Zdlouhavá konkursní řízení v Česku přinášejí nejistotu, říká šéfka Unileveru
Cornelia Röttgerová (46) je od roku 2001 generální ředitelkou společnosti Unilever v České a Slovenské republice. Unilever dodává na český trh kosmetiku, čaje, zmrzliny, polévky, majonézy a rostlinné tuky. Tři čtvrtiny produkce pocházejí z výrobních závodů v moravském Zábřehu a povltavské Nelahozevsi. Röttgerová, rodačka ze středoněmecké Fuldy, prošla od roku 1975 řadou funkcí v oboru marketingu a logistiky ve významných kosmetických a farmaceutických společnostech. Do firmy Cheseborough Pond´s byla přijata roku 1988, kdy se proslulý výrobce pleťové kosmetiky začlenil do koncernu Unilever. V polovině devadesátých let byla vyslána do Šanghaje – nejdříve jako ředitelka marketingu, poté jako generální ředitelka celé kosmetické části koncernu Unilever v Číně. Později působila ve funkci generální ředitelky firmy Kuner Nahrungsmittel – potravinářské části koncernu Unilever v Rakousku. Cornelia Röttgerová je vdaná. Hovoří několika jazyky, ráda cestuje a připravuje exotická jídla zemí, které navštívila.
EURO: Jak se po vstupu Česka do Evropské unie změní zdejší podnikatelské prostředí, v němž se jako firma pohybujete? RÖTTGEROVÁ: Určitě vstup přinese urychlení některých procesů, které začaly už dříve. Česko procházelo obdobím slaďování legislativy a nyní nastupuje období, kdy celá společnost, vládní i další orgány ji budou muset důsledně implementovat. My můžeme sehrát významnou roli při podpoře těchto nových praktik. Už s tím máme určité zkušenosti. Dělali jsme to například v případě našich dodavatelů surovin či mléka, jimž jsme pomáhali s certifikací a dosahováním evropských standardů. Tady jsme přímo našli svoji roli při zlepšování podnikatelského prostředí. Je tu ovšem také část pravidel, kde je stále potřebné další zlepšení, kupříkladu je nutné urychleně přijmout veterinární legislativu. I zde můžeme pomoci s jejím uvedením do praxe. Hlavní obava totiž nespočívá v tom, že by Česká republika nechtěla či nebyla schopna se přizpůsobit pravidlům EU, největší obavou je právě implementace. Jde o to, jak rychlá bude.
EURO: Zahraniční investoři si nicméně v některých případech stěžují i na zatím nedotaženou legislativu. K čemu vy máte v současnosti největší výhrady? RÖTTGEROVÁ: Určitě sem patří zákon o konkursu a vyrovnání. Důležitý je také zákon o veřejných zakázkách, který je klíčový třeba pro to, aby sem přišli investoři z řad malých a středních podniků, pro něž je oblast veřejných zakázek významná. Pro nás je klíčový bankrotový zákon či to, jak se budou uplatňovat pravidla pro certifikaci zboží, veterinární normy. Více pozornosti by si zasloužila oblast ochrany duševního vlastnictví. Pak je tu samozřejmě zákon o hospodářské soutěži. My jako mezinárodní společnost v této oblasti praktikujeme standardy EU, ale pokud se podíváte na český reklamní trh, určitě vás nepřekvapí, že vidíme určité problémy v transparentnosti – zvláště televizního trhu – a že z ekonomického hlediska bojujeme se skutečností, že zde jsou jedny z nejvyšších cen reklamy v celé Evropě. České ceny jsou dvakrát vyšší než v Maďarsku, dvaapůlkrát vyšší než v Polsku a jsou nad úrovní jakékoliv jiné evropské země. Situace na televizním trhu je velmi blízká monopolní.
EURO: Proč je pro vás důležitý zákon o konkursu? RÖTTGEROVÁ: Protože máme partnery, u nichž chceme mít jistotu a bezpečnost. Každý podnikatel na sebe bere určité riziko. A je jasné, že pokud něco nejde tím správným směrem, musejí existovat procedury pro tyto případy. Bankroty by neměly být příliš zdlouhavé. Máme co do činění se dvěma sty případy konkursů u našich bývalých partnerů. Daří se nám snižovat portfolio špatných úvěrů, ale vzhledem ke zdlouhavým konkursním řízením je to složité.
EURO: Mnozí lidé z malých společností, které mají potíže s plněním veterinárních či hygienických norem, se obávají, že na vstupu do EU vydělají především velké firmy, jako je ta vaše, zatímco oni ztratí. Něco podobného asi bude říkat i řada farmářů, kteří jsou přesvědčeni, že nebudou schopni konkurence, když nezískají tolik peněz jako jejich kolegové ve starých členských zemích. RÖTTGEROVÁ: Zemědělci nebo dodavatelé surovin se mohou napojit na úspěšné firmy. Na trhu máme domácí i zahraniční společnosti, které již jsou pružné a rozvinuté. To se ovšem netýká pouze zahraničních společností, je zde hodně schopných domácích firem. Unilever je obklopen nejen mezinárodní konkurencí, ale také silnou místní konkurencí. Mnozí z nás mohou společně pracovat na tom, abychom pomohli oněm zmíněným podnikům dostat se na vyšší standard. Máme hodně dodavatelů mezi mlékárnami a ty určitě budou mít po vstupu do EU větší šanci na evropském, či dokonce světovém trhu. Pro každou společnost, ať je malá, střední či velká, je to hlavně otázka, jak rychle je možné se změnit a vybudovat nezbytné kapacity. Ale kapacity nemusejí být vždy nutně uvnitř firmy, je možné využít i vnější expertizy.
EURO: V případě zemědělců tu stále zůstává otázka, zda budou schopni konkurovat více dotovaným farmářům ze Západu. Vy znáte české zemědělství dobře, myslíte, že může přežít? RÖTTGEROVÁ: Pokud jde o celkovou kvalitu, nevidím žádnou překážku. Překážky jsou spojené s dotacemi. Je zde ale dohoda, že když EU poskytne českým zemědělcům přímé platby ve výši 25 procent, česká vláda je může navýšit o dalších 30 procent. To je dobré pravidlo, které by mohlo zemědělcům zajistit schopnost konkurovat. Není ovšem jisté, zda česká vláda najde v rozpočtu dost prostředků. Taková je momentální situace, jak ji znám. Ale jde také o perspektivní vývoj. Dosahování konkurenční schopnosti je dlouhodobá záležitost. Je třeba snížit dotace na celoevropské úrovni a vyrovnat výši subvencí v jednotlivých zemích. Uskutečnění této představy je ovšem hodně spojeno s politikou.
EURO: Bude po vstupu do EU zdejší trh více, či méně atraktivní pro investory? Je jasné, že Česko těží z komparativních výhod, které se mohou začít ztrácet. Na druhé straně se Česko stane součástí evropského jednotného trhu. Který pohled podle vás převáží? RÖTTGEROVÁ: Určitě bude atraktivnější. Jsou zde věci, jež si vyžadují lepší řešení, jako jsou ony legislativní záležitosti, otázky transparentnosti a tak dále. Už nyní však můžeme v případě Česka mluvit o celkově stabilním prostředí, a to i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Nedostatky se týkají registrace společností, zákona o konkursu či zdlouhavého legislativního procesu, ale celkově lze říci, že úroveň legislativy je v pořádku. Takže důležité je, aby byly zákony dobře uplatňovány, aby se dodržovaly zásady transparentnosti a aby se zákony přijímaly s větší rychlostí. Je sice hezké mít třeba plán na deset let, ale pro kvalitu podnikatelského prostředí je důležitá schopnost rychlejší reakce. Česko vykazovalo dobrý příliv zahraničních investic, který se v posledním roce trochu zpomalil. Celková úroveň přilákaných investic je dost vysoká. Po vstupu do EU se také může objevit více investorů z řad malých a středních podniků.
EURO: Odkud podle vás mohou přijít malé a střední podniky? Ze sousedních zemí, jako je Německo a Rakousko? RÖTTGEROVÁ: Ano, to je zjevné. Německé bohatství je dlouhodobě vytvářeno na prvním místě středními firmami, nikoliv těmi velkými. Je známé, že ve struktuře německé ekonomiky hrají malé a střední podniky významnou úlohu. V Německu je velké množství takových firem, které přemýšlejí o příležitostech v celé střední Evropě, nejen v České republice.
EURO: Může se struktura české ekonomiky také vyvíjet německým směrem? Budeme zde mít v budoucnu více malých a středních podniků? RÖTTGEROVÁ: Je to možné. Myslím, že by bylo dobré mít vyvážený poměr mezi velkými a menšími firmami. Mohou přijít i malé podniky z další zemí, nejen Německa a Rakouska. Zaznamenali jsme třeba příklad malých britských firem, které zde chtějí péci tradiční anglické dorty. V řadě evropských ekonomik působí podnikavé malé a střední podniky, které nabízejí speciální služby.
EURO: Neočekáváte, že by sem přišlo třeba více konkurentů vaší společnosti? RÖTTGEROVÁ: Když se podívám na konkurenční prostředí v naší oblasti, tak musím říci, že všichni zahraniční konkurenti už zde jsou. Pokud se podívám na oblast obchodu, tak ta je dokonce neuvěřitelně zahuštěna. Působí zde osmnáct mezinárodních maloobchodních společností, které obsadily 65 procent trhu. To také znamená, že 35 procent trhu je stále v rukou tradičních obchodníků. V této oblasti však úroveň konkurence dosahuje maxima. Nyní jde spíše o očekávané zvýšení kupní síly, které ovlivňuje optimismus podnikatelů a úroveň investic. Určitě předpokládám příliv investic v oblastech, které nejsou přímo předmětem našeho zájmu. Je zjevné, že kupní síla v Česku roste, rostou mzdy, investice do výstavby bytů.
EURO: Právě růst kupní síly a mezd ale naznačuje, že Česko by mohlo ztrácet své komparativní výhody, kvůli nimž sem investoři také přicházejí. RÖTTGEROVÁ: Ano, ale vezměme si příklady Španělska či Portugalska z doby, kdy vstupovaly do Evropských společenství. Pokud se podíváme na to, jak tam vzrostly mzdy a ceny, určitě to nebyl žádný obrovský skok během jednoho roku či tří let. V Evropské unii ostatně pořád nemáme naprosto stejnou úroveň cen ve všech zemích, ceny v Portugalsku nejsou totožné s cenami ve Švédsku. Myslím, že i zde bude vývoj zdravý. Zkušenosti z posledních let v České republice ukazují, že je zde například správný poměr mezi vývojem mezd a růstem produktivity.
EURO: Opravdu si nemyslíte, že zde může explodovat nějaká bublina? Teď se třeba mluví o tom, že nabídka spotřebitelských půjček se vyvíjí až příliš rychle. RÖTTGEROVÁ: Ne, určitě si nemyslím, že by zde byla nějaká velká bublina. Mohou tu být takové malé bubliny, ale s těmi je možné se vyrovnat. Záleží také na odvětví, zda se ho taková menší prasklá bublina může dotknout či nikoliv.
EURO: Předpoklad, že růst cen nebude až tak dynamický, zřejmě nepotěší české farmáře, kteří si stěžují na to, že mají problémy s cenovým diktátem obchodníků. Mnozí říkají, že by zemědělci měli spojit síly a vyjednávat se svými odběrateli společně. Myslíte si, že toto je správný přístup? RÖTTGEROVÁ: Ano. Zakládání aliancí a vytváření kritické masy je vždy dobrý přístup. Nemusí to vůbec znamenat žádnou ztrátu nezávislosti pro jednotlivé zemědělce, ale získání lepších podmínek pro vyjednávání nebo spolupráci při využívání technologií a sdílení zdrojů, které pomáhá zvýšit efektivitu hospodaření.
EURO: Takže tento přístup byste zemědělcům doporučila, i přestože pro vás jako jednoho z odběratelů může být poněkud nevýhodný? RÖTTGEROVÁ: Nikdy není nevýhodné to, co zvyšuje konkurenční schopnost a zajišťuje správný poměr mezi kvalitou a cenou. Jde nejen o dosahování vyšších cen, ale i o zvyšování kvality. Takže podporuji veškeré kroky, které by mohly vést k vytváření takových aliancí.
EURO: Vnímáte Česko jako součást celé středoevropské oblasti, vaše aktivity v zemích tohoto regionu jsou velmi propojeny. Myslíte si, že to, co říkáte o České republice, se vztahuje na celou střední Evropu? RÖTTGEROVÁ: Ano, vztahuje se to na celou střední Evropu. Zcela bezpochyby. Jsou zde samozřejmě rozdíly, které se týkají rychlosti změn. Ekonomické reformy nebyly v minulosti uskutečňovány stejným tempem. Celkový vývoj je ovšem dost podobný. Rozdíly snad mohou být v tom, jak silné či slabé jsou vlády. Neboť slabost zvolené vlády ji může činit zranitelnou. Přitom záleží na tom, jak rychle, striktně a rozhodně budou přijímány a uplatňovány reformy. Slabost kabinetu může být v některých případech brzdícím faktorem.
EURO: Včetně České republiky. RÖTTGEROVÁ: Včetně České republiky v současné situaci, určitě.
EURO: Jak je podle vás slyšet hlas byznysu v české vládě? Je ochotna s vámi jednat o potížích právně-podnikatelského prostředí? RÖTTGEROVÁ: Ano, vedou se jednání. A lze říci, že tato jednání mívají i své výsledky. Máme samozřejmě své výhrady k různým problémům. Celkově lze tento dialog označit za konstruktivní.
EURO: Vaše společnost dlouhodobě působí na trzích EU. Vstup Česka do EU asi pro samotný Unilever nebude znamenat velkou změnu? RÖTTGEROVÁ: Určitá změna tu bude. Jistý dopad bude mít celkové zrušení cel v obchodě s ostatními zeměmi EU. Změní se také způsob certifikace produktů. Bezpochyby to bude mít vliv na interní procesy ve firmě, které jsou velmi úzce svázány s distribučními procesy, s celními procesy. Jde navíc o to, aby se těmto proměnám přizpůsobily také naše systémy IT. V širším kontextu, pokud jde o přizpůsobení evropským pravidlům, to pochopitelně až taková výzva není, neboť už dnes působíme uvnitř EU. Kupříkladu naše standardy kvality jsou stejné po celém světě. Už když jsme zahájili činnost v České republice, začali jsme uplatňovat mezinárodní standardy.
EURO: Jste také dovozcem některých surovin do Česka. Dovážíte třeba tropické oleje. Po vstupu do EU se změní výše cel. To zřejmě ovlivní i vaše náklady? RÖTTGEROVÁ: Vliv změn v oblasti cel je rozdílný, pokud jde o naše různé produkty. Vyšší dovozní cla se týkají té části naší produkce, která více či méně využívá tropických olejů. Pro některé jiné části našeho byznysu, jako jsou třeba zmrzliny, bude vstup do EU v tomto směru naopak výhodný. Toto vše se ovšem týká momentální změny výše cel. Hlavním dlouhodobým přínosem je především to, že v EU funguje volný obchod.
EURO: Kritici evropské integrace v Česku říkají, že Evropská unie je příliš posedlá ochranou spotřebitele. Co si o tom myslíte? RÖTTGEROVÁ: Vidím spíše problém v tom, že Česko se občas snaží zavádět ty nejvyšší ekologické a spotřebitelské standardy, takové, které nejsou běžné ani v řadě zemí unie. Myslím, že česká ekonomika ještě není tak daleko, aby to zde bylo vhodné. Proces přizpůsobování vyšším standardům je nezbytný, ale nemělo by se to dít ze dne na den. Už dnes jsou standardy mnohdy dost vysoké. Tak třeba systém nakládání s odpady je poměrně efektivní a už dnes je možné ho srovnávat pokud ne s německým, tak třeba s francouzským.
EURO: Máte na mysli také známý případ koblih, které se měly začít balit? RÖTTGEROVÁ: Ano, interně tomu říkáme „lívancový dekret“. Také jsme zaznamenali diskusi ve vládě o tom, jak rychle je nutné se přiblížit onomu německému systému nakládání s odpady, který je ovšem velice nákladný.
