Narazil jsem na ní, když jsem hledal citát, který by nejlépe vystihoval současnou situaci v evropské ekonomice. Ano, v ekonomice, na jejíž problémy jste nejspíš už dávno zapomněli, protože jste si nechali namluvit, že krize v eurozóně je zdárně za námi a nejspíš si myslíte, že Evropská centrální banka může tisknout peníze donekonečna bez důsledků.
Teoreticky může, nicméně to, co se v posledních dnech děje nám všem může pěkně zkazit zbytek roku. Po přívalu pozitivních zpráv z ekonomiky, začínají přicházet zprávy, které se tak nějak vymykají. Pro začátek. Největší portugalská banka Espiríto Santo má problémy, protože tak nějak nestačí splácet své dluhy. Zatím prý jen pár klientům. Není to přitom tak dlouho, co jsme se oslavně dozvěděli, že Portugalsko je z nejhoršího venku a záchranný balíček zabral. Evidentně ne tak docela.
Portugalsko nicméně můžete snadno „ohraničit“, aby se nákaza dále nešířila, Francii nikoliv. Druhá největší ekonomika v Evropě se v současnosti nachází (i kvůli totálně neschopnému socialistickému prezidentovi Francois Hollandovi) ve stavu, pro který se jen těžko hledají slova. Průmyslová produkce padá tempem, jež vyrazilo ekonomům dech (v květnu 3,7 procenta meziročně). Propad HDP ve 2. čtvrtletí je prakticky nevyhnutelný a to je na dohled ještě deflace. Evropská centrální banka tak musí vyřešit nepříjemný rébus. Jak uvolnit měnovou politiku, když úroky už nemají prakticky kam klesat. Jsem poměrně zvědav, zda se časem dočkáme negativních úrokových sazeb.
Burzy celkem logicky padají a to nejenom v Evropě. Dubaj před nedávnem zažila vůbec největší propad v historii, z něhož se poměrně brzy zmátořila. Nikdo ovšem neví, na jak dlouho. Zdá se, že pocit sebeuspokojení z odeznění krize byl předčasný. Vzhledem k tomu, že krize přichází zásadně v létě, to letošní bude možná víc horké, než jsme čekali.
Čtěte další komentáře Michala Půra: