Náš program přivede zemi k normálnosti, říká předseda ODS
Mirek Topolánek (50) se narodil ve Vsetíně. Po absolvování Strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně pracoval jako projektant v podniku Automatizace a mechanizace OKD Ostrava (1980-1987) a v ostravském závodě Energoprojektu Praha (1987-91). V letech 1991 až 2003 působil ve vedení firmy VAE, a. s. Roku 1994 vstoupil do ODS, po dvě volební období (1996 až 2004) byl senátorem za obvod Ostrava-město, z toho poslední dva roky místopředsedou Senátu. V prosinci 2002 jej delegáti kongresu ODS ve Františkových Lázních nečekaně zvolili nástupcem Václava Klause v čele strany, funkci však předloni bez problémů obhájil. Kvůli aféře Kořistka a koupi bytu poblíž Pražského hradu v hodnotě osmi a půl milionu korun se stal předmětem zájmu policie, vždy s negativním výsledkem.
Mirek Topolánek je ženatý, má dvě dcery a syna.
EURO: Jiří Paroubek vás nedávno vyzval na souboj. Troufl byste si na skutečný střelecký duel? TOPOLÁNEK: Umím střílet velmi slušně z pistole. Dokonce jsem střílel i z té armádní, která byla hodně těžká. Svého vyzývatele bych ovšem asi trefil i lukem. A pokud by ani to nepomohlo, dovedu si představit nějaké dočišťovací prostředky. Ale vážně: ta výzva byla o soupeření silou argumentů slov. A to já vítám.
EURO: Takže se neschováváte, jak tvrdí premiér? TOPOLÁNEK: Ne. V okolních zemích bývají dva až tři televizní duely dvou hlavních soupeřících lídrů, my budeme mít čtyři. Takže veřejnost bude až do voleb dokonale saturovaná Topolánky a Paroubky.
EURO: V rozhovoru pro Lidové noviny jste použil filmovou hlášku, že ve finále ODS „vypustí krakeny“. Už jste je vypustili? TOPOLÁNEK: Krakeny jsme vypustili, když jsme vyrukovali s pěti prioritami našeho programu. Ale média to s námi úplně nehrají, protože každý týden je nějaká zajímavá událost, povodně, preferenční křivky… Může mě to mrzet, ale nic s tím nemohu dělat.
EURO: Chystáte těsně před volbami nějaké překvapení? TOPOLÁNEK: Nejsem přítelem překvapení a kdybychom nějaké chystali, budou novináři ti poslední, kteří se to dozví. Na naší strategii nic měnit nebudeme. Když nám novináři vyčítali, že jsme agresivní pitomci, tak to nebyla úplně pravda, a teď nám říkají, že jsme mlčící hlupáci, a ona to taky není úplně pravda. Samozřejmě, jak říká moje žena, pravda je to, co si myslí lidé. Neustoupíme od kampaně, která nechce být agresivní.
EURO: Zatím se ale neukazuje, že by to mělo efekt v podobě růstu vašich preferencí. TOPOLÁNEK: Nemáte úplně pravdu. Teď už měli mít socialisté víc procent než my a nemají. To ale není důležité. Před čtyřmi lety jsme v tomto období ještě před sociálními demokraty vedli, jenže v závěru došlo u nás k poklesu a u nich k výkmitu a nakonec nás porazili. Takže opájet se preferencemi dva týdny před volbami je nesmyslné.
EURO: Negativní kampaň ČSSD „ODS minus“s šipkami dolů jste ponechali bez odezvy, i když byla na hranici trestního oznámení. TOPOLÁNEK: To bylo samozřejmě za tou hranicí. Oni si nikoli v dobré víře zaregistrovali turistickou šipku a používali ji. Budeme to chtít řešit mimo kampaň. Najdou se i lidé, kteří si myslí, že to byly naše billboardy, a to i ty hanlivé od Balbínovy poetické strany…
EURO: Balbínovci prý nejsou jejich autory. TOPOLÁNEK: Samozřejmě že ne. Jsou tam jednoznačně peníze, které sice nejdou přes Lidový dům, ale pocházejí z luhů a hájů blízkých sociální demokracii. Obecně platí, že dneska už se těžko pozná, kdo v té vládě je talent a kdo šibal. Jenže talentované šibaly nikdo nechce.
EURO: Nedávno zakolísaly preference lidovců. Znervóznilo vás to? TOPOLÁNEK: Musím říct, že na pokles lidoveckých preferencí nevěřím. I když je pravda, že Grossova aféra a neschopnost vlády vládnout postihla KDU-ČSL nejvíc. Skoro bych řekl, že si to zaslouží, protože postup lidové strany v té krizi, ačkoli byl čestný a spravedlivý, byl i hodně iracionální. Nicméně od první republiky tahle strana ještě nikdy nechyběla - až na výjimky – v parlamentu a nepředpokládám ani na vteřinu, že by se tam letos nedostali.
EURO: Aby ne! Je to váš hlavní potenciální partner do vlády… TOPOLÁNEK: Kdybych měl být otevřený, což nechci, ale zkusím to, tak vidím tendenci konstruktérů české politické scény, kteří se ji snaží dirigovat zezadu. Souvisí to se znovuvstoupením takzvané Strany zelených na českou politickou scénu a jde o pokus vytvořit stejnou situaci jako po minulých volbách. To znamená vykonstruovat koalici, ve které zelení nahradí Unii svobody a strana lidová bez Kalouska, v tomto případě cyrilosvobodovská, bude přitlačena k opakované spolupráci s ČSSD. To je podle mě určitý záměr, ale nevím, jak dalece jsou ovlivňovány v tomto směru preference. Přesto: mezi ODS a lidovci je možná dohoda v mnoha oblastech. Víc, než kdokoli tuší.
EURO: Zhruba patnáct procent voličů u nás pokaždé hledá novou, neokoukanou stranu. Nemáte pocit, že jste něco zanedbali ve vztahu k liberální části voličské základny, která chodí k volbám, ale ODS pro ni stále není přijatelná? TOPOLÁNEK: Domnívám se, že se mýlíte. Protože speciálně pod mým vedením v posledních letech a určitě měsících se ODS naopak pokoušela mnohokrát vytvořit společnou platformu na různých tématech, která si to zasloužila. My jsme byli ochotni spolupracovat s Jaromírem Štětinou, Ladislavem Smoljakem a dalšími protagonisty platformy S komunisty se nemluví. Také není žádným tajemstvím, že jsem se potkal s panem Bursíkem vzápětí po jeho zvolení předsedou Strany zelených, to jsme si tak trochu nalajnovali bariéry. Každopádně nemám pocit, že bychom během toho období neoslovovali onu liberálnější, možná intelektuálně zdatnější nebo vlivnější část české společnosti včetně akademické obce.
EURO: Jak se blíží volby, spekuluje se o jménech, která by se objevila ve vaší eventuální vládě. Jakou roli má třeba diplomat Alexandr Vondra? TOPOLÁNEK: Saša Vondra patří do okruhu třiceti lidí, s nimiž lze počítat pro naše příští koaliční vládnutí. I kvůli tomu jsem nedávno tak oficiálně – neoficiálně ohlásil, že stínová vláda ve svém složení končí. Bylo to pragmatické: její členové úkoly splnili a já s nimi jednoznačně počítám pro, řekl bych, jednobarevnou vládu ODS.
EURO: Která asi nevznikne. Přesto, vzal byste je tam do jednoho? TOPOLÁNEK: Ve velké většině. S tím, že je třeba mít připravenu řadu dalších lidí, některá jména by pro vás byla překvapivá, ale já je povím, až přijde správný čas. Přestože mojí absolutní prioritou na ministerstvo zahraničí je Jan Zahradil, existuje několik dalších pozic v exekutivě, které by mohl zastávat Saša Vondra.
EURO: Těšíte se na eventuální vládní spolupráci s - jak říkáte - takzvanou Stranou zelených? TOPOLÁNEK: Oni prohlásili jednu věc, která pro nás byla přijatelná. Nemluvím o jejich programu, který jsou takové vyzobané rozinky zprava i zleva, velmi umně marketingově provedený kompilát bez širšího a dlouhodobějšího diskutování uvnitř té strany, která prošla exekucemi a finančními skandály. Ale řekli: Nikdy nepůjdeme do vlády s komunisty ani podporované komunisty. To znělo sympaticky. Jenže pak se ukázalo, že si dovedou představit podporu menšinové vlády ČSSD společně s komunisty, a že existuje exhradní koaliční koncept SZ/ČSSD/nekalouskovská KDU-ČSL. Což má ale háček, protože postavení Miroslava Kalouska je pevné. A změnilo se i leccos jiného Jak nám teď trochu zezelenala ČSSD, tak už je trochu jiná i představa zelených o budoucí koalici. Ptáte-li se mě na budoucí možnou koalici se zelenými, pokládám to za naprosto havarijní variantu.
EURO: Proč? TOPOLÁNEK: Spousta věcí, které trápí osmdesát až devadesát procent lidí v této zemi, by se řešila pomaleji a některé by se třeba nevyřešily vůbec. Já za tím vidím - kromě toho, že Bursíkova strana je jen marketingovým tahem - i ekonomické zájmy, které deklarují s takovou přesností a tak průhledně, že téměř mrazí. Už jen, kdo je podporuje, třeba i finančně! Viz jejich programový bod „zamezení další těžby hnědého uhlí“ - což je implicitně podpora uhlí černého. A na druhé straně bez jakékoli analýzy a úvahy chtějí rychlý prodej ČEZ. Ten podnik je dnes naše strategické bohatství směrem na Balkán a do východní Evropy a je problém, jak při privatizaci tuto strategickou výhodu uchovat. Že se ČEZ nakonec musí prodat, je evidentní, ale z rychlé snahy čiší zájem některých ekonomických skupin, které se dají celkem snadno identifikovat.
EURO: Nicméně prodat ČEZ chtějí i lidovci… TOPOLÁNEK: Prodat ČEZ chtějí nakonec všichni. Jde o to, za jakých podmínek a jakou cestou. Metoda primární emise akcí je sice čestná a sportovní, ale nedává předpoklad jasného výsledku.
EURO: Říká se, že ČEZ by mohl být kořistí ruských strategických zájmů, protože ruská vláda byla patrně byla ochotna přispět a vytvořit takovou cenovou nabídku, která se nedá odmítnout. Máte nějakou bariéru? TOPOLÁNEK: Není jen hrozba tohoto typu. V posledních letech se ukázalo, že většina zemí se snaží snížit svoji strategickou závislost na Rusku, třeba výstavbou nového jaderného reaktoru. A návrhy zelených tento koncept trošku nabourávají, protože by z nás udělaly poměrně snadnou kořist. Jsem velmi opatrný, přestože si myslím, že v současné vrcholné politické reprezentaci toho vím o energetice nejvíc. Jak říkám, hrozba, že nám tu budou vládnout talentovaní šibalové, je velká, ale lidé nejsou hloupí.
EURO: To je možná pravda, ale i vy někdy trochu sázíte na lidskou hloupost. Kampaň ODS plus je postavená na tom, že na reformách všichni vydělají. Ale neříkáte, nebo říkáte málo zřetelně, že když se lidé chtějí mít dobře, musejí pracovat. TOPOLÁNEK: My jim to říkáme dlouhá léta. Lidé, kteří nás standardně volí, to ví. Volby v roce 2002 jsme prohráli mimo jiné proto, že jsme nebyli schopni oslovit nerozhodnuté nebo ovlivnitelné voliče. Proto oslovujeme v této kampani speciálně tyto lidi.
EURO: Ve všech zemích, které provedly vámi avizované reformy, to ale bolelo jejich nezaměstnané. A vy říkáte, že je to bolet nebude. TOPOLÁNEK: Ono je to bolet bude. Naprosto korektně říkáme, že třeba čtyřčlenná rodina, kde je otec nezaměstnaný a matka je se dvěma dětmi doma, bude při patnáctiprocentní rovné dani a desetiprocentním pojištění brát deset tisíc osm set korun.
EURO: Dneska mají ale víc. TOPOLÁNEK: Mají víc. Protože čerpají řadu dávek. Těch deset tisíc osm set v situaci, kdy bude zrušena minimální mzda, způsobí, že se člověku, který by dnes zůstal jako nezaměstnaný v sociální síti, vyplatí vzít jakoukoli práci i na částečný úvazek, což zlepší jeho životní úroveň. Ten systém je natolik silně motivační, že při nárůstu pracovních příležitostí není vůbec odvážné odhadovat, že po roce našich reforem bude o sto tisíc nezaměstnaných míň.
EURO: Máte v šuplíku připraveny zákony v paragrafovaném znění? TOPOLÁNEK: Některé ano. Třeba zákon na odstraňování byrokratické zátěže nebo zákon o elektronizaci veřejné správy, který ministerstvo informatiky nebylo schopno udělat za čtyři roky. Dále máme připravený zákon o studijním spoření a ve vysokém stádiu rozpracovanosti je náš zákoník práce. A máme samozřejmě předpřipraveny daňové reformy. Ovšem u mnoha věcí chceme, aby prošly standardním procesem rozhodování. Říkám, že nejsem Che Guevara, já respektuji parlamentní procedury. Máme připravenou i změnu fungování úřadu vlády. Dnes se tam motá nepřeberné množství lidí a přesto se stane, že zákon, který odejde do Parlamentu, neprošel přes některé útvary a někdy ani Paroubek neví, co v tom zákoně nakonec je. Úřednická lobby tam prostě dostane, co chce. Důležité je, aby lidé pochopili, že jsme připraveni, že jsme měli dost času na věcech pracovat a že jsme ten čas nepromarnili. Pak je otázkou, jaká bude koalice.
EURO: I lidovci připouštějí, že by v koalici s vámi museli ustupovat, jsou však priority, o kterých se nediskutuje. Nepřesvědčí vás Miroslav Kalousek, že rovná daň má být 16,5 procenta? TOPOLÁNEK: Jednak je ta sazba dána hlavně tím, k čemu nás tlačí Evropská unie. A nakonec ani sazba není tím nejdůležitějším, je tu i míra daňové progrese.
EURO: A co když vás Kalousek bude tlačit k větší progresivitě? TOPOLÁNEK: Lidovci naopak ve svých návrzích míru progrese snížili u daně z příjmu fyzických osob. A dovolím si spekulaci - kdyby to bylo na Miroslavu Kalouskovi, tak ta progrese je ještě menší. Je ale zbytečné předjímat povolební matematiku a povolební ujednávání. My budeme ustupovat v rovné dani co nejméně, řekl bych vůbec. Jenže rovná daň nejsou jen tři sazby, systém je doplněn řadou opatření.Třeba dnes utíká 70 až sto miliard korun z dividend firem do zahraničí a jde o to, jak přinutit podnikatele nízkými daněmi a nezdaňováním dividend, aby je reinvestovali v České republice. Nebo chceme zrušit daň dědickou, daň z převodu nemovitostí a daň darovací, kde se vybere skoro stejně, kolik stojí správa těchto daní. Čímž zároveň zjednodušíme tvorbu po generace tvořeného rodinného majetku. To není nic proti ničemu, stát nic neztratí. A taky chceme v rámci změny daňové soustavy a jiné struktury daní změnit rozpočtové určení pro kraje a pro obce. Obce by měly dostávat část daní ze závislé činnosti, a to podle místa provozovny firem.
EURO: Prosazujete plošnou úlevu u sociálního pojištění. Proč ale mají mít snížené odvody lidé, kteří budou mít nárok na důchod podle současných pravidel?
TOPOLÁNEK: Pro mladé lidi, kteří půjdou do důchodu po roce 2040, to bude to platit stoprocentně, ale existuje model, který upravuje přechodné období. Máme propočítáno, že si můžeme dovolit snížit odvody o osm procent, ale potřebujeme dodatečný zdroj startující na nějakých 25 miliardách, který se bude v průběhu desítek let degresivně snižovat. Bude to na velkou diskusi s koaličním partnerem. Pokud to budou lidovci, dovedu si ji představit jako velmi efektivní.
Nicméně není přece cílem jenom nastartovat nový důchodový systém, ale i snížit odvodovou povinnost. Protože tak lze třeba zvýšit atraktivitu zaměstnatelnosti mladých nebo lidí nad padesát či pětapadesát let. Systém to musí unést, musí na to být peníze. Je to podle mě jediná metoda, jak bez dodatečných dotací a vytváření umělých pracovních míst zabezpečit vyšší atraktivitu těchto lidí pro zaměstnavatele. Lidovci chtějí tři pilíře sociální reformy, my je přesvědčujeme, že třetí pilíř - to jest povinné ukládání státem vyplacených peněz pro účely důchodu - je zbytečný, protože už dnes si lidé výhodně spoří.
EURO: Ovšem Kalousek říká, že prostřední pilíř musí být, protože mnoho lidí je nezodpovědných a po čase by si zvolili takové politiky, kteří by uškodili odpovědným. TOPOLÁNEK: Je to samozřejmě trochu kalouskovina. On se mýlí. Nevěří v racionální chování každého člověka v této zemi, ale jeho obava je lichá. Chování lidí v tomto je predikovatelné a dá se se stoprocentní jistotou zaručit. Vystupoval jsem na desítkách škol, středních i vysokých, a netajím absolutně nic. Vždycky se každý člověk chová podle toho, co je pro něho výhodné. Ať už má, nebo nemá vzdělání.
EURO: Tvrdíte, že si ODS v eventuální příští vládě nenechá vzít ministerstvo financí. Takže třeba vnitro byste koaličním partnerům přenechali? TOPOLÁNEK: Vůbec se nemíním bavit o ministerstvech. To je naprosto zbytečné. Nicméně vracíme se tak trochu do transformačních dob a neseme si transformační étos, proto to ministerstvo financí. Klíčovou institucí byla kdysi i porada ekonomických ministrů. Samozřejmě nepodceňujeme žádné ministerstvo, já bych chtěl všechna, když na to přijde. Od ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo zdravotnictví všichni očekávají významné reformy, takže i tam musí být silná persona. Určitě budeme chtít legislativní radu vlády vložit pod resort spravedlnosti. A vnitro? Přál bych si, a tak jsou koncipovány i přípravné práce Ivana Langra, aby to nebyl úřad ve stylu „dobré jitro, tady vnitro“, ale spíš jakési ministerstvo vnitřních věcí. Čili změnit agendu z primárně represivní na státní a veřejnou správu.
EURO: O kolik úředníků chcete zeštíhlit vládní úřady? TOPOLÁNEK: Jakékoli redukci počtu ministerstev, centrálních úřadů a příspěvkových organizací musí předcházet redukce agendy. Když mluvíme o úsporách, nemluvíme nikdy o lidech. Budeme potřebovat kvalitní byrokraty, máme jich v Evropě málo, takže zásadně si nemíním skočit na otázku „o kolik se sníží počet úředníků“. To vyplyne z procesních, personálních nebo legislativních auditů. Jediné, co oznamuji dopředu, je informatika: Nezrušíme ji jako agendu, ale jako ministerstvo, které neplnilo svou roli. Bude to jedna z priorit na úřadu vlády.
EURO: Kde vidíte hranici volebního úspěchu a neúspěchu ODS? TOPOLÁNEK: Procentuálně vám neřeknu ani slovo. Všechno jsou to hausnumera. Pro mě by byl neúspěch, kdybychom nesestavovali vládní koalici. Výkonná rada, která proběhne počátkem června, buď bude dávat mandát nějakému týmu k vyjednávání o koalici, nebo bude organizovat mimořádný kongres.
EURO: Opakoval byste postup z roku 2002, kdy se po volební prohře Václava Klause konal kongres až půl roku po volbách? TOPOLÁNEK: „Kongresovou“ variantu nepředpokládám, ale dal bych v takovém případě svou funkci k dispozici. Což neznamená, že bych rezignoval. Prostě by došlo k nové volbě předsedy. Zda bych kandidoval, neumím predikovat. Pokud bych ale přes čtyři úspěšné roky v závěrečném klíčovém souboji selhal, je diskutabilní, zda bych měl být ten, kdo povede stranu do příštích voleb. Já se toho neděsím. Nepřipadá mi to jako otázka, kterou bych se bytostně opájel nebo se tím trápil. Mně připadá, že je to normální. Vůbec celý program ODS by měl vést k normálnosti. Normální je pracovat, normální je vychovávat děti, dávat jim vzdělání. Normální je být hrdý na Českou republiku. Mám pocit, že v poslední době jsme z té normálnosti vybočili.
