Proč nevyužít jako vývozní artikl datové schránky, které si odkroutily již několik let úspěšného provozu a doručily zhruba 300 milionů datových zpráv
Ministr průmyslu a obchodu Mládek nedávno na Mezinárodním strojírenském veletrhu oznámil, že jeho resort připravuje Národní strategii pro průmysl 4.0, která má zahrnovat moderní trendy digitalizace a automatizace výrobních procesů. Zatím je hotov dokument pod názvem Průmysl 4.0. Ten v obecné rovině popisuje, kam by měl směřovat náš průmysl do budoucna, aby obstál v konkurenci ostatních zemí. Přitom se hodně ohlíží po Německu a jeho strategii. Staví na základech průmyslové první republiky, vzdělanosti lidí apod.
Již v začátku dokumentu je uvedeno, že nové technologie rychle mění tvář naší ekonomiky a způsob života. Přesto materiál pojednává v podstatě pouze o průmyslu, a přitom zcela opomíjí průmysl informačních a komunikačních technologií (ICT). Ano, je to dosti často opomíjený segment, který zaměstnává více než 140 tisíc lidí a generuje ročně výkony přes 600 miliard korun. Pozitivní ale je, že cílem Průmyslu 4.0 v Česku by mělo být zejména vybudování znalostní ekonomiky a snížení závislosti na Německu, když mnoho našich montoven produkuje své výrobky v silné závislosti na německém trhu.
Nevyužité příležitosti
Pokud chceme opravdu posílit znalostní ekonomiku, pak nelze vynechat ICT průmysl.
Okrajově je s ním ve strategii počítáno, ale pouze pro řízení strojů, zařízení a výrobních linek plus pro zajištění bezpečnosti. Ale to není nic nového, to jenom doháníme okolní svět. To beru jako samozřejmost, že stroje a výrobní linky budou řídit počítače.
Dokument ve SWOT analýze uvádí jako příležitost „Včasné zachycení nástupu Industrie 4.0“ (Německo). Opět jenom ukazuje, že jsme myšlenkově pozadu a snažíme se někoho dohnat. Proč jsme neustále pesimisté a myslíme si, že musíme někoho dohánět? Proč si nedovedeme říct – jsme nejlepší?
Například v ICT segmentu jsme v mnohém hodně vepředu a máme ostatním státům v Evropské unii co nabídnout. A to i našemu sousedovi, ke kterému tak vzhlížíme, k Německu.
Jak je vidět, státní správa si to buď neuvědomuje, anebo ICT průmysl zcela přehlíží. Mimochodem ve výčtu odvětví ICT průmysl v dokumentu vůbec nenajdete.
Co s tím? Stačí velmi málo. Zapojit do Průmyslu 4.0 rovněž ICT segment, podpořit ho a začít vyvážet to, co je už hotové, respektive v některých případech „obchodníkem“ může být přímo stát. Uvedu alespoň jeden příklad. Od roku 2009 máme v provozu Informační systém datových schránek. Je to systém garantovaného elektronického doručování, postavený na základě platné legislativy a využívaný všemi orgány veřejné moci, právnickými osobami a dalšími subjekty včetně občanů.
Zde mi dovolte malou odbočku. 18. září 2015 vstoupilo v platnost nařízení EU č. 910/2014 eIDAS o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce na vnitřním trhu, které se týká všech členů Evropské unie. Je tam určeno přechodné období, v jehož průběhu se musejí jednotlivé členské země připravit na vzájemné uznávání elektronické identity občanů a rovněž garantované elektronické doručování napříč všemi státy Evropské unie.
To je přece obrovská obchodní příležitost. Česká republika by mohla klidně nabídnout řešení našich datových schránek také ostatním členům EU pro zajištění garantovaného elektronického doručování. Vždyť o čem jiném to elektronické garantované doručování je? Naše datové schránky si odkroutily již několik let úspěšného provozu, doručily zhruba 300 milionů datových zpráv, přičemž neztratily jedinou zprávu. Prostě perfektně fungují. Tak proč je nevyužít jako vývozní artikl?
Navíc, čím více států EU by využívalo systém, jako je Informační systém datových schránek, tím snadnější by pak bylo řešení problému přeshraničního doručování.
V ideál ním případě bychom mohli uvažovat o rozšíření funkcionalit stávajícího systému datových schránek tak, aby ho mohli rovnou začít používat všichni členové Evropské unie. Česko by pak inkasovalo platby od ostatních členů Unie jednoduše třeba podle počtu odeslaných datových zpráv jejich uživateli.
politicKÁ podpoRa
Když se na to podíváme zpětně, k realizaci stačí poměrně málo. A to i bez čekání na dopracování celého strategického materiálu ministerstva průmyslu a obchodu – podpora ICT průmyslu. Zde v tomto zvláštním případě by stačila zřejmě pouze politická podpora.
Realizace projektu Informačního systému datových schránek pro některého dalšího člena/členy Evropské unie by byla jistě impulzem dalšího rozvoje ICT průmyslu. Pokud budeme hypoteticky vyvážet naše e-governmentové systémy do Evropy, důsledkem bude vznik nových pracovních příležitostí.
Vznikne poptávka po pracovní síle s odpovídající kvalifikací, přehledem o ICT řešeních. Jednoduše řečeno, místo montoven budeme moci vykročit ke znalostní ekonomice, postavené na vysoce kvalifikované pracovní síle, čímž pomůžeme globálně i zvýšení konkurenceschopnosti našich lidí a firem na trhu minimálně v rámci Evropy.
Mezi hrozbami uvádí Průmysl 4.0 zvýšení závislosti na Německu. Jistě, ale to pouze v případě, že nevyužijeme tuto unikátní příležitost, abychom vyvezli naše eGov systémy do Evropy, a začali tak konečně budovat znalostní ekonomiku se vším všudy.
A na závěr – ICT průmysl má řešení schopných vývozu více. Bylo by dobré s ním počítat a nezapomínat na něj. Může velmi silně ovlivnit, zda se podaří z České republiky vybudovat stát těžící ze znalostní ekonomiky.
Proč jsme neustále pesimisté a myslíme si, že musíme někoho dohánět? Proč si nedovedeme říct – jsme nejlepší?
O autorovi| MARTIN ŘEHOŘEK jednatel NEWPS. CZ
