Bezdomovectví a nevhodné ubytování jednotlivců i rodin v
ubytovnách, azylových centrech či v nevyhovujících podmínkách u soukromých
pronajímatelů s sebou přináší další negativní důsledky včetně dlouhodobé
nezaměstnanosti, špatného zdravotního stavu, alkoholismu či absence dětí ve
školné výuce a jejich špatných výsledků.
Jihlava a dalších 14 českých měst reaguje zejména v
posledních měsících na tento problém s využitím principu Housing First, tedy
Bydlení především. Ten má za cíl dostat lidi z ulic a ubytoven do městských
bytů a tím změnit jejich celkovou životní situaci včetně následného získání
nové práce. V Jihlavě bylo pro účely tohoto pilotního projektu vyčleněno 12
bytů, kde od začátku roku našlo domov zhruba 50 lidí. Celkem je teď v rámci ČR
do projektu vyčleněno asi 250 bytů.
Jihlava vyčlenila 12 prázdných městských bytů právě pro
potřeby lidí, kteří dosud stále bydlení neměli. V těchto bytech se platí nájemné
o něco nižší než tržní. Zároveň jsou nájemníkům k dispozici pravidelné sociální
služby, konkrétně terénní pracovníci z jihlavské charity, kteří jim pomáhají
vrátit se do aktivního života - nejen sehnat nábytek do bytu, ale i práci. Zisk
bydlení má tedy přednost před nalezením práce. Důležité je dostat tyto lidi do
stabilního prostředí.
Někteří členové ubytovaných 12 rodin v Jihlavě si už našli zaměstnání, zlepšil se zdravotní stav jejich dětí a s tím související lepší trávení jejich volného času. Dosud jihlavský magistrát neregistruje žádné dluhy na nájemném. Všechny domácnosti si dosud svůj byt udržely.
Tento model lze replikovat ve všech městech, jak ukazuje
aplikace Housing First v Brně nebo také úspěšná implementace modelu ve Finsku,
kde model vznikl už před mnoha desetiletími. Nicméně města model replikují v
různých modifikacích - většinou se soustředí na rodiny s dětmi. Klíčové je
nabídnout lidem nájemní smlouvu minimálně v délce jednoho roku, aby se
zajistilo stabilní prostředí pro návrat do aktivního života.
Hlavním limitem přístupu Housing First je nedostatek volných městských bytů, který se aktuálně začíná řešit v některých městech spoluprací se soukromým sektorem. Dále projekty v jednotlivých městech naráží na někdy problematické soužití sociální slabých rodin a jednotlivců s ostatními nájemníky v městských domech či čtvrtích. Dále občas dochází k nutnosti financovat či spolufinancovat některým nájemníkům nájmy i po prvním roce zabydlení. Jak se ukazuje nejen v Jihlavě, limitem může být také politický boj či nedostatek informací o programu Housing First mezi politiky, kteří o jeho prosazení rozhodují, ale i mezi úředníky, a dokonce i sociálními pracovníky.