Plzeňské centrum připraví kybernetická řešení i nanomateriály
Zkrátit cestu do budoucnosti má vědecké centrum v Plzni. I díky němu by lidé mohli dát vale stěračům na sklech aut, ubylo by dopravních nehod zapříčiněných únavou, lékaři by odzkoušeli svou techniku při virtuálních operacích a neslyšící by si vychutnali on-line titulkované televizní pořady. Chcete víc? Pokud vše klapne, dočkáme se též chytřejších webových vyhledávačů, které nebudou nabízet pouhá klíčová slova, ale vyhledají správné a aktuální významy. Bolavé klouby budou nahrazeny či přibroušeny. A díky geomatikům budeme lépe rozumět Zemi a předpovídat vlny tsunami nebo zemětřesení… Takové jsou vize, jež nabízí projekt Nové technologie pro informační společnost (NTIS) budovaný Západočeskou univerzitou v Plzni (ZČU). „Jsme jedni z mála, jimž nebyl výběrovými komisemi ministerstva školství krácen rozpočet. Hodnota NTIS činí něco málo přes miliardu korun, 820 milionů je dotace z EU prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace,“ řekl týdeníku EURO Jiří Křen, řešitel projektu a děkan Fakulty aplikovaných věd.
Dvě osy, pětice špiček
Nové centrum excelence se zaměří na výzkum v pěti programech (viz Pětice směrů) a ve dvou základních osách: prvou je informační společnost, která zahrnuje kybernetiku, informatiku, inteligentní rozhodování, syntézu řeči, chytré konstrukce nebo biomechanické modely. Druhá osa se zaměřuje na materiálový výzkum, v němž vyniká vývoj nanostrukturních tenkovrstvých materiálů plazmovými technologiemi. Komplementární – a jaksi všemu nadřazené – bude studium matematických modelů, bez něhož se žádný z ostatních programů neobejde, ať již půjde o monitorování volných částic v komponentách jaderných elektráren, rozpoznávání řeči nebo vyhledávání nalezišť nerostných surovin. „Pět programů je pokračováním toho, v čem jsme již dosáhli významných evropských či dokonce světových úspěchů, jako je tomu třeba u našich matematiků,“ tvrdí Křen. Že si děkan nevymýšlí, dokládají i výsledky mezinárodního hodnotícího panelu, neboť NTIS patřilo dle informací týdeníku EURO k těm nejlepším.
Poptáváni Japonci i USA
Co špičkového centrum nabízí? „Světový ohlas mají tenkovrstvé materiály – jednak samočistící a pak i teplotně velmi odolné hmoty. Zajímají se o ně zahraniční firmy, třeba i Toshiba a Samsung. Dále to jsou řečové technologie a on-line přepisování; tam jsme daleko a považujeme se svým způsobem i za konkurenty korporací jako IBM nebo Google,“ doplňuje Křen. Všechny připravené programy vykrystalizovaly kolem uznávaných vědců a veskrze respektovaných kapacit. Příkladem budiž kybernetici vedení profesorem Josefem Psutkou, matematici z ústavu profesora Pavla Drábka nebo fyzici, jejichž katedru řídí Jaroslav Vlček, garant vývoje nové generace tenkovrstvých materiálů. „Jejich typická tloušťka je několik mikrometrů neboli tisícin milimetru. Většinou vlastně neexistují v objemové formě. Přesto dokážou přidat velmi zajímavé vlastnosti materiálům, na něž se nanášejí. Může to být vysoká tvrdost, nízký koeficient tření, teplotní stabilita, optická propustnost, biokompatibilita se živými organismy, antibakteriální aktivita nebo samočistící efekt,“ říká profesor Vlček. Už dnes se například podobných „triků“ používá na oknech mrakodrapů, které pak odrážejí jen vybrané spektrum záření. V chladných oblastech jimi lze udržovat teplo uvnitř, v horkých klimatech jej naopak odrážet ven. Výhledově bude možné elektronikou „potisknout“ list papíru nebo udržovat potraviny v sáčcích daleko déle svěží.
Dvě třetiny příjmů z výzkumu
„Chci říci, že náš projekt byl dělán poctivě. Nenaslibovali jsme věci, které neumíme… Výzkum, který na fakultě běží, už nyní získává 150 milionů korun ročně. Chtěli jsme, aby pokračoval na vyšší úrovni, protože nynější zázemí fakulty má svá omezení. Navazujeme tedy na nejlepší věci, co děláme, a rozhodně nezačínáme na zelené louce,“ zdůrazňuje proděkan pro tvůrčí činnost Miroslav Šimandl. Například katedra kybernetiky získala v loňském roce devadesát procent potřebných prostředků z vlastní vědecké činnosti a průmyslového vývoje; u katedry mechaniky činila dotace ministerstva školství pouhých patnáct procent, přičemž si sama vydělala zbylých 85 procent. Celá fakulta vykazuje dvě třetiny příjmů z výzkumů. „Fakulta aplikovaných věd se drží svého názvu a je v rámci ČR dosti jedinečná. Naše obory hodně spolupracují, a proto i u nového NTIS vzniknou – jak je moderní říkat – ony synergické efekty,“ tvrdí Šimandl.
Nejen dům, ale i přístroje
Součástí střediska NTIS je i výstavba budovy v areálu ZČU. „Budova pro výzkum bude stát asi 380 milionů korun, navazující dům pro pedagogiku bude financován z jiných fondů. Asi 220 milionů půjde na přístrojové vybavení, například na skenovací mikroskop. O stavební povolení již máme zažádáno. Stavba by měla být hotova v roce 2013, plný provoz centra očekáváme od konce roku 2014,“ sdělil týdeníku EURO projektový manažer Josef Weinreb. Vznikne asi 180 pracovních míst. Roční provoz má stát asi 200 milionů, což bude pokryto z českých i mezinárodních grantů, dále z podpory na základě výsledků a ze smluvního výzkumu. Nyní má fakulta doloženo na šedesát příslibů na úrovni letter of intent. Kromě firem, jako jsou Areva, ČEZ, ZAT či Škoda Transportation, plánují spolupráci i akademici z University of Sydney, montrealské polytechniky, ale i z Chile a Japonska. „V naše zaměření panuje velká důvěra. Přeci jen IT a materiálový výzkum, navíc vzájemně propojené, patří k preferovaným trendům evropského výzkumu,“ říká Weinreb. A netíží plzeňské techniky stigma, které si kvůli špíně na Právnické fakultě Západočeská univerzita stále nese? „Podívejte se, ZČU má osm fakult. Samozřejmě, že práva na nás vrhla nepěkný pohled, ale v naší oblasti jsem odklon zájemců nezaznamenal. My tomu čelíme kvalitními výsledky,“ uzavírá děkan Křen. Pro představu: právě jeho fakulta obstará přes polovinu vědeckých výsledků celé univerzity.
* BOX (foto kloub): Pětice směrů** P1 - Kybernetické systémy řízení a inteligentní rozhodování P2 - Pokročilé počítačové a informační systémy P3 - Výzkum heterogenních materiálů a biomechanických struktur P4 - Nanostrukturní tenkovrstvé materiály vytvářené plazmovými technologiemi P5 - Kvalitativní a kvantitativní studium matematických modelů Pramen: týdeník EURO
