JEŠTĚ ANI POŘÁDNĚ NEOSCHL INKOUST NA NOVELE ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JIŽ SE PŘIPRAVUJE DALŠÍ NOVELA. MÁ BÝT SOUČÁSTÍ DRUHÉ FÁZE REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ A PŘINESE PODLE VŠEHO I ZMĚNY, KTERÉ SE VÝRAZNĚ DOTKNOU PODNIKATELŮ.
K valorizaci základů pro nemocenské dávky v letech 2004 a 2005 nedojde
První fáze reformy veřejných financí přinesla do úpravy nemocenského od 1. ledna 2004 několik novinek. Především došlo ke snížení procentní sazby nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 % z tzv. denního vyměřovacího základu. Dále byla prodloužena doba, po kterou nedojde k valorizaci výpočtových základů pro nemocenské dávky a tedy ani dávek samotných. K valorizaci nedojde pro období let 2004 a 2005. Původně nemělo k pravidelné valorizaci dojít pouze pro období roku 2003. Vláda už však mezitím chystá v rámci druhé fáze reformy veřejných financí změny další. přestože by ministr Škromach, který má podle kabinetem schváleného věcného záměru zákona připravit návrh příslušného předpisu, chtěl, aby nový zákon o nemocenském pojištění platil co nejdříve, účinnosti nabude nejspíš až od 1. ledna 2006.
MÍSTO DÁVEK NÁHRADA MZDY
První z novinek je, že za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel poskytovat v zákonem stanovené výši náhradu mzdy s tím, že v kolektivní smlouvě (sjednávané s odbory) nebo ve vnitřním předpisu (vydávaným zaměstnavatelem) bude možno upravit zvýšení náhrady mzdy nad stanovenou výši. Náhrada mzdy bude náležet za pracovní dny, nikoliv za dny kalendářní jako dosud nemocenské. Poskytování náhrady mzdy zaměstnancům bude zaměstnavateli kompenzováno snížením procentní sazby pojistného na nemocenské pojištění, které odvádí za zaměstnance. Minimální výše náhrady mzdy by měla činit 25-35 % z tzv. denního vyměřovacího základu (čili hrubého denního příjmu). Nemocenské dávky budou pojištěnci nově náležet až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Druhou novinkou je procentní sazba nemocenského. Bude činit 70 % denního vyměřovacího základu v období od 15. do 183. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti a 60 % denního vyměřovacího základu od 184. dne. Třetí změna se týká zjištěného denního vyměřovacího základu. Ten se pro stanovení nemocenského nemá používat celý. Částka denního vyměřovacího základu se podle záměru upraví takto:
* za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do tzv. I. redukční hranice 480 Kč počítá 90 % (tedy nejvýše 432 Kč), z částky nad 480 Kč do 690 Kč (II. redukční hranice) se počítá 60 % (tedy nejvýše 126 Kč) a k částce nad 690 Kč se nepřihlíží,
* od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti se částka do 480 Kč (tj. I. redukční hranice) počítá v plné výši, z částky nad 480 Kč do 690 Kč se počítá 60 % (tedy nejvýše 126 Kč) a k částce nad 690 Kč (tj. II. redukční hranici) se nepřihlíží.
Další novinkou má být nemocenská dávka při souběžném zaměstnání. Ta má náležet pouze jednou, přičemž bude vypočtena z úhrnu příjmů ze všech souběžných zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění a vyměřovacích základů osoby samostatně výdělečně činné. Doposud kdo vykonává několik činností zakládajících pojištění, je pojištěn z každé z nich. Mezi novinkami je rovněž zkrácení ochranné lhůty ze 42 na 14 kalendářních dnů.
PŘÍSNĚJŠÍ KONTROLY
Zaměstnavatelé budou mít:
* právo požádat okresní (Pražskou) správu sociálního zabezpečení (OSSZ) o kontrolu správnosti uznání pracovní neschopnosti a výjimečně i o kontrolu dodržování režimu práce neschopného,
* právo kontrolovat dodržování režimu práce neschopného,
* právo na informace od ošetřujícího lékaře o podmínkách režimu práce neschopného,
* povinnost informovat ošetřujícího lékaře a OSSZ o porušení léčebného režimu,
* právo neposkytovat náhradu mzdy za celou dobu trvání pracovní neschopnosti při zjištění porušení léčebného režimu,
* právo ukončit pracovní poměr v případě hrubého opakovaného porušení léčebného režimu zaměstnancem.
