Jan Kavan, intelektuál povahou spíš bojácný, po matce Brit, na britských ostrovech studoval a v 70. a 80. letech tam strávil v emigraci 20 let jako vydavatel exilové literatury (ač byl poté v případu Kato obviňován ze spolupráce s komunistickým režimem). Po revoluci byl českým ministrem zahraničí a vrcholu kariéry dosáhl, když předsedal Valnému shromáždění OSN.
Zdeněk Zbytek oproti tomu ztělesňuje vším, co dělal, vazby s Východem. Před rokem 1989 loajální člen komunistického establishmentu vystudoval marxismus-leninismus, v československé armádě to dotáhl na velitele tankové divize, dobře vládne ruštinou a z období socialismu má v Rusku a bývalých státech Sovětského svazu spoustu kontaktů. Takže se už před lety dostal do hledáčku Bezpečnostní informační služby.
Na jedné straně nepraktický anglofil, na druhé hlasitý podnikatel s ostrými lokty, který se po roce 1989 v novém režimu rychle zorientoval.
Co tyto muže nyní spojuje? Oba od léta 2015 stojí v čele Česko-Slovensko-Íránské obchodní komory a nedají na sebe dopustit. „Naše spolupráce funguje bezproblémově již více než dva roky. V tom nám nebrání naše odlišná minulost“ říká ve Zbytkově pracovně předseda komory Kavan.
Vagony, autobusy, tramvaje
S myšlenkou založit obchodní komoru přišel šéf komunistů Vojtěch Filip na palubě vládního speciálu, v němž letěli poslanci i Jan Kavan v dubnu 2015 do Íránu. Kavan v komoře zúročuje svůj dlouholetý zájem o Blízký východ a hlavně kontakty z let 2002 až 2003, kdy předsedal Valnému shromáždění OSN. „V té době jsem se seznámil i s Džavádem Zarífem, tehdejším íránským velvyslancem při OSN (dnes ministrem zahraničí), což mne ještě více motivovalo zajímat se o vývoj situace v Íránu, kde byl Zaríf brzy odvolán za vlády Ahmadínežáda,“ vypráví Kavan.
Náš kůň. Jan Kavan ani Zdeněk Zbytek nedají dopustit na Miloše Zemana. Jsou si dobře vědomi, jak jim v obchodu pomáhá.
Zbytkova role je pak byznysová. Zastupuje zhruba třicetičlennou skupinu českých strojírenských a energetických podniků ve sdružení CZET - české energetické technologie. Bývalý plukovník Generálního štábu se přitom k podnikání dostal náhodou. „Kdyby mě v roce 1991 tehdejší první civilní ministr obrany Luboš Dobrovský jako jednoho z prvních nevyhodil z armády, asi bych byl dnes jedním z desítek a stovek tisíc vojenských důchodců s důchodem možná okolo deseti tisíc až jedenácti tisíc korun a měl bych obavy, jak s tím vůbec vyjdu,“ vypravuje Zbytek, který nejdřív začal vyvážet do Ruska kancelářské potřeby, poté i dovážet do Česka moldavská vína a k energetice se dostal po roce 2000. „Hned jsem pochopil, že je to moje velká šance, protože máme skvělé technické mozky a vynikající výrobce energetických technologií,“ říká.
První jednání s Íránem komora zahájila hned v lednu 2016, kdy v dlouho mezinárodně izolované zemi padly sankce, které na ni byly v roce 2005 uvaleny v souvislosti s jejím jaderným programem. Čeští (i zahraniční) podnikatelé si od té doby slibují od íránského trhu velké příležitosti, jelikož země disponuje rozsáhlými zásobami plynu a ropy a těží nerostné suroviny téměř z celé Mendělejevovy tabulky. „Mají zájem třeba i o bytové kotle a kotelny od Thermony ze Zastávky u Brna, a to i přesto, že kotle v Íránu sami vyrábějí. Vypadá to, že dojde k dohodě,“ vypočítává Kavan. Podle něj mají Íránci zájem také o modernizaci dopravní infrastruktury, vagony metra, které vyrábí Škoda Transportation, dále tramvaje, autobusy, trolejbusy, na nichž se podílí Škoda Electric či bohumínský Bonatrans, nebo nákladní vozy Tatra.
Rusko a mimoevropské trhy ožívají. Čtěte více
Dobré jméno mají v Íránu hlavně tradiční značky jako Škoda, ale třeba i táborský výrobce svíček Brisk. V poslední době se k dobrým vztahům snaží přispět i prezident Miloš Zeman, který vydatně slevil ze své někdejší kritiky Teheránu a novému prezidentu Hasanu Rúhánímu posílá blahopřejné telegramy při každém zvolení. A objem česko-íránského obchodu se znovu zlepšuje. Před sankcemi dosahoval zhruba 530 milionů dolarů ročně. Po jejich skončení skomíral na zhruba 25 milionech a nyní jde zase rychle nahoru.
Íránce v Česku lákají i lázeňská města a Kavan začíná jednat o možnosti přímých letů Praha-Teherán. „Neignorujeme zcela Iran Air, ale za zajímavé možné partnery považujeme Aseman Airlines a Qeshm Airlines. Naši íránští kolegové přiletí na začátku července jednat s Travel Servicem a pak se uvidí, jaké další kroky podnikneme“ plánuje bývalý politik.
Astana. Dějiště Expa
Kavan i Zbytek, kteří kromě Íránu rozvíjejí hospodářské vztahy i s Vietnamem a Kazachstánem, během rozhovoru velebí prezidenta Miloše Zemana, který do východních a asijských států často osobně létá za některé podnikatele lobbovat. Známá je prezidentova „slabost“ pro nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. S ním pečlivě projíždí státy, v nichž podniká splátková společnost Home Credit.
Hvězda kazašské televize
Svůj přínos má však Zeman také pro Zbytka, který organizoval jeho první volební kampaň a dělá vše pro jeho znovuzvolení. „V Jihočeském kraji už jsme sehnali dva tisíce podpisů na petiční archy“ hřímá ve své kanceláři. Je si vědom toho, že jeho obchodní vztahy by s odchodem Zemana do velké míry vzaly za své. Prezidenta doprovází na zahraničních cestách (v době před jeho zvolením se s ním zúčastnil i konference na Rhodosu, kterou každoročně pořádá Vladimir Jakunin, bývalý rozvědčík KGB, dnes důvěrník Vladimira Putina).
Naposledy jel Zeman se Zbytkem na začátku června do Kazachstánu zahajovat Astana Expo, mezinárodní konferenci o budoucnosti energetiky. „Přiletěli jsme tam a prezident Zeman byl jediným prezidentem z celé EU, takže jsme byli absolutní hvězdy.
Podnikatelská delegace ve Vietnamu uzavřela sedm smluv Čtěte více
Z nejvyšších státníků tam byl už jen španělský král“ pochvaluje si Zbytek. Podle něho právě tam udělají tuzemské firmy byznys nejrychleji, jelikož Čechy vnímají jako kvalitní a levnější alternativu německých a francouzských technologií. „V televizi tam dávali Zemana každou půlhodinu, jak se baví s jejich prezidentem rusky“ říká nadšeně.
Obchodník s technologiemi, jak se Zbytek sám rád nazývá, s sebou do Kazachstánu vezl nejvyšší vedení Škody Praha, firmu ETD transformátory z Plzně, firmu Encom z Brna či výrobce turbín Mavel, který na místě podepsal kontrakt za 1,8 milionu eur. A podle Zbytka je to jen začátek. „Připravujeme v Kazachstánu velké projekty za stovky milionů eur. Tam se staví, Astana je město, kde se nesmírně buduje. Praha je proti tomu chudá vesnice. Připravujeme tam například velké moderní sídliště, asi 1200 bytů, kde mají být kompletně kotelny firmy Thermona a další české technologie a vybavení,“říká. Země nyní obnovuje sovětskou energetiku a potřebuje zmodernizovat čtyřicet uhelných elektráren z 60. let. Kazachstán patří mezi velké světové těžaře uhlí, jeho ekonomika je postavená i na těžbě mědi, ropy a plynu.
Do postsovětského Kazachstánu přiletěl prezident Zeman z Vietnamu, který má na starost rovněž Kavan. Vietnam je pro Česko země zaslíbená, jelikož tam takřka každý naši zemi zná nebo tu má příbuzného. Nezávisle na prezidentovi do země letěl i Kavan s vietnamskými podnikateli a účastnil se byznys fóra, které Zeman zahajoval.
Vietnamští podnikatelé mají zájem o náklaďáky Tatra nebo těžební stroje. Funguje tam stejný systém jako s Íránem - nemohou kupovat hotové výrobky, které tam chce Česko exportovat. Takže je třeba vytvořit joint venture, aby se část vyráběla na půdě daného státu. „Mají skutečně zájem o obchodní rozvoj. Firmy mají víc peněz než vláda. Alespoň ty firmy, s nimiž jsem jednal, jsou velmi solventní, jsou to miliardáři. Dám příklad: Jeden bohatý Vietnamec, jehož jméno nemohu uvést, ale přijede brzy do Česka, investoval do hotelů a dalších věcí a říkal mi, že už mu zbývá na investice jen 1,5 miliardy dolarů“ říká Kavan, který se kromě ekonomické diplomacie živí jako asistent sociálnědemokratického poslance Jaroslava Foldyny. Pracuje také nárazově pro zahraniční nadace nebo naposledy třeba pro japonské ministerstvo, kde ho znají z doby, kdy byl v OSN.
S jakými záměry jel Zeman do Vietnamu. Čtěte více:
Zeman chce ve Vietnamu vyjednat zrušení víz a zasadí se o přímou linku
Manažerka první dáma
I Zbytek je kromě podpory exportu aktivní nejen v Česku, ale díky kontaktům z minulosti i v Ruské federaci, kde loni dostal cenu Člověk roku; spolu s ním ji obdrželi například zesnulý kubánský vůdce Fidel Castro, kazašský prezident Nursultan Nazarbajev nebo čínský vůdce Si Ťin-pching. A vydělává i mimo energetiku. Jeho firma na dovoz vína Mold Vin loni prodala kolem milionu lahví a letos čeká ještě vyšší prodeje. Ve firmě zaměstnával do září 2012 manželku Miloše Zemana Ivanu. „Pracovala u nás téměř tři roky jako manažerka a bez zveličování musím říct, že velmi dobře. Navíc se chovala velmi skromně a je dobře jazykově vybavena. Prostě fajn ženská,“ chválí prezidentovu choť Zbytek, který vlastní ještě nemovitosti a od roku 1993 provozuje na břehu vltavských Čertových proudů v Loučovicích u Lipna horský hotel Kilián.
Zbytek je pořád aktivní i v politice jako člen zemanovské SPO a v současnosti podle deníku Dnes pomáhá dostat se do sněmovny i nově vznikající straně bývalých policistů a vojáků v čele s bezpečnostním analytikem Jaroslavem Štefcem. Ten byl svého času pověřený rozkrytím korupční sítě na ministerstvu obrany, pak ale jeho kariéru zhatila nelegální zbraň nalezená v jeho autě. „My jsme za ním šli, protože ho známe. Respektive moji kolegové ho znali. Jeden z nich mi říkal, ať pana Zbytka zkusím požádat o pomoc, že má rozsáhlé kontakty,“ říká Štefec.
Kavan se Zbytkem nicméně nejsou sami, kdo se po opuštění vysokých státních funkcí vrhli na ekonomickou diplomacii. Asi nejaktivnější je bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík - známý tím, že přivedl ke krachu ČSA - který pracuje v česko-čínských vztazích. Číně se věnuje například i bývalý diplomat a politik Jan Kohout nebo expremiér Petr Nečas. V mezinárodní energetice úspěšně působí i expremiér Mirek Topolánek a své štěstí v zahraničním obchodu zkoušel i politický bumerang Jiří Paroubek.
Přečtěte si také:
Exportní banka by mohla získat tureckou elektrárnu
