Bude to velký byznys

Nejoblíbenější sport manažerů má u nás skvělou startovní pozici

Čtyřicet let socialismu sice český golf, tento kapitalistický sport, těžce poškodilo, přesto je jeho současná pozice ze všech ostatních zemí postkomunistického bloku nejlepší. V těchto státech je v současné době 135 golfových hřišť, z toho polovina v České republice. A více než tři čtvrtiny ze všech golfových hráčů východní Evropy hrají na českých či moravských hřištích. A stále to nestačí. Při toulkách českou a moravskou krajinou si čím dále více bohatých lidí povzdechne: Tady by mohlo být pěkné hřiště! Exkluzivní průzkum společnosti KPMG, který má týdeník EURO k dispozici, ukazuje, že tento nádherný sport má před sebou skvělou budoucnost. Nejen co se týká hráčů, ale i investorů.

Nejčerstvější mezinárodní průzkum KPMG zaměřený na golfová hřiště a jejich provoz odráží názory celkem 800 jejich provozovatelů v 27 státech v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. V tomto regionu na téměř sedmi tisících hřištích holduje golfu 4,2 milionu registrovaných hráčů.
Východní Evropa zatím není v globálním kontextu významným hráčem. V tom celoevropském představuje jen dvě procenta z celkové golfové nabídky a reprezentuje jen jedno procento evropských golfových hráčů. Na vině je především čtyřicetiletá pauza způsobená komunistickou érou. Od začátku devadesátých let však nastává výrazný rozvoj. Navíc za posledních šest let se počet golfových hřišť ztrojnásobil a několik desítek dalších lokalit je v procesu budování či plánování. „Potenciál tohoto regionu je obrovský. Pomineme-li Českou republiku, kde kvantitativní ukazatele mohou být důvodem pro určité uspokojení (z hlediska počtu golfových hřišť, registrovaných hráčů i výrazných růstových tendencí), ostatní státy tohoto subregionu mají léta intenzivního budování infrastruktury teprve před sebou,“ komentuje výsledky průzkumu Tomáš Kulman, business development manager v oblasti cestovního ruchu a aktivit pro volný čas KPMG Česká republika.
V současné době existuje ve východní Evropě okolo 135 hřišť a kolem 40 tisíc registrovaných golfových hráčů. Penetrace (takzvaná golf participation rate) je však skoro dvacetkrát menší než evropský průměr. Východoevropský region skrývá ale obrovský potenciál.
Nejvíce golfových hřišť v regionu je v České republice, kde se golf rozvíjel již na začátku 20. století a těžil nejen z kvalitních hřišť v lázeňských lokalitách v západních Čechách, ale také z toho, že v éře socialismu nebyl tento sport zakázán. V současné době je u nás osmkrát více golfových hřišť, než jich bylo v roce 1990, ačkoliv téměř 50 procent nabídky tvoří jen devítijamková hřiště. Současný počet registrovaných hráčů golfu je patnáctkrát vyšší než na začátku devadesátých let. „V tomto ohledu je zjevné vedoucí postavení České republiky. Otázkou ale je, nakolik je vhodné spokojit se s touto pozicí a věřit, že zůstane zachována. Drtivá většina zahraničních projektů není připravována a realizována v podobě samotného, postupně se rozvíjejícího golfového hřiště, nýbrž je velkoryse pojímána jako projekt, který po svém dokončení nabízí komplexní služby nejen golfistům, ale rovněž jejich doprovodu, jenž se nutně o tento sport zajímat nemusí,“ dodává Tomáš Kulman.

Čtyřicetiletá socialistická pauza.

Za posledních patnáct let se zvýšil počet golfových hřišť ve východní Evropě z méně než deseti na 134 a golfových hráčů je dvacetkrát více než na začátku devadesátých let. Poptávka a nabídka rostla za uplynulých šest let výjimečným tempem. Průměrný roční růst v obou ukazatelích byl okolo 20 procent.
Polovina hřišť a více než tři čtvrtiny golfových hráčů východní Evropy je v České republice. „Golf v České republice dokázal i v složitém období socialismu přežít. Tradice nebyla zcela přerušena, a český golf proto mohl navázat na zdravé základy, budované již od počátku minulého století,“ vysvětluje Tomáš Kulman ze společnosti KPMG Česká republika.
Druhé je Polsko, které rovněž zaznamenalo v posledních letech rapidní růst. Nabídka vzrostla z šesti hřišť v roce 2000 na 24 v roce 2006. Polský podíl ve východoevropském regionu činí skoro 20 procent.
V poptávce po golfu jsou Češi také na prvním místě, zatímco Slovinsko je v čele v poměru aktivních hráčů na jedno golfové hřiště (833). Ačkoli je v Polsku třikrát více golfových hřišť než ve Slovinsku, má velmi malý počet hráčů na jedno hřiště (70). Průměrný počet registrovaných golfových hráčů na jedno hřiště je ve východní Evropě 302, což je dvakrát méně, než činí celoevropský průměr.
Penetrace je relativně vysoká ve Slovinsku (0,37 procenta) a v České republice (0,23 procenta), stále však málo ve srovnávání s evropským průměrem (0,7 procenta). V ostatních východoevropských zemích je poměr ještě menší. Ze studie KPMG vyplývá, že penetrace ve východní Evropě představuje jednu dvacetinu evropského průměru. Nicméně díky rostoucím příjmům a zvyšujícímu se zájmu médií o golf roste i zde popularita tohoto sportu.
Podle Tomáše Kulmana nelze opomíjet ani to, jak je golf vnímán. „Masové vnímání golfu jako elitářské záležitosti se začalo v devadesátých letech měnit. Dnes lze hovořit o golfu jako o sportu, který je dostupný širším vrstvám a jenž se zcela jednoznačně nevyčleňuje ze skupiny dalších, masovějších, jakými jsou například lyžování, plavání a jiné,“ dodává expert KPMG.

Nevyzrálý trh.

Bohužel golfový trh ve východní Evropě je stále ve své počáteční vývojové fázi, členství na golfových hřištích je velmi nízké. Průměrná členská základna na jedno golfové hřiště ve zkoumaném vzorku v tomto průzkumu činí 286 členů, což je méně než polovina evropského průměru.
Kromě počtu hráčů, ať už členů či nečlenů, poptávkový potenciál se silně vztahuje k počtu hratelných dnů. Průměrný počet dní, kdy je možné hrát golf ve východní Evropě, je 231. Česká republika v tomto ohledu vykazuje o něco horší výsledek. „Počet hratelných dní se i u nás pohybuje v závislosti na místním klimatu, obecně je možno počítat s údajem o zhruba 15 až 25 dnů nižším. V tomto ohledu se blížíme spíše státům na severu kontinentu,“ komentuje výsledky studie Tomáš Kulman. Hřiště v jižní části východní Evropy mají nejvíce dnů (například ve Slovinsku je to 288), kdy je možné hrát golf, na opačném pólu jsou severské země jako například Estonsko (200).
Průměrný počet kol odehraných na golfových hřištích ve východní Evropě je něco přes jedenáct tisíc, což opět ukazuje na určitou nevyzrálost trhu. Kola odehraná členy hřišť činí průměrně 70 procent z jejich veškerého počtu. Celkový podíl členských kol je tak výrazně vyšší ve východní Evropě než v ostatních evropských regionech. Vhodným srovnávacím indikátorem při analýze poptávky je průměrný počet odehraných kol na jeden hrací den. Zkoumaná osmnáctijamková hřiště ve východní Evropě zaznamenala průměr 33 členských odehraných kol a 26 jiných (ne-členských) na jeden hratelný den (59 odehraných kol dohromady ve srovnání se 106 například v severní Evropě).

Pod evropským průměrem.

Poptávka po golfových hřištích úzce souvisí s jejich využitím. To se počítá jako procentní podíl všech zaznamenaných odehraných kol z celkového počtu dostupných tee time (rezervovaný čas pro hru - začíná odpalem prvního míčku). Analýza ukazuje, že průměrné využití hřiště ve východní Evropě se blíží ke dvaceti procentům, což je hluboko pod evropských průměrem.
Klíčovými ukazateli jsou i ceny, příjmy, provozní náklady a provozní ziskovost golfového hřiště. Je jasné, že postupy a schémata pro určování ceny, které zkoumaná hřiště mají, se výrazně liší, a je proto složité je porovnávat. Přesto se podařilo zaznamenat společné charakteristiky. Více než dvě třetiny golfových hřišť (71 procent) vyžadují zaplacení nějakého vstupního poplatku pro různé typy členství. Průměrně činí tento vstupní poplatek okolo 2400 eur, zatímco průměrný roční členský příspěvek je 728 eur.
Nejvyšší vstupní poplatky jsou v Česku (okolo 4500 eur) a nejnižší v Polsku (asi třetina českých). Nejvyšší členské příspěvky se platí také v Česku (v průměru 2000 eur ročně), přesto jsou stále nižší než ve většině evropských zemích, s výjimkou severských, kde je vstupní poplatek i roční příspěvek výrazně levnější než ve východní Evropě.
Další důležitá součást cenové politiky - zelené poplatky (green-fee) - ukazuje menší rozptyl než roční příspěvky. Česká hřiště si účtují nejvyšší zelený poplatek (66 eur za víkend a 49 eur v pracovní dny), zatímco například v Estonsku si osmnáct jamek zahrajete o víkendu v průměru za 34 eur, ve všední dny za 27 eur.
Průměrná výše víkendového poplatku se na východoevropských hřištích pohybuje okolo 54 eur, což je obecně více než v ostatních oblastech, například ve srovnání se Skandinávií (39 eur) nebo s Velkou Británií a Irskem (48 eur). Zajímavé je, že 73 procent provozovatelů hřišť neúčtuje green-fee svým členům, když hrají. Průměrná cena za osmnáctijamkový pronájem vozíku je ve zkoumaném východoevropském vzorku 25 eur.
Golfové příjmy se sestávají z členských poplatků, z takzvaného green-fee a z příjmů za poskytování občerstvení a stravování. Nejsou zanedbatelné ani další zdroje, například sponzorství či pronájem prostorů a ploch. „Je zjevné, že porovnávané regiony kladou rozdílný důraz na členské příspěvky. Zásadní rozdíly jsou například v oblasti sponzorských příspěvků nebo příjmů z pronájmu. Právě zde se mohou jednotlivé kluby lišit naprosto zásadně, a proto porovnávat je právě podle tohoto typu dat by mohlo být ve střetu s nutnou objektivitou,“ připomíná Tomáš Kulman.
V rámci zkoumaného vzorku činil v roce 2005 průměrný příjem hřišť ve východní Evropě 680 000 eur. Členské příspěvky se podílely na celkových příjmech 36 procenty a green-fee zhruba osmnácti. Zbývajících 46 procent připadlo na stravování a nápoje, reklamu a sponzorství. Jídlo a nápoje se podílejí na celkových příjmech přibližně 16 až 18 procenty.

Náklady a profit.

Provozní náklady (zejména platy a výdaje na udržování) činily v průměru 590 000 eur. Celkové náklady na hřiště ve východní Evropě jsou téměř 85 až 90 procent z veškerých příjmů, což ve výsledku představuje průměrný hrubý provozní zisk na úrovni deseti až patnácti procent. Náklady na platy na osmnáctijamkovém hřišti představují v průměru 30 procent celkových provozních nákladů. Podle studie KPMG určité zkreslení tohoto údaje může nastávat u hřišť, která řadu služeb řeší jejich nákupem a jež nezaměstnávají pracovníky ani na plný, ani na částečný úvazek. „Existuje celá škála činností, kterou lze pokrýt právě prostřednictvím outsourcingu, případně brigádníky. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že metodika průzkumu musí do této položky zahrnovat právě jenom standardní osobní náklady,“ vysvětluje Tomáš Kulman.
K provozní efektivitě golfových hřišť přispívá i personální obsazení a outsourcing některých činností. Průměrný počet zaměstnanců na jedno golfového hřiště ve východní Evropě je poměrně vysoký ve srovnání s jinými regiony v Evropě: 28 osob (20 až 25 na plný úvazek, čtyři až osm na částečný). Nejpočetnější skupinu tvoří zaměstnanci, kteří mají na starosti udržování golfového hřiště (sedm až deset lidí v průměru).
Některá hřiště zadávají část svých aktivit externím dodavatelům. Ať už je to golfová akademie či stravovací služby. Většina golfových hřišť však své aktivity neoutsourcuje, nicméně 33 procent golfových hřišť zadává provoz a chod golfové akademie externím dodavatelům.

Budoucnost je v investicích.

Na otázku, jaká budoucnost čeká golf v postkomunistických zemích, lze najít odpověď z analýzy plánů, které mají vlastníci golfových hřišť ve vztahu ke své obchodní výkonnosti a zlepšení kapitálových investic. Osmdesát procent majitelů golfových hřišť v průzkumu KPMG plánuje kapitálové investice. Průměrný investiční rozpočet s cílem zlepšit služby a kvalitu hřiště činí 400 tisíc eur a 1,5 milionu na rozšíření hřiště z devítijamkového na osmnáctijamkové.
Zhruba 40 procent provozovatelů ve východní Evropě vidí svoji budoucnost jako skvělou a 26 procent jako dobrou. Nejoptimističtější jsou v Maďarsku. Poláci ji zase vidí jako méně slibnou, ale stále pozitivní.
„Česká republika má vynikající pozici. V současné době závisí především na správně směrované aktivitě majitelů a provozovatelů hřišť, zda se jim tuto pozici podaří udržet a dále rozvíjet. Nezanedbatelnou roli bude hrát i podpora, které se jim a dalším subjektům, činným v oblasti golfu a golfové turistiky, dostane od státních a veřejných institucích. Česká republika, která je od loňského roku nositelem prestižního titulu Neobjevená golfová destinace - uděleného na sklonku roku 2006 ve španělské Marbelle v rámci sedmého ročníku IAGTO Awards na veletrhu International Golf Travel Market -, má obrovskou šanci na sobě pracovat, v dohledné době se stát vyhledávaným cílem zahraničních hráčů golfu a rozvojem tohoto segmentu cestovního ruchu přispět k zásadnímu rozvoji onoho ekonomického odvětví,“ tvrdí Tomáš Kulman z KPMG.

Ziskový podnik Přes 90 procent hřišť vydělává majitelům peníze

Polovina zkoumaného východoevropského vzorku patřila mezi hřiště s osmnáctijamkovým vybavením, 70 procent s devítijamkovým a třináct procent jich bylo dvacetisedmijamkových nebo větších. Většina hřišť byla v soukromém vlastnictví, státní nebo vlastněná obcemi či kraji představovala 13 procent. Všechna hřiště spravoval a řídil jejich vlastník. KPMG požádala provozovatele hřišť, aby zhodnotili úroveň a kvalitu svých hřišť na stupnici od špičkové až po nízkou kvalitu. Jako špičková ohodnotilo svá hřiště 40 procent provozovatelů, 33 procent je zařadilo do kategorie střední kvality. Téměř všechna hřiště, 93 procent, jsou ziskové organizace (komerční projekty), což je velmi vysoké procento ve srovnání s jinými regiony.