Nouzový stav přetrvá celý příští rok, míní předsedkyně ČSÚ
Doc. Ing. Marie Bohatá, CSc. (54) byla do funkce předsedkyně ČSÚ jmenována 6. října 1999. Předtím pracovala v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a do roku 1992 v Ústředním ústavu národohospodářského výzkumu. Je absolventkou VŠE v Praze, oboru ekonomicko-matematické výpočty. Do roku 1983 se zaměřovala na aplikaci ekonomicko-matematických modelů ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky. Od začátku 90. let se věnuje hospodářské etice. Je členkou výkonného výboru International Society for Business, Economics and Ethics, předsedkyní Společnosti pro etiku v ekonomice a předsedkyní výkonné rady české pobočky Transparency International. Je rozvedená, má syna a dceru. Nikdy nebyla členkou žádné politické strany.
EURO: Jak to, že jste původně vyčíslili škody na zničeném výpočetním středisku na 400 milionů korun a teď vám najednou stačí 63 milionů na obnovení jeho činnosti? BOHATÁ: Těch 63 milionů schválila vláda na naši žádost jako náklady na vybudování provizorního výpočetního střediska. Abychom byli schopni jednak zpracovat výsledky voleb, jednak řešit běžné statistické úlohy bez enormních nároků na státní rozpočet. Výpočetní středisko, které jsme měli do povodní, bylo dimenzováno v jiném rozměru vzhledem k obrovské mase údajů ze sčítání lidu. Zároveň jsme se na něm chystali provozovat registr ekonomických subjektů pro veřejnou správu, eventuálně být správci dalšího z registrů.
EURO: Jakého? BOHATÁ: Například kolem bytů, protože máme velmi dobrý základ takzvaného registru sčítacích obvodů, který byl vytvořen v rámci sčítání lidu. Od roku 1998 se do našeho výpočetního střediska postupně investovalo asi 480 milionů korun.
EURO: Teď už na to ambice nemáte? BOHATÁ: Určitě ne do doby, než se nastěhujeme do nové budovy.
EURO:V nové budově počítáte s vybudováním nového výpočetního střediska? BOHATÁ: Zatím jsme neuplatňovali další nároky, protože si myslím, že to dost dobře nelze. Záleží na tom, jak se věci vyvinou, jaká bude skutečná potřeba, jak to dopadne s registry, které jsou velmi náročné. Tady je určitě ambice pana ministra Vladimíra Mlynáře se toho ujmout, takže myslím, že to budeme řešit, až bude více jasno.
EURO: Vaše nová budova bude v Praze na Třebešíně? BOHATÁ: Ano.
EURO: Dokončena by měla být koncem roku 2003? BOHATÁ: Ano.
EURO: Do té doby bude úřad fungovat v nouzovém režimu? BOHATÁ: Ano.
EURO: Proč bylo výpočetní středisko umístěno v přízemí budovy nacházející se v záplavové zóně? BOHATÁ: Protože tak bylo rozhodnuto v první etapě rekonstrukce budovy statistického úřadu. V přízemí bylo i reprografické středisko se špičkovým vybavením za 40 milionů a knihovna s řadou unikátních spisů. Ty byly také zničeny. Projekt rekonstrukce byl zastaven v roce 1999 nejen pro nedostatek rozpočtových prostředků, ale především pro nevýhodnost tohoto řešení havarijní situace budovy statistického úřadu.
EURO: Měli jste krizový plán pro případ povodní? BOHATÁ: Samozřejmě. Od pondělí 12. až do časného rána 13. srpna byla veškerá demontovatelná zařízení přestěhována z přízemí do prvního patra. Postupovalo se na základě krizového plánu a informací, které jsme měli k dispozici. Preventivní záchranná opatření byla učiněna pro případ více než stoleté vody, a to v maximálním rozsahu daném časem a rozhodnutími z první etapy rekonstrukce. Mimochodem, krizový plán na stoletou vodu počítal se 170 centimetry vody v přízemí. Skutečnost byla daleko horší.
EURO: Ale budova pojištěna nebyla. BOHATÁ: Ne.
EURO: Proč? BOHATÁ: Budovy státní správy se nepojišťují.
EURO: Protože nejlepší pojišťovna je erár, jak řekl váš místopředseda Jan Procházka? BOHATÁ: Protože je to velmi drahé a navíc na povodně musí být ještě zvláštní pojistka.
EURO: Byla kromě většiny publikací z knihovny nenávratně zničena i data v elektronické podobě? BOHATÁ: Data byla zálohována a jsou k dispozici v hrubé podobě, některé databázové soubory byly pravděpodobně poškozeny. Problematické by mohly být především databáze pro národní účty, které jsou zdrojem pro výpočet hrubého domácího produktu a databáze ze sčítání lidu, domů a bytů. Rekonstrukce databází je možná, ale časově náročná. Český statistický úřad je však stále schopen splnit doporučení Eurostatu publikovat definitivní výsledky sčítání lidu do dvou a půl roku od data sčítání.
EURO: Odhad hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí jste ohlásili na 10. září, tedy na původní termín uvedený v kalendáři rychlých informací. Jak jste ho spočítali, když nejsou všechny podkladové údaje k dispozici? BOHATÁ: Byli jsme nuceni se více opírat o odhady a méně postupovat standardním způsobem. Údaje o hrubém domácím produktu v letošním druhém čtvrtletí zveřejníme, ale nebudeme asi schopni poskytnout informace v plné šíři. Samozřejmě strukturu ano, ale podrobné tabulky nebudou k dispozici.
EURO: Budova ústředí v Karlíně na Invalidovně je celá na odpis? BOHATÁ: V ústředí ČSÚ stála voda do výšky několika metrů. Byla zaplavena dvě ze tří podlaží. Přízemí je zcela zničeno a bude pravděpodobně zazděno, první patro je silně poškozeno. Otazník je nad druhým patrem. Původně jsme doufali, že alespoň tam se bude moci část pracovníků nastěhovat, ale není to jisté.
EURO: Když je budova v Karlíně v tak dezolátním stavu, neohrozí to nějak výstavbu nové budovy? Vy jste původně počítali s tím, že výnosy z prodeje objektu na Invalidovně a pozemku, na němž stojí, by částečně zaplatily náklady na novou budovu. BOHATÁ: Rozpočtová pravidla neumožňují, abychom přímo z prodeje financovali výstavbu nové budovy. Prostředky na ni jsou garantovány ve třech splátkách ve státním rozpočtu. Výnosy, o kterých hovoříte, měly být rozpočtovým příjmem.
EURO: Kolik bude nová budova stát? BOHATÁ: Počítá se s náklady 850 milionů korun.
EURO: A kolik jste počítali, že utržíte za budovu na Invalidovně? BOHATÁ: Odhad byl 150 milionů korun.
EURO: K tomu je třeba připočítat ještě pozemek. Jeho bonita se vzhledem k povodním také významně sníží. To budou skutečné výnosy asi podstatně nižší. BOHATÁ: Bohužel asi ano.
EURO: Kam se poděli lidé z vyplaveného ústředí? To sedí doma? BOHATÁ: Vedení a několik dalších pracovníků sedí v budově ministerstva zahraničních věcí na Strahově.
EURO: Z Vysoké školy ekonomické vás vyhnali? BOHATÁ: Na Vysoké škole ekonomické nám v prvních dnech poskytli útočiště pro porady. Ty už teď můžeme dělat na Strahově.
EURO: A jednotlivé odbory úřadu pracují doma, nebo si něco našly? BOHATÁ: Část pracovníků je například v Praze-Suchdole na Zemědělské univerzitě. Tam máme k dispozici místnosti v budově přírodovědecké fakulty. Někteří ředitelé odborů využili svých vlastních kontaktů. Scházeli jsme se i v soukromých bytech, jak to šlo. Část pracovníků dojíždí na krajská pracoviště, část je doma.
EURO: Objekty v krajích vytopeny nebyly? BOHATÁ: Měli jsme štěstí, že pracoviště v Plzni, Českých Budějovicích nebo v Ústí nad Labem jsou umístěna tak, že se jich povodně nedotkly. Máme v současné době fakticky jen krajská pracoviště. Se zahraničím například komunikujeme z Hradce Králové.
EURO: Propouštět se nebude, když teď nemáte střechu nad hlavou? BOHATÁ: Budou muset odejít někteří lidé z obslužných profesí. Přišli jsme například o závodní jídelnu. Ale bude se to týkat zhruba asi len tří desítek pracovníků.
EURO: Je nějaká perspektiva, že v dohledné době najdete aspoň provizorní umístění pro lidi z ústředí? BOHATÁ: Perspektiva je. Ale vláda zatím odsunula rozhodnutí o našem umístění, protože byly vzneseny návrhy na využití objektů, které stát vlastní. Nemáme jít cestou pronájmu kanceláří, což jsem já navrhovala. Dislokační komise dostala za úkol to posoudit, ale nejde jenom o nás, existuje opakovaný požadavek na umístění Úřadu pro ochranu osobních údajů.
EURO: Ale jejich budova nebyla postižena povodněmi. BOHATÁ: Nebyli postiženi povodněmi, ale je představa, že by tam bylo ministerstvo. Sídlí tam pan ministr Mlynář a on potřebuje nějaké prostory.
EURO: Je pikantní, že máte stejné starosti, když kvůli sčítání lidu máte s úřadem Karla Neuwirta tak chladné vztahy. BOHATÁ: Neměla jsem pocit, že by naše vztahy byly chladné, ale v médiích nebo v oficiálních prohlášeních to vždycky vyznělo trochu jinak.
EURO: A co vám dislokační komise nabízí? BOHATÁ: Nevím, zatím o tom vláda ještě nejednala. Někteří ministři, kteří jsou nově ve vládě a neznají historii toho, jak jsme usilovali o důstojnější sídlo místo objektu, který jsme již dříve považovali za havarijní, ale přišli s tím, že třeba české dráhy mají nějaký majetek, který se bude privatizovat a podobně.
EURO: Jaký majetek? BOHATÁ: Třeba pražský palác Sevastopol nebo Národní dům na Vinohradech.
EURO: To by vám vyhovovalo? BOHATÁ: To nejsou objekty zcela volné a vhodné pro náš úřad.
EURO: A myslíte, že vám dislokační komise něco přidělí? BOHATÁ: Těžko říci. Možná dospěje k tomu, že nejlepší řešení by bylo to, co jsme navrhovali.
EURO: Pronájem? BOHATÁ: Pronájem.
EURO: Máte už něco vytipovaného? BOHATÁ: Ano. Dostali jsme řadu nabídek, vybírali jsme s ohledem na cenu i na umístění, abychom nebyli rozloženi po celé Praze. Pro výpočetní centrum považujeme za optimální objekt Vysočanská Point v Sokolovské ulici, který dříve užívala společnost Eurotel. Tam je ještě volná kancelářská plocha 1700 metrů čtverečních, a to je pro nás velmi příhodné. Do Eurotelu by se vešlo zhruba 200 lidí. Velmi nám vyšel vstříc pražský magistrát a za symbolické nájemné je ochoten nám poskytnout nějaké prostory. To spolu s kancelářemi nabídnutými Zemědělskou univerzitou a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy dá dalších sto míst.
EURO: A budova v Karlíně? BOHATÁ: Ještě na začátku minulého týdne jsme doufali, že se podaří v poměrně krátké době zprovoznit druhé patro, kam by bylo možné posadit 350 lidí, takže celkem bychom umístili dvě třetiny zaměstnanců. Třetina by pak pracovala v režimu kombinace práce doma a dojíždění na gesční pracoviště v některých krajských městech. Nyní se ale zdá, že situace v Karlíně je horší, než se zprvu zdálo, a zprovoznění druhého patra by si vyžádalo takové náklady, že by to na poměrně krátkou dobu do konce příštího roku nebylo přijatelné. Takže pokud by se tyto špatné zprávy potvrdily, musely bychom hledat dál.
EURO: Kdy to budete vědět přesně? BOHATÁ: Expertizy by měly být hotové tento týden.
EURO: Kolik peněz bude vaše nouzové umístění stát? BOHATÁ: Na pronájem na příští rok jsme chtěli deset milionů s tím, že letošní rok bychom pokryli ze svých rezerv. Ale to bylo za předpokladu, že bude možné se nastěhovat do druhého patra v Karlíně.
EURO: Už teď je jasné, že se to nemůže neprojevit na kvalitě statistických dat. Ale jak závažné negativní důsledky budou? BOHATÁ: Myslím, že věc má dva aspekty. První je kvalita dat tak, jak je budeme schopni získávat od respondentů, protože zkušenost z povodní v roce 1997 ukázala, že data nebyla tak kvalitně připravena a míra non respons se zvýšila. Je možné, že některé subjekty budou mít velké existenční problémy, takže nemůžeme očekávat, že jejich prioritou bude vyplňovat dotazníky pro statistický úřad. To je realita, s níž musíme počítat. Druhá záležitost je kvalita našeho zpracování. Připravili jsme zásadní koncepční materiál Informační politika Českého statistického úřadu v období vstupu České republiky do Evropské unie, kde jsou záměry směřující ke zvyšování kvality naší práce. A to především ve směru propojování jednotlivých řešení, posílení konzistentnosti statistických informací. Obávám se, že za této situace budeme nuceni na nějakou dobu na tento záměr rezignovat. Chci ale zdůraznit, že jsme schopni i v nouzovém režimu zajišťovat harmonizační požadavky Eurostatu. Přitom Eurostat, zdá se, má pochopení pro situaci, ve které jsme se ocitli. Je připraven nám vyjít vstříc i například pokud jde o pomoc z prostředků Phare.
EURO: Dokdy jste schopni vrátit činnost úřadu z hlediska služeb uživatelům na úroveň jaká byla před povodněmi? BOHATÁ: To hodně záleží na tom, jak se podaří obnovit výpočetní centrum, a zda budeme mít alespoň dvě třetiny lidí umístěny tak, aby měly možnost pracovat s technikou. Pokud vše půjde podle našich představ, mohla by se standardní činnost úřadu obnovit snad za dva měsíce.