Před několika dny byly zveřejněny výroční zprávy městských společností. Šéf dozorčí rady Pražské plynárenské Michal Hašek z ANO si loni v této funkci vydělal téměř 2,4 milionu korun, ostatní kolem 1,5 milionu. Připadá vám to adekvátní, když jste před čtyřmi lety šli do komunálních voleb s heslem „Volte profíky, ne trafiky“?
Budu prosazovat, aby politici, kteří za město vykonávají kontrolní činnost, byli jen v dozorčích radách, nikoli v představenstvech. A aby to odměňování bylo formou měsíční odměny, třeba i vyšší než dnes, ale bez tantiém. Jde totiž o druh odměny, která není tak transparentní, je hůř dohledatelná a navíc působí provokativně.
Můžete zaručit, že členové hnutí ANO už nebudou po volbách pobírat tantiémy z městských firem?
Zaručovat něco čtyři měsíce před volbami, když ještě nebyla ani schválena naše kandidátka, vám tady nebudu. Já s tím do toho ale půjdu. Po volbách mě s tímto pak můžete konfrontovat. Jdu do toho s tím, že já jsem se osobně takhle choval a budu to požadovat po jiných.
Už máte program?
Pracujeme na tom. Tento týden budeme mít workshop k programu, pracujeme na několika verzích. Chtěl bych zaprvé prezentovat vizi lídra, jak by Praha měla, ale i neměla vypadat v roce 2030. Program bude z této vize vycházet. Vize upozorňuje na to, že řada věcí má setrvačnost, ale je dobré si teď říct, kam by to celé mělo směřovat a jak si představuji naše hlavní město za tři volební období. Další částí vize bude pět oblastí, které město nejvíce trápí.
Pražský maraton. Boj o vládu nad hlavním městem nemá favorita
Které to podle vás jsou?
Bydlení, výstavba, doprava, bezpečnost a atmosféra.
Atmosféra? Jak to myslíte?
Jak lidé vnímají komunální politiky. Je třeba se vymezovat proti aktivismu, který přerostl do takové formy, že se rozvoj v některých oblastech zastavil. Dva roky čekáme na to, jak se ministerstvo kultury vyjádří k Libeňskému mostu, abychom pak slyšeli od aktivistů, že to stejně nerespektují. Hlučná menšina tak ovlivňuje a omezuje život mlčící většiny. Atmosféra spočívá třeba i v tom, že musíme začít hledat ve městě větší synergie a koordinaci. Například i u takové banální věci, jako je oprava ulice, je třeba zkoordinovat jednotlivé složky a městské organizace, z nichž každá zajišťuje něco jiného, a to tak, aby se jedna ulice nerozkopávala třikrát - koleje, silnice, chodníky, osvětlení, zastávky, kabely, odpady, kanalizace. Rád bych také nastartoval lepší spolupráci mezi městskými firmami, například mezi pražským dopravním podnikem a Pražskou plynárenskou. Bylo by jednak ekonomicky efektivní a druhak ekologické, kdyby naše autobusy jezdily na plyn a to samé se týká také všech služebních aut.
Političtí mecenáši: mezi sponzory stran a hnutí jsou zajímavá jména
To jsou přece tak jasné věci, že se člověk diví, proč to tak nefunguje už dávno.
Vypadá to jednoduše. Podle mě je to o ochotě, vůli, setrvačnosti. Má to efekt úspory a ještě čistého ovzduší. Není přece možné, abychom to vyžadovali od občanů a sami to nedělali.
Věříte, že se vám to skutečně podaří?
Když se podíváte, co jsem doteď dělal, tak jsem byl ten malý mravenec, který upozorňoval na bankovní poplatky a nebál se. Možná, že teď budu v podobné situaci. Budu takový exot, který přijde s vizemi, spousta lidí mě bude chtít zformovat do toho klasického politika a já se nedám.
Jak si představujete vaši vizi výstavby a bydlení?
V Praze by se ročně mělo postavit alespoň jedno procento z celkového počtu bytů, tedy sedm tisíc. Teď jsme zhruba na třech tisících. Praha by se měla začít chovat jako město, ne jako kraj. Minimálně u těch velkých projektů by proto měl fungovat v Praze pouze jeden stavební úřad, nikoli stavební úřady ve všech městských částech. Město by se také mělo začít zahušťovat, mělo by se více stavět v oblastech brownfieldů v širším centru. Nerozšiřujme ho do krajiny. Tím se jen zhoršuje doprava. Chtěl bych také, aby Praha rostla do výšky tam, kde je to možné, jako příklad uvedu Vysočany. Za posledních 15 let se v Praze postavila jen jedna budova vyšší než 100 metrů. Kolik se jich postavilo v Bratislavě nebo ve Varšavě? Násobně více. Všichni vědí, že se musí stavět do výšky a zahušťovat města. Ale pozor, ne všude, netýká se to například sídlišť.
Přečtěte si také: