Menu Zavřít

BUDOVÁNÍ A VYHNÍVÁNÍ

14. 9. 2001
Autor: Euro.cz

Ještě před čtyřmi lety téměř nikdo nepovažoval vznik Komise pro cenné papíry za nutný. Před dvěma lety se o ní začalo hovořit jako o nezbytnosti. Loni si od ní mnozí začali slibovat zlepšení na českém kapitálovém trhu. Letos jsou zklamáni.

1992

Po první vlně kuponové privatizace funguje státní dozor nad kapitálovým trhem na ministerstvu financí. Vyznačuje se minimální činností. Existuje zřejmá politická objednávka nezasahovat do trhu. Ten má živelnou cestou dotáhnout do konce privatizační proces.

1995

Na ojedinělé otázky o potřebě nezávislého dohledu obchodníci odpovídají dvěma způsoby: 1. Hlavní je, aby dozor fungoval, a potom bude jedno, jakou bude mít formu. 2. Nezávislá komise by byla dobrá, ovšem je politicky neprůchodná. O kapitálový trh se začíná zajímat ODA. Komisi nepovažuje za nutnou.

1996

V čele Burzovní komory začíná volat po nezávislém dohledu exministr pro privatizaci, bývalý předseda výkonného výboru FNM a bývalý předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Tomáš Ježek. V červnu vytváří skupinu, která připravuje návrh zákona o Komisi pro cenné papíry. Před Vánoci 1996 se schází v Kolodějích u Prahy premiér Václav Klaus se svými zastánci trh příliš neregulovat a přívrženci tuhé kontroly seskupeni kolem Tomáše Ježka. Usedli tak proti sobě například Dušan Tříska, šéfové Motoinvestu Pavel Tykač a Jan Dienstl proti šéfovi Patria Finance Zdenku Bakalovi či náměstku generálního ředitele Živnostenské banky Aleši Barabasovi. Klaus po skončení schůzky ohlásil, že Středisko cenných papírů bude zveřejňovat jednotlivé obchody a dozor nad kapitálovým trhem se přemění na úřad, který formálně opustí ministerstvo financí. Podle řady účastníků jednání měl být úřad fintou, jak se vyhnout komisi. Sám Ježek po čase prohlásil, že ji vymyslel konstruktér kuponové privatizace Dušan Tříska.

1997

Politici náhle přijímají myšlenku nezávislého regulátora. Koncem ledna Ježek oznámil, že v březnu by měl být v Parlamentu zákon, na němž pracuje. K 1. únoru vzniká samostatný Úřad pro cenné papíry, stále ještě působící pod křídly ministerstva financí. Jeho šéfem se stává Jan Veverka, kterého mnozí považují za prvního muže, jenž chce vykonávat nad kapitálovým trhem skutečný dozor. V polovině února předložil Ježkův tým projekt Komise pro cenné papíry. Dokument ji definuje jako nezávislý orgán s nadstandardními pravomocemi, které by umožnily stanovovat závazné předpisy. V řadě oblastí měla podle návrhu delegovat pravomoci na samoregulující orgány. Už tehdy se objevil předpoklad, že všechny subjekty na trhu kromě makléřů budou muset projít přelicencováním. Vláda schválila návrh zákona na konci června. Ve sněmovně se strhla bitva o podstatné detaily. Okleštěním byla rozhodnutí, že komisi bude financovat státní rozpočet a nebude moci sama vydávat podzákonné normy. Důležité bylo stanovení maximální výše pokut až na sto milionů korun a možnost zmrazit účty obchodníků. Zákon stanoví, že komisaře má jmenovat prezident na návrh vlády a že jich bude pět, přičemž minimální počet, aby mohlo prezidium zasedat, jsou tři. Sněmovna schválila zákon až v listopadu. Začalo se diskutovat, kdo do komise zasedne. Předseda představenstva a spolumajitel Patria Finance Zdeněk Bakala prohlásil: „Zákon může mít plno ustanovení, nad kterými se názory různí. Ovšem hlavní je, aby byl naplněn praxí. Na otázku, zda máme dost odborníků na takové funkce, odpověděl: „Já si živě dovedu představit například několik jmen z České národní banky, samozřejmě z trhu, z finančních institucí. Ke konci roku vrátil Senát zákon sněmovně s tím, že žádá odložení vzniku orgánu na duben (původně mělo jít o Nový rok). Důvodem veta byly podle senátorů nepřesnosti a legislativní chyby, které by mohly ohrozit výkon pravomocí komise. Vrácení předlohy prošlo Senátem jen o jeden hlas.

1998

V polovině ledna Senát schválil opravený zákon. Ministerstvo financí vyzvalo zájemce o činnost v prezidiu komise, aby se u něj přihlásili. Řada obchodníků doufala, že mezi nimi bude šéf vypořádání z Commerzbank Jan Müller, který se o komisi hodně zajímal a přátelil se s Ježkem. Koncem března pak jmenoval prezident Václav Havel tři komisaře - Jana Müllera jako předsedu, Františka Jakuba (tehdejšího zastupujícího šéfa úřadu) a Tomáše Ježka. K 1. dubnu začala komise fungovat. Komise ihned po zahájení své činnosti zablokovala majetek C. S. infrastrukturnímu IF, který tak nemohl pokračovat ve výkupech akcií. Předmětem akce byl spor o to, kdo má právo na tento výkup. Fond podal stížnost k Ústavnímu soudu. Nakonec komise spor vyhrála. V polovině dubna vyhlásila první nucenou správu, a to na investiční fond Tetraspol. V květnu navrhlo prezidium své doplnění o Janu Pospíšilovou a Aleše Musila. Vládou prošla jen Pospíšilová ze Solomon Brothers, která se v červenci stala komisařkou. Důvody odmítnutí Musila nejsou dosud přesně známy. V květnu komise zavedla nucenou správu v investiční společnosti Evbak. Z jejích fondů podle hlavního akcionáře Oldřicha Nepraše zmizela během nucené správy většina majetku. V létě zavedla správní řízení s investičními společnostmi, které pro své produkty používaly slovo spořící, a zakázala využívat jména zakladatele firmy v reklamě. Mnozí se začali ptát, proč nehoní velké ryby, nestará se o odkupy, otevírání fondů a přelicencování a namísto toho se věnuje okrajovým záležitostem. V listopadu navrhl místopředseda vlády Pavel Mertlík za čtvrtou členku prezidia profesorku katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Irenu Pelikánovou, kterou posléze schválila vláda.

bitcoin_skoleni

1999

Na konci února představil Müller na tiskové konferenci novou komisařku Pelikánovou. Bez předchozího projednání s ní či Jakubem zveřejnil prohlášení podepsané společně s Pospíšilovou, v němž vyzývá Ježka, aby se zdržel práce v komisi, dokud se nevyřeší aféra kolem Čokoládoven (EURO 9/99 a 11/99). Většina obchodníků to zhodnotila jako nevhodné pro image komise a navíc nebetyčně drzé. Vzápětí na to potvrdila vláda znovu na pět let do funkce komisaře Jakuba, jemuž v té době končil roční mandát a prezidium se definitivně rozdělilo na Müllera a Pospíšilovou na straně jedné a Pelikánovou, Ježka a Jakuba na straně druhé. S Müllerem se v březnu sešel prezident Václav Havel a vyzval jej k podniknutí kroků, které obnoví efektivní činnost komise. Podle některých zdrojů jej ve skutečnosti vyzval k odstoupení.

  • Našli jste v článku chybu?