V kontextu dnešní situace na trhu lze říct, že ceny akcií jsou vysoké a cena zlata nízká
Zlato bývá považováno za bezpečný přístav pro majetek rodin i akcionářů především v dobách krize, kdy jdou finanční trhy ke dnu a cena řady dalších investic klesá. Běžně ho preferují konzervativnější investoři jako ochranu před inflací, protože z dlouhodobého hlediska se hodnota zlaté cihly nebo mince nesnižuje.
V současné době se ale hospodářství daří a zdá se, že ani konflikt na Ukrajině či Blízkém východě investory nepřiměl k investicím do tradičních „bezpečných přístavů“.
Proč by tedy mohla být teď vhodná doba na zvážení investice do zlata? Protože zisky z finančních trhů jsou limitované obecně vysokými valuacemi akcií, dluhopisů i nemovitostí. Tím je omezena snaha nacházet podhodnocená, kvalitní aktiva. Pokud k tomu přidáme rostoucí měnovou bázi a nízké ceny komodit, máme položen základ pro úvahu, zda této situace nevyužít k diverzifikaci svých investic právě do zlata. Je ale teď opravdu vhodnou investiční alternativou?
Existuje několik ukazatelů, které mohou investorovi pomoci vytvořit si názor na výhodnost investování do zlata. Například takzvaný Dow/Gold Ratio srovnává akcie zastoupené v indexu Dow Jones s cenou zlata. Jeho vysoká hodnota může být známkou nadhodnocení akcií a podhodnocení zlata. V době akciové bubliny v roce 2000 dosahoval průměr Dow/Gold hodnoty přes 40. Historický průměr je přitom 10,1. Aktuální hodnota indexu je přibližně 14,2. V kontextu dnešní situace na trhu to naznačuje poměrně vysokou cenu akcií a nízkou cenu zlata.
Zajímavý vývoj je vidět u vztahu měnové báze americké centrální banky a ceny zlata. Historicky bylo zvyšování objemu peněz v oběhu zpravidla provázané s růstem ceny zlata. V lednu 2013 se tento vztah výrazně změnil. Cena zlata klesá i přes růst měnové báze. Vypadá to, jako by nové peníze směřovaly primárně do akcií a dluhopisů. Jejich býčí trh zaujal investory s prostředky v komoditách, kteří se ve snaze zhodnotit svoje prostředky v aktivech s jasným rostoucím trendem přesunuli k akciím a dluhopisům, čímž podpořili jejich další růst, resp. urychlili pokles cen zlata.
Sledujte počasí v Indii
Abychom pochopili aktuální vývoj ceny zlata, podívejme se na nabídku i poptávku detailněji.
Veškeré zásoby zlata, které se kdy vytěžilo, dosahují hmotnosti 177 200 tun. V posledních letech byla nabídka zlata tažená zejména programy zvyšování efektivity v těžebních společnostech a otevíráním nových dolů. Oba tyto podpůrné kanály jsou už ale značně vyčerpány.
Přibližně třetina nabídky zlata pak pochází z jeho recyklace. Recyklované zlato působí jako rovnovážný prvek na trhu, jeho nabídka se totiž velmi rychle přizpůsobuje změnám podmínek na trhu. V prvním pololetí letošního roku ale přispělo recyklované zlato k celkovému objemu zlata v oběhu nejméně od první poloviny roku 2007. Stabilní pokles nabídky recyklovaného zlata je způsobený jednak ekonomickým oživením západních ekonomik, jednak nižšími cenami zlata.
A co druhá strana mince? Poptávka po zlatě stoupá od prvního čtvrtletí 2008, kdy se v době finanční krize odrazila ode dna.
Více než polovinu světové poptávky po zlatě tvoří šperkařský průmysl. Meziročně sice oslabil, ale v dlouhodobějším pohledu je jeho trend rostoucí. Do značné míry k tomu přispěli šperkaři z Číny, jejichž poptávka byla meziročně o desetinu nižší. I přes tento pokles ale poptávka po zlatě v Číně naznačuje pokračování dlouhodobého rostoucího trendu.
Opačná situace je v Indii. Tam se poptávka šperkařů po zlatě výrazně zvýšila, a přesto mírně zaostala za svým pětiletým průměrem. Důležitým faktorem ovlivňujícím cenu zlata v Indii je množství dešťových srážek v monzunovém období. Ty totiž přímo ovlivňují množství úrody a kupní sílu rolníků, jejichž investice do zlata tvoří 2/3 celkové indické poptávky. Po loňských srážkách, které byly o 12 procent slabší než dlouhodobý průměr, všechno nasvědčuje tomu, že i ty letošní budou podprůměrné. Dva suché roky po sobě jsou přitom v Indii nezvyklým jevem.
není to ŠpatnÝ nÁpad?
Cenu zlata drží nízko několik faktorů, přičemž některé z nich jsou pravděpodobně jen dočasné. Mnoho problémů ekonomiky zůstalo od krize nevyřešených a několik dalších k nim přibylo. Problémy v Řecku, Číně, na Blízkém východě, Ukrajině, ale také černé labutě v podobě zadlužení Japonska či USA mohou kdykoli přerůst do krize a srazit hřebínek investorům, kteří dnes srší optimismem. Infl ace je pod svým dlouhodobým průměrem navzdory značnému úsilí centrálních bank o opak. Až budou centrální banky nakonec úspěšné, vytvoří se předpoklad pro tlak na růst ceny zlata.
Samotná nízká cena zlata pak dělá z mnohých těžebních projektů nerentabilní záležitost.
Část rozvojových projektů je zmrazena. Další aktivní se budou postupně uzavírat, především v případě dalšího poklesu cen pod jednotlivé body zvratu. Krátkodobým efektem se tak stane omezení dodávek nového zlata na trh. Dlouhodobý efekt naproti tomu utlumí investice do projektů s vyšším bodem zvratu. Jaký bude výsledek? Nabídka se v případě otočení trendu vývoje ceny zlata nedokáže rychle přizpůsobit, a cena tak exponenciálně posílí o to víc.
Když se vrátíme k největším spotřebitelům: za předpokladu, že se množství a načasování dešťových srážek v Indii dostane do historicky obvyklého stavu, bude se jednat o impulz pro posílení indické poptávky po zlatě. V posledních dnech se už začínají objevovat výrazné korekce (nejenom) čínského akciového trhu. To by mohlo vyvolat opětovný návrat čínské investiční poptávky po zlatě.
Proč se tedy neřídit výrokem Warrena Buff eta, jinak velkého odpůrce zlata jako investice? Prohlásil: —Buite chamtiví, když jsou ostatní opatrní, a buite opatrní, když jsou ostatní chamtiví.“
Buďte chamtiví, když jsou ostatní opatrní, a buďte opatrní, když jsou ostatní chamtiví.
O autorovi| MICHAL HRMO • konzultant transakeního poradenství spoleenosti EY v ER