Americký prezident se snažil vylepšit svůj image
Pět nabitých dnů a pět navštívených zemí. Je to dost, anebo málo na to, aby si prezident nejmocnějšího státu světa vylepšil svoji pověst na starém kontinentu? George W. Bush na něj po svém zvolení zavítal poprvé minulý týden. Velice se snažil, aby jak v bruselské centrále NATO, tak i na summitu USA-Evropská unie partnery přesvědčil, že není žádný „osamocený jezdec , nehledící napravo nalevo. Prezident Bush je v úřadě teprve šestý měsíc, ale za tu dobu už stačil Evropany hodně popudit. V březnu oznámil, že jeho země nehodlá respektovat mezinárodní závazky týkající se snižování emisí škodlivých plynů. Při rozšiřování NATO zřetelně tlačí na přijetí baltských zemí, zatímco západní Evropa kvůli Rusku váhá. A jsou tu i obchodní třenice
- například poslední oznámení Washingtonu, že zváží, zda by neměl více chránit americké oceláře před „nekalou zámořskou konkurencí.
Ale Bílý dům dobře věděl, že Evropa není na Bushe zrovna příjemně naladěna. Proto jeho první cestě na starý kontinent předcházela opravdu důkladná mediální příprava. Ta měla pomoci překonat někdy až extrémní evropské představy o Bushovi jako polovičním ignorantovi, který bouchá biblí o stůl, nosí u sebe jako kovboj střelnou zbraň a životní prostředí ho příliš nezajímá. Proto prezident Bush před odletem poskytl interview několika klíčovým západoevropským deníkům. Přijal i početnou skupinu ruských novinářů, aby jim sdělil, že jejich zemi rozhodně za nepřítele nepovažuje. Smíšené pocity. Když do Bílého domu vkročí nový prezident, západní Evropa je z toho skoro vždy nervózní, míní Charles Grant z londýnského Centra pro evropskou reformu. Po nástupu George W. Bushe to platí nejméně dvojnásob. „Evropané pohlížejí s nedůvěrou až averzí na bývalého guvernéra Texasu, kde se vykonává nejvíce poprav ze všech států americké Unie, poznamenal list The New York Times. V předvečer Bushovy cesty byl smrtící injekcí popraven terorista Timothy McVeigh. Pro Bushe to z evropského pohledu znamenalo minus. V USA se dějí i jiné věci, které Evropanům příliš nejdou do hlavy. Bushovy devatenáctileté dcery (dvojčata Jenna a Barbara) popotahovala v texaském Austinu policie. Chtěly si totiž dát v baru pivo, a protože se podle zákona nalévá až od jednadvaceti, prokazovaly se vypůjčeným osobním průkazem. Podvůdek praskl a na světě byla kratičká „kauza . Americká média se během ní točila hlavně kolem práva „první rodiny na soukromí a zaměřila se na Bushův boj s alkoholismem. Média evropská to ale viděla jinak. Ptala se, proč si devatenáctiletá dívka nemůže dát pivo, když má právo volit, samostatně rozhodnout o svých vdavkách (nebo také o potratu) či si koupit dům. Více je toho, co spojuje. Prezident Bush si je současného pnutí mezi USA a Evropou dobře vědom. Připravit svému šéfovi co nejměkčí přistání se snažila i poradkyně pro otázky národní bezpečnosti Condoleezza Riceová. „V debatách o rozdílech mezi americkými a evropskými hodnotami, nebo dokonce o strategickém rozpolcení se ignoruje skutečnost, že zde existuje fundamentální úroveň společných hospodářských a bezpečnostních zájmů. To jsou klíčové faktory držící USA a Evropu pospolu, prohlásila Riceová v Radě pro zahraniční vztahy. Amerika a Evropa musejí podle ní ještě těsněji spolupracovat nejen proti mezinárodnímu terorismu, který by mohl použít například bakteriologické zbraně, ale i třeba proti pirátům na informačních dálnicích. „Prezident se opravdu těší, že bude moci o všech těchto otázkách s evropskými partnery mluvit, uvedla Riceová. Evropští politologové nyní hodnotí vztahy s USA přibližně tak, že se dostaly „dolů , ale mají pro to vysvětlení. „Procházíme adaptačním obdobím, kdy se sebevědomější Evropa setkává s novou americkou administrativou, která činí na své cestě první kroky, říká Dominique Moisi z francouzského Ústavu pro mezinárodní vztahy. Se Španělskem v jedné tónině. Prezident Bush zahájil svou evropskou jízdu nikoliv v jedné z klíčových metropolí (Londýn, Paříž, Berlín), nýbrž státní návštěvou Španělska. Podle některých západních pozorovatelů to rozhodně není obvyklé, avšak v případě Španělska to má svoji logiku. V Madridu nyní vládnou lidé, kteří jsou Bushovi „ideově mnohem blíže než v zemích, kde moc třímá levice. Však také Bush v rozhovoru s premiérem Josém Mariou Aznarem Španělsko charakterizoval jako „nejspolehlivějšího spojence USA. Západní média to hned komentovala: Španělé se dostali do jedné „lajny s Brity, zatímco o Francouzích by to nejspíše neřekl a o Němcích jen s určitou obezřetností. Protiraketový štít. Ve Španělsku také Bush nalezl největší pochopení pro svůj nový protiraketový systém. Ten by měl USA a jejich spojencům od roku 2004 poskytnout účinnou ochranu před střelami, jež by mohly být odpáleny z takových zemí, jako jsou Irák, Írán, Libye či Severní Korea. Proti takovému „deštníku vystupují Rusko i Čína. Skeptičtí po schůzce v bruselské centrále NATO minulý týden zůstávají i mnozí západoevropští státníci. Obávají se, že jakmile začnou USA tento „štít budovat, pustí se do podobného projektu i další země. „Kolem plánovaného projektu zbývá ještě mnoho otevřených otázek, včetně finančních, poznamenal spolkový kancléř Gerhard Schröder. Bush se ale nemíní vzdát. Pod americký protiraketový deštník by se podle něj mělo schovat i Rusko, což by následně umožnilo anulovat smlouvu o omezení systémů protiraketové obrany podepsanou v roce 1972. „Tento dokument pochází z období studené války a již neodpovídá současným potřebám, zopakoval v Bruselu. Kjótský syndrom. Evropu letos v březnu šokovalo Bushovo prohlášení, že Spojené státy odmítají závěry Kjótského protokolu z roku 1997. V něm se 197 zemí zavázalo, že do roku 2012 sníží ve srovnání s rokem 1990 emise škodlivých plynů o 5,2 procenta. Washington argumentuje, že plnit protokol by znamenalo velkou finanční zátěž pro americké firmy. Kromě toho dohoda z Kjóta nezavazuje ke snížení emisí dva velké světové znečišťovatele – Čínu a Indii. „Budeme s ostatními zeměmi spolupracovat, abychom nalezli vědecky zdůvodněnou cestu ke snížení emisí, řekl Bush. „Prezident jenom opakuje to, co už říkal předtím, vyjádřila se pro agenturu Bloomberg komisařka EU pro ochranu životního prostředí Margot Wallstroemová.
Bushův program v Evropě
12. 6.
Španělsko, setkání s králem Juanem Carlosem, jednání s premiérem Josém Mariou Aznarem
13. 6.
Přílet do Bruselu, schůzka s vedoucími představiteli členských zemí NATO. Perspektivy rozšiřování.
14. 6.
Summit USA–EU ve švédském Göteborgu
15. 6.
Projev ve Varšavě věnovaný americké vizi rozšířené Evropy. Jednání s polským prezidentem Aleksandrem Kwašniewským.
16. 6.
První americko–ruský summit Bush–Putin nedaleko slovinské Lublaně
