Menu Zavřít

BUDEME POD TLAKEM

31. 7. 2001
Autor: Euro.cz

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se bude muset pětkrát zvýšit

Platná definice říká, že obnovitelnými zdroji energie se rozumí využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál se obnovuje přírodními procesy. V podmínkách České republiky jsou významnými obnovitelnými zdroji především energie biomasy (dřevo, sláma, nejrůznější biologické odpady), energie přímého slunečního záření a dále energie vody (přičemž z hlediska životního prostředí jsou šetrným způsobem využívání této energie pouze malé vodní elektrárny), energie prostředí (tepelná energie hornin, podzemních či povrchových vod a ovzduší využívaná pomocí tepelných čerpadel) a energie větru.
Přednosti.
Význam obnovitelných zdrojů energie lze shrnout do následujících bodů:
1/ Při správném využívání tyto zdroje produkují energii bez významnějšího poškozování životního prostředí. Nejsou zdrojem skleníkových plynů, prakticky neznečišťují ovzduší ani vodu, neprodukují odpady. Vyvolávají tedy jen minimum vedlejších nákladů spojených s odstraňováním těchto škod.
2/ Obnovitelné zdroje energie máme k dispozici v místě. To znamená, že není nutné je s velkými náklady dovážet ze zahraničí. Přispívají tedy k energetické nezávislosti státu a umožňují decentralizaci energetických zdrojů.
3/ Obnovitelné zdroje jsou jedinými, v současné době dostupnými, prakticky nevyčerpatelnými energetickými zdroji. Jsou tedy jedinou reálnou možností, jak zabezpečit energetické potřeby lidstva i v dalších stoletích.

Slabiny.
Využívání obnovitelných zdrojů energie však má též svá slabá místa. Zřejmě největším problémem je to, že využívání obnovitelných zdrojů energie je většinou nákladnější než využívání klasických neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, ropa, zemní plyn, jádro). Je to především důsledek toho, že značná část nákladů na odstraňování negativních dopadů spojených se získáváním energie (škody způsobené těžbou, škody způsobené emisemi na zdraví, korozí) není zahrnuta v cenách energie. Přičemž u energie z neobnovitelných zdrojů jsou tyto takzvané externí náklady řádově vyšší.
Pro ilustraci: v případě zahrnutí těchto nákladů do cen elektřiny z našeho uhlí by se cena této elektřiny zvýšila zhruba dvakrát. Vyšší investiční náklady na využívání obnovitelných zdrojů energie zároveň znamenají, že se tyto zdroje energie zatím neobejdou bez státní podpory.

Privatizační rána.
V České republice obdržely obnovitelné zdroje energie v posledních týdnech několik dosti nepříjemných úderů. Prvním z nich je vládou schválený způsob privatizace energetiky, která se má uskutečnit formou společného prodeje hlavního výrobce elektřiny a distribučních elektroenergetických společností. To se pravděpodobně negativně odrazí především na malých nezávislých výrobcích (malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, kogenerační jednotky). Tyto zdroje jsou konkurenty hlavního výrobce a jeho majitel bude zároveň ovládat prostřednictvím většinových podílů v distribučních společnostech rozvod elektřiny, na němž jsou tyto malé zdroje závislé. Hlavní výrobce elektřiny tedy bude moci ke konkurenčnímu boji s malými nezávislými výrobci využívat i distribuční síť.

Temelínská rána.
Druhou ranou obnovitelným zdrojům energie a úsporám energie je spuštění Jaderné elektrárny Temelín. Elektřina z této elektrárny je a ještě řadu let bude na našem trhu nadbytečná. Část této elektřiny sice lze vyvézt, ale rozhodně ne všechnu – na evropském trhu je elektřiny nadbytek. Spuštění Temelína tedy výrazně omezí možnosti uplatnění nezávislých výrobců elektřiny, k nimž patří i výrobci využívající obnovitelné zdroje.

Haléřová rána.
Dalším zásahem je neschválení takzvaného zeleného haléře v rámci zákona o hospodaření energií, odvodu na podporu investic do úspor energie a na podporu vyššího využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento odvod měl být odváděn ve výši jednoho haléře z každé prodané kilowatthodiny elektřiny a měl být použit na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Celkový roční příjem z tohoto odvodu se odhadoval na půl miliardy korun. Bohužel, Poslanecká sněmovna Parlamentu tento odvod ze zákona z nepochopitelných důvodů vyškrtla. V roce 2001 tedy k žádnému posílení finančních zdrojů na podporu využívání obnovitelných zdrojů nedojde.

Rozpočtová rána.
Poslední ranou je pak návrh státního rozpočtu na rok 2001. Zatímco v roce 2000 bylo v rámci státního rozpočtu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie vyčleněno celkem asi tři sta milionů korun, v roce 2001 to bude jen polovina této částky. V tisku sice proběhla zpráva, že na tyto účely bude v roce 2001 vyčleněna miliarda korun, převážná většina těchto finančních prostředků však jde z mimorozpočtových zdrojů (Státní fond životního prostředí a zahraniční zdroje). Ve srovnání s rokem 2000 bude v roce 2001 podpora obnovitelných zdrojů energie minimálně o dvacet procent nižší.

Šest procent.
V České republice se tedy k obnovitelným zdrojům chováme poněkud nepřívětivě. Náš postoj vynikne o to více, podíváme–li se za hranice. Evropská unie si v takzvané Bílé knize k obnovitelným zdrojům energie stanovila cíl dosáhnout v roce 2010 jejich dvanáctiprocentního podílu na hrubé spotřebě primárních energetických zdrojů. Jde sice jen o doporučení, nikoliv o závazný cíl, nicméně Evropská komise je bere velmi vážně. O tom svědčí i to, že v rezoluci Evropské unie z 18. června 1998 se požaduje na členských státech, aby učinily taková opatření, která povedou v roce 2010 k dosažení minimálního podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši šesti procent. Aktuální objemy výroby energie z obnovitelných zdrojů ve státech Evropské unie a střední Evropy jsou uvedeny v tabulce 1 a grafu. Uvedené hodnoty jsou podílem součtu elektřiny a tepla na celkové spotřebě primárních zdrojů energie.

bitcoin_skoleni

Osm procent.
V návaznosti na Bílou knihu byl připraven návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Tento návrh byl 10. května 2000 schválen Komisí Evropské unie, v současné době je projednáván Radou Evropy a následně bude projednán Evropským parlamentem. Návrh směrnice požaduje na členských státech vytvoření takových národních systémů podpory obnovitelných zdrojů, které budou schopny zajistit stanovený povinný objem výroby elektřiny (tabulka 2). Vzhledem k přírodním podmínkám České republiky lze očekávat, že Evropská unie bude v návaznosti na tuto směrnici požadovat, aby náš podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektrické energie dosáhl k roku 2010 zhruba osmi procent. V současné době je však v Česku tento podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jen asi půldruhého procenta. Během příštích deseti let tedy zřejmě budeme muset výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšit asi pětkrát!

  • Našli jste v článku chybu?