Radar je u ledu, slíbená pomoc zanedbanému regionu předčasně roztála
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy tiše pohřbívá plán na radarovou základnu v Brdech. Tentam je i vládní úplatek obcím kolem vojenského újezdu, který měl otupit jejich odpor proti radarové stanici. Potvrdilo se, co týdeník EURO napsal už předloni na podzim, kdy premiér Mirek Topolánek vyrazil do brdských lesů na houby a starostům z Podbrdska nasliboval peníze na rozvoj zanedbaných obcí. Bublina nafouknutých vládních slibů splaskla nečekaně rychle. Miliarda byla skutečně jen virtuální (viz EURO 45/2007, 3/2009). Někteří starostové se mohli utvrdit v tom, jak zrádné bývají dotace. Radarovým obcím nakonec nepomůže ani hmatatelných čtvrt miliardy korun daných stranou ve vládní rozpočtové rezervě. Podařilo se jim vytěžit pouhých 13,2 milionu korun. Nevyčerpané peníze nyní slouží k záplatování děr ve státním rozpočtu, vzniklých výpadkem daňových příjmů.
S vládou padl i úplatek
„Ministerstvo financí teď vymetá všechny kouty. S uvolněním peněz pro brdské obce, alokovaných v rozpočtové rezervě, se již nepočítá,“ potvrzuje první náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který předsedal zvláštní komisi pro rozvoj Brdska. Zanikla s pádem Topolánkovy vlády a premiér Jan Fischer se k tomuto závazku předchozího kabinetu nehlásí. Fuksa se teď snaží sehnat alespoň 80 milionů korun na projekty připravené natolik, že je obce reálně stihnou dokončit v letošním roce. „Neumím ovšem odhadnout, jak to dopadne. Rozumím tomu, že problém je na podstatně nižší úrovni než propad příjmů státního rozpočtu, který teď řešíme,“ na rovinu říká náměstek a přimlouvá se za radarové obce u svého šéfa Eduarda Janoty. Kdyby Fuksa alespoň část peněz sehnal, mohly by mu přinést body v říjnových volbách, při kterých kandiduje za ODS do Poslanecké sněmovny. A co v případě úspěchu ve volbách? „ODS bude držet slovo a přihlásí se k závazku, který dal Mirek Topolánek obcím jako premiér. Ať radar bude, nebo nebude,“ ujišťuje Fuksa.
Gabriel Synek, starosta Sedlic s třímilionovým ročním rozpočtem, by mu rád věřil. „Ať je vláda, jaká chce, peníze prostě nejsou. Nový vodovod a kanalizaci přitom potřebujeme jako sůl,“ říká starosta malé vsi na příbramské straně Brd. Vládní pomoc se snažil využít, i když od začátku ji bral s rezervou. Sedlice stačily získat 881 tisíc korun na zpracování projektu, ale už ne 1,5 milionu korun na přípravné práce pro stavební povolení. „Když tyto peníze nedostaneme, budeme si muset vzít úvěr. Zadlužíme se kvůli papírům, které zůstanou v šuplíku,“ konstatuje Synek. Moc totiž nevěří tomu, že do výstavby nového vodovodu a kanalizace se obec v blízké budoucnosti pustí.
Projekty do šuplíku
Z imaginární 1,25 miliardy korun, které naslibovala radarovým obcím Topolánkova vláda, vydělila hned zpočátku čtvrt miliardy na silnice. „Jejich čerpání běží přes Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jsou zpracovány projektové dokumentace silnice z Rožmitálu pod Třemšínem na Plzeň, včetně některých obchvatů měst a obcí,“ upřesňuje náměstek Fuksa. Z další čtvrt miliardy korun vyčleněné ve vládní rezervě neodešla ani koruna obcím na avizované spolufinancování investic. Ministerstvo financí proplatilo pouhých třináct milionů na zpracování projektů jedenácti obcím, které si plánovaly hlavně výstavbu vodovodu a kanalizace. Některé chtěly opravit místní komunikace, odbahnit rybník nebo opravit školu. O evropské i národní dotace, kterých mělo do Podrbrdska dle představ minulé vlády připlout tři čtvrtě miliardy korun, pak obce soutěžily s ostatními zájemci. Výsledek? Pouhých šest projektů uspělo v operačním programu životní prostředí, tři projekty u ministerstva zemědělství a jeden projekt v regionálním operačním programu.
„Asi 95 procent obcí nebylo na čerpání pomoci připraveno. Chápu, že starostové malých vesnic chodí do práce a tyto věci řeší po večerech. Chtěli jsme jim pomoci, doporučili agentury úspěšné při využívání evropských a českých dotačních titulů, ale nabídku odmítli,“ poznamenává Fuksa.
Aspoň trochu, ale pravidelně
Starostové brdských obcí, kam měly peníze jít bez ohledu na protiradarový odpor, jsou z osudu vládní pomoci většinou rozčarovaní. „Stát by v ní měl pokračovat a dát alespoň malou částku. Kdyby během tří let uvolnil třeba osmdesát milionů korun, bylo by to dobré,“ přimlouvá se i za ostatní starosta Spáleného Poříčí Václav Čížek. Chápe ovšem, že za situace, kdy se všude škrtá, je těžké dožadovat se slibů minulé vlády. Čížek byl ve vládní komisi pro rozvoj Brdska. Pro svou obec sehnal přes 3,3 milionu korun na proplacení projektové dokumentace na výstavbu vodovodu, čistírny odpadních vod a nové topení a okna do mateřské a základní školy.
Do dlouhodobě opomíjeného regionu peníze na potřebnou infrastrukturu sice nedorazily, Brdy se ale aspoň pootevřely lidem. „Ministerstvo obrany překvapivě souhlasilo se zpřístupněním mnoha atraktivních míst. Skoro tak, jak si to starostové namalovali. A vojenské lesy na své náklady vybavily cyklostezky,“ připomíná příbramský patriot Ivan Fuksa.
BOX:
Radarový úplatek
Peníze slíbené Topolánkovou vládou
250 milionů korun na silnice
1 miliarda obcím (600 milionů do Plzeňského kraje, 400 milionů do Středočeského kraje)
z toho
- 250 milionů korun z vládní rezervy (100 milionů na projektovou dokumentaci a 250 milionů na spolufinancování projektů)
- 750 milionů korun z evropských a národních dotačních programů
Celkem 1,25 miliardy korun
BOX:
Torzo vládní pomoci
Peníze vyplacené obcím (pouze na projektovou dokumentaci)
Obec*Dotace (v tis. Kč)
Rožmitál pod Třemšínem*1852
Vranovce*917
Sedlice*882
Středočeský kraj celkem*3651
Spálené Poříčí*3325
Skořice*227
Borovno*505
Čížkov*274
Nové Mitrovice*1455
Dobřív*1113
Štítov*262
Mirošov*1982
Plzeňský kraj celkem*9579
Pramen: ministerstvo financí
