Švýcarský, rakouský nebo německý model? Mikrovlny, tachograf nebo satelit? Dálnice, silnice první třídy nebo celoplošné zpoplatnění? Unitární nebo duální systém? Kapsch, Siemens, T-systems, IBM nebo někdo další? To jsou otázky, o kterých se stále více diskutuje v médiích, na konferencích i v úřadech. Proč je toto téma tak žhavé? Proč se jím zabývá nejen ministerstvo dopravy, ale i celá vláda a vlivní poslanci? Odpovědi leží na českých silnicích.
Hranice únosnosti.
K 1. lednu 2004 zavedlo Rakousko výkonové zpoplatnění dálnic. Na českých dálnicích se tento krok příliš neprojevil, neboť na hranicích se Slovenskem, Rakouskem i Německem stály dlouhé fronty kamionů kvůli proclení. Už krátce po vstupu České republiky do Evropské unie se ovšem podstatně zvýšil provoz kamionů na hlavním tahu východ – západ. Do dvou týdnů byl pravý pruh dálnice z Brna až do Prahy zcela zaplněn kamiony. Trh rychle zareagoval na změněné podmínky. V Evropě totiž existuje výrazně vyšší přepravní kapacita, než je poptávka. Přepravní firmy proto preferují nižší náklady před rychlostí. Zatímco zdržení na hranicích trvá zhruba čtyři hodiny, náklady na průjezd Rakouskem oproti nákladům při jeho objetí přes Česko jsou asi o 100 až 150 euro vyšší. Dálnice v České republice jsou tak více ničeny, doprava je zahuštěna na (někdy i za) hranici únosnosti, vzrůstá počet nehod. Poplatky za známky naprosto nedokáží pokrýt vzniklé škody a případný nárůst jejich ceny je nemožný, neboť odporuje direktivám Evropské unie (časové zpoplatnění je vnímáno jako diskriminační).
Česká vláda deklarovala již v květnu 2004 vůli zavést výkonové zpoplatnění, tedy elektronické mýto. V lednu 2005 bylo toto usnesení zpřesněno (výkonové zpoplatnění se bude týkat vozidel nad 7,5 tuny) a zároveň byly stanoveny termíny výběru poradce i vypsání výběrového řízení pro celý projekt, a to se záměrem uvést ho do provozu už v roce 2006. Organizaci dostalo na starost ministerstvo dopravy.
Omezení kamionové dopravy.
Výběrové řízení na projektového manažera pro elektronické mýto bylo ovšem vypsáno takovým způsobem, že naprostá většina mezinárodních renomovaných firem se do něj zřejmě nepřihlásí. Neomezená zodpovědnost za škody, vysoké penalizace za skutečnosti, které projektový manažer nemůže ovlivnit, nadsazené požadavky na reference jsou jen některé hlavní důvody. Související nejasnosti a zmatky navíc způsobily takové průtahy, že dnes je téměř jisté, že záměr zavést elektronické mýto v roce 2006 zůstane jen na papíře.
Doufejme, že nový ministr dopravy si dá elektronické mýto jako svou prioritu a začne okamžitě jednat. V první řadě by měly být požadavky na projektového manažera
upraveny tak, aby se výběrového řízení mohly zúčastnit i renomované firmy s relevantními zkušenostmi. Dále by se mělo dospět k optimálním podmínkám zadání, které jsou jak v zájmu občanů České republiky, tak v souladu s direktivami unie. Prvořadým cílem musí být omezení kamionové dopravy a s ní souvisejícího ničení dálnic i ostatních silnic, případně alespoň úhrada vzniklých škod a uspokojivý rozvoj dopravní infrastruktury.
Mýto na všech silnicích.
Optimálním řešením je bezesporu zavedení výkonového zpoplatnění kamionů na všech silnicích České republiky. Jakýkoliv nižší rozsah zpoplatnění povede:
- K podstatně nižšímu výběru zpoplatnění (poměr výběru při celoplošném zpoplatnění ke zpoplatnění pouze dálnic a rychlostních komunikací se odhaduje na 1,8 : 1).
- K objíždění zpoplatněných úseků. Topologie Rakouska (dvě třetiny povrchu pokrývají Alpy) do značné míry znemožňuje objíždění, přesto se tak děje především přes Českou republiku a Slovensko. V Německu, které má podobnou topologii jako Česká republika, je objíždění také významným problémem. Mimo dálnice vznikají zácpy, komunikace jsou ničeny, města a obce trpí.
- K vyšším nákladům na systém zpoplatnění, neboť celoplošný systém nemusí permanentně rozlišovat mezi zpoplatněnými a nezpoplatněnými komunikacemi.
- K pozdějšímu zavedení zpoplatnění.
Těmto pádným argumentům nemůže čelit ani oblíbená historka o tom, že celoplošné mýto nevyhovuje současným požadavkům Evropské unie. Platná směrnice je vstřícná právě vůči nově přistupujícím státům, v nichž je hlavní silniční síť omezená. Předpokládá, že zavedení poplatků na celé silniční infrastruktuře umožní získat prostředky na zlepšení stavu silniční sítě jako celku. Navíc nová směrnice, která by měla být přijata v tomto roce, odbourává i poslední pochybnosti, které kolem současné zastaralé úpravy mohly dosud přetrvávat.
Česká republika by si měla vzít příklad z tendru probíhajícího ve Velké Británii. Tato členská země unie se poučila z předností a nedostatků švýcarského, rakouského a německého mýta. Pokud se česká vláda zachová stejně a zvolí celoplošné mýto, pak je jisté, že jeho výběr bude nejvyšší ze všech možných variant, náklady budou nízké, mýto bude zavedeno rychle a v souladu s ekologií (nebude žádné objíždění a devastace menších cest i okolních obcí) a zvolené řešení bude v souladu s posledními technologickými trendy i legislativou Evropské unie.
