Brutální advokát

Až dám věci do pořádku, popovídáme si, říká „známý“ právník

Jeho jméno je skloňováno ve všech pádech, mnohdy s hanlivým přídechem. On sám pro vlastní sebeobranu nic nedělá, zarytě mlčí. Doktor práv Věslav Nemeth. Pětačtyřicetiletý pražský advokát, který na sebe strhl pozornost především tím, že bance ČSOB, právní nástupkyni Investiční a Poštovní banky, vyměřil smluvní pokutu přes pět miliard korun. Údajná Nemethova pohledávka, vyčíslená na bázi mlhou opředené smlouvy z listopadu 1998, je nejen předmětem polemik, soudních sporů, ale i čilého obchodování (EURO 11, 14, 15/2002).
Týdeník EURO opětovně nabídl Věslavu Nemethovi, aby se ke všem těmto diskusím vyjádřil, aby se podělil o své názory i pocity. „Děkuji za váš zájem, ale v tuto chvíli by to opravdu nemělo význam. Slibuji, že až si dám všechny právní záležitosti do pořádku, tak si s vámi rád sednu. Můžeme si povídat i o jiných záležitostech. Teď ale snažím hájit svou pravdu hlavně před soudy,“ reagoval advokát telefonicky minulou středu.

Nespadl s měsíce.

Ač se Nemeth publicitě brání, není pro veřejnost nepopsaným listem papíru. Co přesně dělal před listopadem, se nikde nezmiňuje, údajně se však pohyboval v oblasti energetiky a některé zdroje uvádějí, že měl působit i na ministerstvu paliv a energetiky. Dva pamětníci z branže si skutečně na jistého právníka Nemetha rozpomněli - měl se prý věnovat zahraniční agendě ministerstva - ovšem druhý dodává, že šlo o Stanislava Nemetha. Mohl to být otec, jelikož jistý JUDr. Stanislav Nemeth (68) je spolu s Věslavem uváděn v orgánech firmy Narex Consult. Co se týče předrevolučních aktivit Věslava, asi mu v životopise ozdobu nedělá skutečnost, že je uveden v „Cibulkových seznamech“ někdejších spolupracovníků StB, dokonce v kategorii agent (krycí jméno Standa). Snad měl smůlu, ale do řečí se v posledních letech dostal několikrát a téměř vždy v negativních souvislostech. Například proto, že Nemethova kancelář měla co do činění s firmou Iceberg, která je spojována s pády tří bank, jež spoluvlastnila – Ekoagrobanky, První slezské banky a Podnikatelské banky. Advokát Nemeth tuto firmu právně zastupoval. Spolu s Icebergem je nadále uváděn také mezi společníky Prvního medic centra, jež zprivatizovalo polikliniku v pražské Hybernské ulici.

Riskantní ranař.

„On patří mezi takové ty agresivní až brutální právníky, ranaře, kteří jdou i do velmi riskantních operací, do nichž by ti, kteří dbají o svou pověst, nikdy nešli,“ míní jeden z významných českých byznysmenů. Je otázkou, zda je vůbec možné Nemetha považovat za klasického advokáta, ve smyslu právního zastupování klientů. V řadě obchodních případů totiž hrál aktivní roli, byl iniciátorem transakcí, což zcela v souladu s principy advokacie není.
To se týká především Moravia Banky, jíž byl právním zástupcem a kde měl působit i jako předseda úvěrového výboru. Nemeth se ve frýdecko-místeckém peněžním ústavu přímo podílel na kontroverzním projektu sekuritizace ztrátových aktiv (podle jeho know-how měl být uskutečněn i v IPB). Dnes kvůli tomu figuruje na seznamu třinácti lidí, kterým hrozí vysoké tresty odnětí svobody (sazba pět až dvanáct let). Ostravský státní zástupce Rostislav Bajger týdeníku EURO sdělil, že obžaloba byla vznesena 24. srpna loňského roku. „Teď to má krajský soud, ten by měl nařídit hlavní líčení.“ Soudce Karel Gil, jenž se kauzou zabývá, zatím není schopen říci, kdy proces začne. „Až bude hlavní líčení nařízeno, případně zvolen jiný postup, sdělovací prostředky se o tom včas dovědí,“ prohlásil vyhýbavě.
Nemeth a další lidé z vedení Moravia Banky (Jiří Baron, Petr Widnic) se objevili na seznamu sponzorů ODS za rok 1998, v době kdy probíhalo vyvádění aktiv. Pražský advokát daroval straně 90 tisíc korun. Dodnes se objevují názory, že peníze měly posloužit jen k politickému krytí. Nevěděl jsem, co Nemeth dělá. Na smlouvách s Moravia Bankou i IPB je vedle Nemetha uvedeno i jméno dalšího právníka Aleše Gerlocha (46), původního partnera z advokátní kanceláře. Tehdy docent, dnes už profesor Gerloch je vedoucím katedry teorie práva a právních učení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (v roce 1999 kandidoval na děkana). Nabíledni je otázka, zda se na zpochybňovaných obchodech kromě očerňovaného Nemetha nepodílela i uznávaná autorita z akademického prostředí.
Gerloch však prohlašuje, že na těchto smlouvách nijak neparticipoval, ani je nikdy neviděl. „Kancelář fungovala jako sdružení, bez právní subjektivity. Byla to spíše taková parta sólistů. Sám jsem si původně myslel, že to bude založeno více na osobní spolupráci,“ prohlásil v rozhovoru pro týdeník EUR0. S Nemethem se rozešli někdy v polovině roku 1999. Nebylo to prý vyloženě ve zlém, ale ovšem ani v dobrém. Rozchod měla urychlit právě skutečnost, že se Gerlochovo jméno začalo objevovat v podezřelých kauzách. „Psal jsem svého času i řediteli Chmelíčkovi do České televize, když mě dávali do souvislosti s Moravia Bankou. Potom už to ustalo,“ komentuje Gerloch. S Nemethem se prý už několik let neviděl.