BUŇKA, KTERÁ SE MNOŽÍ A MNOŽÍ...

G e n e t i k a

Nesmrtelná lidská buňka byla teoreticky objevena loni v lednu (viz EURO 6/98). Na konci loňského prosince už američtí vědci informovali o tom, že se jim teoretický objev podařilo potvrdit i praktickými pokusy v laboratoři.

Každá buňka se za jeden lidský život dokáže rozmnožit asi padesátkrát. Pak umírá a s ní umírá i člověk. Jen dva druhy lidských buňek jsou nesmrtelné. Je to buňka, která je nositelem lidského života, takzvaná embryonální kmenová buňka, a buňka rakovinová. Schopnost nekonečně se množit zajišťuje těmto buňkám aktivní telomerový gen. Ten sice obsahují všechny lidské buňky, avšak pouze v jeho pasivní formě, která nedokáže zajistit nekonečné množení. Vědci přišli loni v lednu na to, že pokud aktivní telomerový gen přenesou do tkáňové buňky, měla by se teoreticky množit nekonečně dlouho.

Tým vedený vědcem Choy-Pik Chiuem z americké společnosti Geron Corporation oznámil na sklonku loňského roku v časopise Nature Genetics průběžné výsledky svých testů s „nesmrtelnými buňkami . Podle nich se „znesmrtelněné tkáňové buňky rozmnožily už více než dvěstěkrát a jejich protirakovinové geny jsou zatím v pořádku.

To potvrzuje další teoretický předpoklad, že by se takto upravené buňky daly využít při léčbě nemocí souvisejících s přirozeným stárnutím lidského organismu.

Výsledky vědeckých testů ve společnosti Geron Corporation potvrzují i zjištění dalšího výzkumného týmu. Ten vedou na Texaské univerzitě Woodring Wright a Jerry Shay. Podle jejich oznámení, publikovaného v časopise Nature Genetics, se pozměněné tkáňové buňky lidského těla v laboratorních podmínkách rozmnožily už 280krát a ani po takové úpravě zatím nezačaly mutovat v buňky rakovinové.

Deník The New York Times si v této souvislosti položil následující otázku: znamená to tedy, že buňky obsahující aktivní telomerový gen mohou být transplantovány do těla pacienta bez rizika, že v něm vyvolají rakovinu? Podle biologa Roberta Weinberga, který studuje rakovinu na Whiteheadově institutu v Bostonu neposkytují dosavadní pokusy na tuto otázku adekvátní odpověď. „Oba pokusy jsou svým způsobem bezvýsledné, řekl Weinberg listu The New York Times a dodal, „Nikdo nečekal, že by se buňky obsahující aktivní telomerový gen začaly měnit v buňky rakovinové. Skutečná otázka zní, zda nebudou takto upravené buňky náchylnější měnit se v buňky maligní.

Aby se zdravá buňka stala buňkou rakovinovou, musí selhat několik ochranných systémů, které brání její mutaci. Potenciální rakovinové buňky podle dosavadních zjištění v sobě hromadí genetické mutace, které dokáží ochranné systémy rozbourat. Než se vyvine rakovinová buňka, musí být poškozeny asi čtyři až pět genů. Jeden ze základních ochranných systémů buňky je ovšem právě zkracující se telomera. Aktivní telomerový gen zase zaručuje, že se telomera nikdy nezkrátí. Podle Weinberga a dalších biologů je ovšem možné, že právě úplný zánik telomery a potažmo i buňky může být pro buňku poslední ochranou před rakovinou.

„Nové experimenty tak ukazují pouze to, tvrdí Weinberg, „že ochranný protirakovinový systém buňky není nijak viditelně narušen přítomností aktivního telomerového genu. Podle bostonského biologa je ovšem jasné i to, že pokud je do buňky přenesen aktivní telomerový gen, je tato buňka o jeden krok blíže nákaze rakovinou. „Není jasné jen to, zda jde o krok větší, či menší. A to se ani z posledních známých pokusů nedá zjistit, tvrdí Weinberg.

S tím ovšem nesouhlasí doktor Calvin Harley, který vede vědecký výzkum ve společnosti Geron Corporation. Podle jeho slov není v žádném případě pravda, že by si nikdo neuvědomoval nebezpečí, na které upozorňuje Weinberg. Geron Corporation chce podle Harleye vyvinout léčebný preparát, který by telomerový gen v buňce aktivoval jen na určitou dobu potřebnou k obnovení telomery.

Reportér The New York Times Nicholas Wade položil Harleyovi otázku, zda už má Geron Corporation k dispozici preparát, který by dokázal telomerový gen aktivovat či deaktivovat. „Máme určitá data, odpověděl Harley a dodal, že výzkum se nyní zaměřuje především na zkoumání buněk elomerovým genem v jeho aktivní formě.

Na otázku, zda se firma snaží najít způsob, jak zajistit lidem nesmrtelnost, odpověděl před několika týdny i Thomas Okarma, zástupce ředitele odpovědný v Geron Corporation za vědecký výzkum. Také podle jeho slov chce společnost především najít cestu, kterou by se dalo léčit asi dvacet degenerativních chorob, které jsou zatím neléčitelené.

Bližší informace o výzkumu telomerového genu lze nalézt v angličtině na internetových stránkách Geron Corporation (www.geron.com) a „http://resolution.colorado.edu/~nakamut/telomere/telomere.html .