Jak nám řešení smart cities usnadní život.
Online navigace na volná parkovací místa, využívání platebních karet místo síťových jízdenek. Řešení smart cities brzy nabídnou spoustu jiných novinek. Na konferenci Chytřejší Česko, pořádané v Mladé Boleslavi, zaznělo takových alternativ hned několik.
Podle zástupce ředitele sekce pro oblast veřejné správy Středočeského kraje Jiřího Holuba lze takzvané smart cities aplikace uplatnit nejen v dopravě a bezpečnosti, ale i v energetice nebo ochraně životního prostředí. Náměstek primátora Mladé Boleslavi Michal Kopal pak upozornil, že jeho město den před konferencí uzavřelo smlouvu na tři projekty s automobilkou Škoda Auto, která zde má své sídlo. „Ve smart řešeních jsme sice na začátku, ale rozhodně nechceme zůstat pozadu“ubezpečil Kopal.
Jarmila Plachá ze Škoda Digilab uvedla, že zjednodušení možností parkování je teprve začátkem projektů. Například před cestou do vzdálené destinace by automobil prostřednictvím chytrého telefonu mohl uživatele upozornit například na stav pohonných hmot, dopravní komplikace či možnost parkování v místě jednání. Osobní vůz by podle Plaché v dohledné době mohl umět komunikovat také s dalšími vozidly, semafory i dopravní infrastrukturou. Propojit by se mohla auta i s domy, se službami či servisem. V Mladé Boleslavi se pak ŠkodaDigilab zpočátku zaměří na chytré parkování a dopravu. V Praze by pak automobilka chtěla otestovat projekt mobility s péčí, carsharing nebo nové možnosti mobility.
Její kolega Jan Edlman pak doplnil, že průměrný řidič stráví až 80 minut týdně hledáním volných parkovacích míst ve velkých aglomeracích. „Při testování jsme přišli na to, že systém je schopný detekovat vhodnou parkovací lokalitu tak, aby řidič strávil ve voze maximálně tři minuty a následně měl do cílové destinace maximálně 250 metrů“ prezentoval testy Edlman.
Jiným doplněním detekce vhodné parkovací lokality je podle něj též další využití kamer, senzorů či sociálních sítí. Díky „smart“ aplikacím bude možné například parkovací místo zarezervovat, předplatit, pronajmout, online prodlužovat platby, ale i řešit kupříkladu slevy v hromadné dopravě apod. Mladoboleslavským projektům by měl být vdechnut život do čtvrt roku, testování pražských by mělo proběhnout v horizontu půl roku.
Pod libereckou zemí
Prvním větším českým municipálním smart projektem je senzorická kontrola parkování, kterou rozjela v centru Liberce společnost ČD-Telematika. Podle Petera Hudáka z této společnosti jde o takzvaný IoT - internet věcí - síť propojených věcí, umožňující sdílení dat a jejich analýzu. Síť senzorů, které nepotřebují stálé napájení, ukrytých v zemi, odesílá za pomoci rádiové sítě data při změně stavu na parkovacím místě. Identických technologií s jinak naprogramovanými senzory, neinstalovanými pod zemí, by se podle Hudáka dalo využít například při ochraně domů, v péči o seniory nebo u již testovaných elektronických plomb, k monitoringu pohybu přepravovaného zboží, sledování polohy zařízení, například lokomotiv či vagonů.
Testování signálu firmu překvapilo, sledované zařízení se samo hlásilo až na vzdálenost 100 kilometrů. „Výhodou je nízká cena, systém funguje bez napájení, SIM karet, baterie vydrží deset a více let“ vysvětlil Hudák. Jeho kolega František Nedvěd pak vypíchl, že národní rádiová síť je schopna obsáhnout až 92 procent populace.
Liberec chce projekt informačního systému parkování dostat nejen na informační tabule k vjezdům do města, ale i do veřejného informačního portálu dostupného pro smartphony. Systém by měl při finalizaci projektu za pomoci navigace dovést řidiče až na konkrétní parkovací místo.
Ber dotaci
Náměstek mladoboleslavského primátora Jiří Bouška pak v rámci panelové diskuse zmínil, že v projektech smart cities nejde jen o propojení infrastruktury s mobilními telefony či navigacemi, ale i například o možnost používat platební karty jako samostatný osobní identifikátor.
Například společnost Mastercard už podle Martina Dolejše, šéfa rozvoje ze společnosti Mastercard, ve Středočeském kraji nebo v Kolíně podobnou službu ve spolupráci s firmou Arriva zavedla. Platební karta je tak v podstatě používána jako síťová jízdenka, ale dá se použít také na jednorázový nákup jízdného, nejsou proto potřeba žádné slevové karty či časové kupony. Na dalších projektech - a nejen v oblasti dopravy - se pracuje.
Vedoucí oddělení urbánní politiky ministerstva pro místní rozvoj František Kubeš pak připomněl ještě jednu podstatnou výhodu řešení smart cities: možnost financování projektů za pomoci dotačních titulů. Z evropských fondů tak lze požádat o subvenci na řešení smart city v devíti z nich, v národních pak v pěti, ale také například v programech visegrádské čtyřky.