Opouštíme Tokaj a přesuneme se na jihozápad, kde se mezi městy Miskolc a Hatvan rozkládají další vinařské oblasti Maďarska.
První z nich, nejseverněji ležící Bükkalja, patří k nejmenším a její proslulost je jen prostřední. Necelých devět stovek hektarů viniční plochy je situováno mezi Miskolcem a městečkem Mezőkövesed, na mírně se vlnících stráních stoupajících k pohoří Bükk, oživujícímu jinak jednotvárnou placku šíré nížiny. Jižně orientované svahy jsou domovem zejména pro odrůdy Kékfrankos, Leányka a Zengö – to jsou tradiční místní – z mezinárodních se tam objevily Chardonnay, Cabernety a Merlot. Ve výsadbách lze najít i Zweigelt, Portugal nebo Blauburger.
Přestože se již i v této oblasti projevují nové trendy pěstování a zpracování, stále do významu a hlavně kvality produkce výrazně nezasahují - vína odtud se zatím pohybují na okraji zájmu milovníků. Bükkalja je tak především surovinovou základnou pro velké zpracovatele v zemi, její hrozny se zpracovávají například v podnicích Egervin nebo Hungarovin. Vlašské ryzlinky z Bükkalji slouží jako základ k přípravě sektů. Tu a tam se však objevují vína, která se začínají prosazovat v celomaďarské nabídce. Mezi ně patří třeba Vlašský ryzlink od Lásló Prókaie z obce Bogács.
Druhou částí Maďarska, kam dnes nahlédneme, je jedna ze slavných, a to Eger. Celkem 3200 hektarů vinic, obklopujících město stejného jména, na jihozápadě dosahuje až k městečku Aldebrö a rodí krom jiných také hrozny pro vyhlášenou Býčí krev - Bikavér. Severní část území, pod vlivem pohoří Bükk a s kamenitými zeminami, tvoří mikroklima ne nepodobné podmínkám Jižní Afriky. V části jižní, založené převážně na tufových a sprašových půdách, se daří zejména alkoholickým vínům plného těla.
Eger přitom můžeme rozdělit na dvě podoblasti, Eger a Debrõ. V první dominují Leányka, Ryzlink vlašský, Chardonnay, z modrých potom odrůdy Kékoportó (Modrý Portugal), Pinot Noir a Kádarka. Ve druhé převažují Hárslevélû - (Lipovina, u nás kdysi hodně rozšířené a přezdívané „Lindenblat“), Muskotály či Szürkebarát (Pinot Gris).
Kromě Býčí krve, jejíž věhlas kdysi založila spíše pověst než kvalita, ale dnes také v ní nalezneme vína pronikavě elegantní, jsou stále známější zdejší Cabernety, Pinoty i Frankovky a vyhlášené Leányky. Mezi Bikavéry patří k lepším ten od Tibora Gála z Egeru, zejména ročník ´97. U něj nalezneme i znamenitý Cabernet Sauvignon. Tamás Pók ze stejného města je specialistou na Zengő. S velice pěkným vínem moderního střihu, Francia Cuvée, vstoupili na trh Wincze´s Wines. Pěkné Chardonnay nabízí Egervin a s novinou se vytasili v Bakondi Winery, z Pinot Noir připravili poutavé Blanc de Noir.
Pro dnešní doušek jsem zvolil Egri Bikavér ´99, Egervin Borgazdaság RT., Eger. Býčí krev si získala věhlas legendou o tom, jak pomohla svým ohněm rozdmýchat odvahu hrstky obránců Egeru do té míry, že dokázali ubránit město před mnohanásobnou přesilou vojska – tuším, že tureckého. Celé se to odehrálo prý někdy v šestnáctém století a od té doby je tomuto vínu připisována moc přímo magická.
Dnešní Bikavér je čtyřsložková kupáž, v níž tradiční Frankovce a Portugalu dodávají esprit Cabernet Sauvignon s Merlotem. Barva temného nachu, z jejíž hloubi tryskají oslnivé jiskry a obsažná vůně, jsou první poslové, které víno vyšle k našim senzorům. Ve vůni se předhánějí cassis a tmavé ovoce s nádechem fialkového aroma, lehýnkým výrazem dřeva a vanilky. Chuť, zdánlivě chudší vůně, má velmi kultivovanou skladbu, kde chybějící hutnost je nahrazena žádanou lehkostí a slibným výrazem. Ovoce a květy jsou stíhány noblesní stopou ušlechtilého dřeva, v konci se projeví výraz taninu a celý závěr působí trochu rozpustile. Z vína, kdysi natěžklého a poplatného minulému vkusu, se stává půvabná kupáž elegantního stylu, která mnohé napovídá o trendech a možnostech vinařství v Maďarsku.
