nebo Česko, ale také státy, které ji už vybírají na národní úrovni: Dánsko, Švédsko či Nizozemsko. Kritici se kromě nepřípustnosti nařizování daní z Bruselu obávají také toho, že ekodaně poputují do záchranného finančního mechanismu ESM, z něhož se oddlužují potížisté.
