Byl nejvyšší čas

Potřeba širší novelizace daňové legislativy zůstává

Obě komory Parlamentu schválily návrh novely zákona o nadacích a nadačních fondech, který přináší již dlouho potřebné změny pro fungování českých nadací. Vytváření a správa nadačního jmění je nutnou podmínkou dlouhodobé stability sektoru a plnění jeho základní úlohy – být finančním zdrojem pro další neziskové organizace či potřebné jednotlivce. Na rozdíl od států s delší tradicí nadačního sektoru, v nichž většinou nejprve vznikaly finanční dary (nadace), které byly věnovány na bohulibé účely, v České republice po roce 1989 byl často nejprve definován účel a poslání nadace, teprve pak přicházely případné dary. Podstatou každé nadace je jmění a jeho správa. V minulých letech nadace v Česku vytvářely převážně „průběžný“ majetek, tedy majetek získaný od dárců a beze zbytku rozdělený.

Vládní podpora.

V uplynulých deseti letech byl pro české nadace příslibem majetku Nadační investiční fond, a. s. (NIF), zřízený zákonem ČNR v roce 1991. Majetek vyčleněný pro NIF tvořily akcie 485 společností z druhé vlny kuponové privatizace v celkové nominální hodnotě 2,8 miliardy korun. V první etapě v roce 1999 rozdělila Poslanecká sněmovna 484 milionů korun 38 nadacím. Ve druhé etapě se začátkem roku 2002 rozdělilo 849 milionů mezi 64 nadací. Do druhé etapy spadá i budoucí rozdělení výnosů z prodeje strategických a energetických distribučních společností.

Vlastní jmění.

Finance z NIF jsou převáděny vybraným nadacím do jmění, které nelze spotřebovat ani používat ke grantové činnosti. Prvořadým úkolem nadací je toto jmění efektivně spravovat: peníze získané z NIF musí investovat a poté rozdělovat formou grantů až úroky či kapitálové výnosy získané z investování těchto prostředků. Hlavní úlohou nadace je tedy spravovat a rozmnožovat finanční prostředky pro plnění účelu, pro který byla zřízena. Musí sama umět odpovědně a efektivně investovat, anebo takové investování zajistit. Prostý přesun finančních prostředků na termínovaný vklad v bance nelze v současném fiskálním světě považovat za efektivní investici. Mohou však české nadace majetek vytvářet a efektivně spravovat tak, aby výnosy pro pomoc jiným byly co nejvyšší? Nynější nadační zákon chce na jedné straně pod pojmem nadace vidět sdružení majetku určené ke grantování, na druhé straně však klade efektivní správě nadačního majetku do cesty nepřekonatelné překážky.
Tato dosud platná právní úprava vznikla v době, kdy převážná většina nadací v podstatě žádné jmění neměla. Omezuje například možnosti skutečného investování volných peněžních prostředků pouze na cenné papíry garantované státem. To znemožňovalo nadacím usilovat o výnosy alespoň na úrovni výnosů penzijních fondů či stavebních spořitelen, jimž legislativa povoluje mnohem širší investiční možnosti. Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů motivuje nadace ke vkladům do nadačního jmění, a tím k růstu jejich majetkové jistoty, neboť osvobozuje příjmy z nadačního jmění od daně z příjmů. Zároveň však tento zákon znemožňuje svěřit správu nadačního jmění osobě oprávněné k této správě na základě zvláštního zákona při současném využití výše zmíněných daňových úlev pro nadace. Týž zákon osvobozuje od daně z příjmů dividendy z cenných papírů zapsaných v nadačním jmění, avšak zdaňuje příjmy z jejich prodeje.

Prostředky.

Peněžní prostředky je těžko uložit jinam než do banky, nejlépe na termínovaný vklad. Je to vysoce bezpečná a nadacemi zřejmě nejčastěji využívaná cesta. Při porovnání úrokových sazeb těchto vkladů a míry inflace je však zřejmé, že spoléhat se výlučně na tento způsob je značně nerentabilní. Prostředky nadačního jmění lze investovat do dluhopisů vydaných nebo garantovaných státem. I v tomto případě jde o vysoce bezpečnou investici s předem definovaným výnosem. Nadace však musí počítat s tím, že jakmile dluhopisy nakoupí, musí je držet až do doby jejich splatnosti – prodej před splatností není povolen. Může se přitom jednat i o desítky let.

Balancovaný fond.

V Česku má s kolektivním investováním nadací zkušenosti pouze jediný fond tohoto typu - Balancovaný fond nadací (BFN). Jeho obhospodařovatelem je ŽB-Trust investiční společnost, a. s., stoprocentní dceřiná společnost Živnostenské banky, jež v roce 1999 zvítězila v náročném výběrovém řízení Fóra dárců – Asociace nadací na správce prostředků nadací. V dlouhodobém horizontu je investičním cílem BFN zhodnocovat prostředky nad úroveň vkladů v bankách a spořitelnách investováním do nástrojů peněžního trhu. Jde o státní cenné papíry, hypoteční zástavní listy, cenné papíry obchodované na BCPP a dluhopisy emitované státy OECD nebo jejich centrálními bankami. Fond vyplácí výnosy z investice dvakrát ročně. BFN přijímá investice hlavně přímo od nadací, ovšem případní dárci přes něj mohou podporovat nejen konkrétní nadaci (zakoupením a darováním podílových listů), ale i nadační sektor jako širší celek, neboť jejich dar může být rovnoměrně rozdělen mezi všechny podílníky. K 18. dubnu 2002 bylo podílníky BFN 31 nadací. Avšak soudy (jediná instituce oprávněná k výkladu zákona) nezřídka odmítají zapsat do rejstříku nadací vložení prostředků z NIF do BFN a zamítají je pro údajný rozpor se zákonem.

Novela.

Uvedené nedostatky řeší novela, kterou se mění zákon 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Novela, která má vstoupit v platnost letos 1. července, byla již schválena oběma komorami Parlamentu a čeká na podpis prezidenta republiky.
Novela rozšiřuje investiční možnosti nadací a připojuje i limity pro bezpečné investování a nové kontrolní mechanismy. Umožňuje i odbornou správu majetku (zejména cenných papírů) osobami oprávněnými dle zvláštního zákona. Součástí novely je dále osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, zapsaných v nadačním jmění, od daně z příjmů. Rozšiřuje se tak dosavadní osvobození úrokových a dividendových příjmů z cenných papírů, zapsaných v nadačním jmění. Jednoznačně se upravuje i disponování s nadačním jměním ve vztahu k soudům.
Novela nadačního zákona a změna patřičných fiskálních zákonů je po rozdělení NIF nejvýznamnějším příspěvkem státu k rozvoji české nadační komunity a celého neziskového sektoru. Stále však cítíme potřebu širší novelizace daňové legislativy, která by posílila dárcovství ze strany firem (ve formě zvýšení odpisů za poskytnuté dary) a ze strany jednotlivců by umožnila přímé darování určitého procenta daní (takzvaný institut asignací).