Byznys může pomoci při řešení krize

Čína a Indie by měly patřit mezi země G8, říká šéf Microsoftu pro Evropu

Na mezinárodních konferencích a sympóziích obhajuje myšlenky pozitivního významu globalizace pro svět. „Důvod, proč je na tom Česká republika tak ekonomicky dobře, tkví ve velké míře právě v pozitivních dopadech globalizace,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO Jan Mühlfeit, Chairman Europe společnosti Microsoft.

EURO: Jak může podnikatelský sektor pomoci řešit současnou finanční krizi? MÜHLFEIT: Na nynější krizi je zajímavé, že i v tak renomovaných médiích, jakým je například The Economist, se začaly objevovat články o konci či o soumraku kapitalismu. Domnívám se ale, že to, co nyní prožíváme, není krizí kapitalismu ani svobodného obchodu, ale krizí governance (řízení a kontrola – pozn. red.). Na jedné straně je tato finanční krize globální, na straně druhé finanční regulace je ve velké míře lokální. Navíc, když se podíváte například na Mezinárodní měnový fond, ale třeba i na Světovou banku, rozložení sil tam odpovídá rozložení sil v době po druhé světové válce, a to se nutně musí změnit. Mezi země G8 by nyní určitě měly patřit také Čína a Indie. Obě velmoci jsou sice na summity G8 přizvány, ale nemají žádná hlasovací práva. To jsou příklady, kde svým působením a zdravým tlakem může soukromá sféra pozitivně ovlivnit tu veřejnou i na globální úrovni.
Nyní je nám všem zřejmé, že světová ekonomika se ochlazuje, ale i zde může byznys svým způsobem napomoci. Před pěti lety jsem v Microsoftu vedl tým, který formuloval strategii přístupu k rozvíjejícím se trhům od těch nejmenších až po Čínu, Brazílii nebo Rusko. Člověk tímto způsobem velmi dobře pozná, jak svět prakticky funguje v opravdu rozdílných prostředích. To je naše výhoda, která může pomoci také politikům jednotlivých zemí, aby dopad jejich rozhodnutí nebyl omezen pouze hranicemi jejich státu. Globální nadnárodní firmy by se s veřejnou správou měly podělit o svoje zkušenosti a napomoci jejím představitelům ještě lépe vnímat celosvětové trendy a vývoj obecně. Je ale třeba získat také veřejnost, aby globalizaci vnímala pozitivněji. Důvod, proč je na tom Česká republika tak ekonomicky dobře, tkví ve velké míře právě v pozitivních dopadech globalizace. Je třeba si uvědomit, že 72 procent českého obchodu je vývoz a ČR je čtvrtá ekonomicky nejotevřenější země na světě. To je sice trochu paradoxní, protože když se podíváme na Česko jako na celek, je česká společnost hodně uzavřená do sebe, ale to rozhodně neplatí v případě obchodu. Je na nás všech napomoci otevřít myšlení lidí, aby pochopili, že jsme součástí opravdu globalizovaného světa.

EURO: Microsoft je znám svojí společenskou angažovaností - filantropií, která se netýká jen mateřské základny v USA, ale i všech poboček celosvětově. MÜHLFEIT: Mnoho firem hovoří o své společenské zodpovědnosti. Pro mě je to úplná samozřejmost. Etické hodnoty a k nim dostatek relevantních aktivit a programů by měly být dlouhodobě součástí každé podnikatelské strategie, protože jejich prosazování se nakonec v pozitivním slova smyslu vrátí všem. Dobrým příkladem je Afrika, kde musejí jak zástupci soukromé, tak veřejné správy odvést společně dobrou práci. Je třeba zlepšit vzdělávání, dále investovat do výzkumu vakcíny proti viru HIV, jak to už dnes dělá nadace Melindy a Billa Gatesových, ale zároveň například zrušit zemědělské dotace v Evropě a USA tak, aby sem Afrika mohla prodávat své zemědělské výrobky. To vše a samozřejmě mnohem více může vést k tomu, že za dvacet let může být většina Afriky tam, kde jsou dnes některé vyspělé asijské země. A na globálním trhu může být o jednu miliardu zdravých a vzdělaných spotřebitelů více. Stejně ale v opačném případě může tento kontinent představovat velký globální problém pro nás všechny. Jako vždy je to otázka správných priorit a dlouhodobého pohledu na věc. U společenské angažovanosti firem to platí dvojnásob.
Tento princip funguje samozřejmě také ve vyspělých zemích a dobrým příkladem jsou třeba investice do vzdělání. Když dnes investuji do školství a udělám tam něco zdarma a správně, tak se to za deset, patnáct let vrátí. Když jsem pro Microsoft vedl země střední a východní Evropy, vždy jsem kolegy přesvědčoval o nutnosti investic do školství a do drobného a středního podnikání v tomto regionu. Tato strategie se nám jednoznačně vyplatila a čtyři roky po sobě jsme byli regionem s nejlepšími výsledky na světě. Úspěch už ve 21. století není zdaleka jen o obchodních výsledcích, stejně tak je o dobré image a reputaci a v tom hraje společenská zodpovědnost firem nezastupitelnou úlohu. Navíc, dobrá reputace pomůže nejen upevnit externí sílu dané značky, ale má významný vliv také interně, protože zaměstnanci jsou hrdí, že mohou pracovat v takové firmě, která se chová eticky a zanechává ve společnosti pozitivní stopu.

EURO: Korporátní etika je součástí strategie vaší firmy. Nesouvisí to také s tím, že Microsoft je americká společnost, kde platí jiný ekonomický, podnikatelský a politický model než v Evropě, kde kulturu a sociální oblast převážně financuje stát? A proto se většina evropských firem zapojuje málo v rámci společenské angažovanosti, aby sponzorovaly určité hodnoty pro společnost. MÜHLFEIT: To je zajímavá otázka. Otcové kapitalismu, významní ekonomové se už před dvěma sty lety zabývali tím, zda profit a „péče o druhé“ mohou být spojeny dohromady. Přišli na to, že první, o co se člověk nejdříve zajímá, je on sám, a na druhém místě o ty ostatní. Chce ale také, aby se ostatním dobře dařilo. Profit a péče musí jít ruku v ruce. Nemyslím si ale, že jde o střet amerického a evropského modelu.
Bill Gates hovořil letos ve své řeči v Davosu o kreativním kapitalismu. Řekl, že kapitalismus ve své původní podobě fungoval dobře jen na rozvinutých trzích. Když jsme ale formulovali strategii Microsoftu pro rozvíjející se trhy, jasně jsme v ní zdůrazňovali například to, že v Číně první počítač není počítač, ale je to mobilní telefon. Spotřebitelé tam tedy nebudou ochotní platit 250 dolarů za Microsoft Office, ale pokud má polovina populace mobilní telefon, tak sice zaplatí jeden dolar za rok, ale přinese to ročně půl miliardy. Když si vezmete příklad klasického bankovního financování, to se na rozvojových trzích také dobře neuplatnilo. A proto dostávají Nobelovu cenu i ti, kdo vymyslí nové koncepty, jak financovat lidi a podniky ve spodní části ekonomické pyramidy. Lidé v Africe nebo v Asii mohou třeba být chudí, ale nejsou hloupí. Ten, kdo v Africe aktivně používá mobilní telefon, tak se rychleji dostane do střední vrstvy, protože mu to umožňuje kontaktovat přímo svého zákazníka bez pomoci prostředníka. Jsem zastáncem globalizace, ale musí být inkluzivní včetně Afriky.

EURO: Dá se říci, že klíčem k úspěchu ve strategii Microsoftu je také jeho podnikatelská etika a kultura? MÜHLFEIT: Zcela určitě. Máme firemní hodnoty, které by měli všichni naši zaměstnanci ctít. Posláním Microsoftu je napomáhat tomu, aby lidé mohli zcela uplatnit svůj potenciál, a software může pomoci odemykat lidský potenciál prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Nedávno jsem byl na velké zdravotnické konferenci v Paříži, kde se třeba rozsáhle hovořilo o tom, jak se může díky novým technologiím reformovat zdravotnictví. V neposlední řadě, ředitelé našich poboček jsou měřeni nejen podle toho, jak je jejich pobočka profitabilní a jaký mají podíl na trhu, ale také podle toho, jak je vnímá okolí a jak hodnotí jejich vztah a přístup právě ke společenské zodpovědnosti.

EURO: Je možno nějakým způsobem měřit nebo statisticky prokázat, že u firmy, která se eticky chová, sponzoruje kulturu nebo financuje sociální oblast, se to promítne v jejím obratu? MÜHLFEIT: Můžete změřit image firmy průzkumy, stejně tak se dá změřit zákaznická spokojenost a obojí děláme pravidelně na všech trzích. Nicméně konkrétní dopad aktivit a programů společenské zodpovědnosti samozřejmě může být těžší změřit, neboť většinou nejde o takzvané tvrdé finanční ukazatele. To však jejich důležitost nesnižuje. Navíc například osvětou nebo tréninky můžete trhy i rozšířit, vždyť třeba jen v Evropě ještě dnes čtyřicet procent lidí nepoužívá počítač. Proto považuji za nerozumné, aby firmy v době finanční krize škrtaly výdaje na kulturu, vzdělávání nebo sociální programy v rámci své společenské zodpovědnosti.

EURO: Co podporujete v rámci České republiky? MÜHLFEIT: Uvedu jen tři příklady za mnohé. Projekt „Počítače proti bariérám“ ve spolupráci s Nadací Charty 77 – Kontem Bariéry, který běží již dlouhou dobu a já osobně si vážím příležitosti být členem dozorčí rady nadace. Vyškolili jsme několik tisíc vozíčkářů, kteří neměli počítač ani software, a mnozí z nich mají díky naší pomoci zaměstnání, nebo dokonce vlastní firmy. Vždy před Vánocemi pořádám s deseti nebo patnácti z nich večeři, kde mi vyprávějí o svém podnikání, co se jim v životě od té doby změnilo, jak je technologie vrátily do aktivního života. To je vždycky fascinující a obrovsky mě to nabíjí energií. Druhým naším velkým projektem je program „European Union Grants Adviors“ určený pro malé a střední podnikání, ve kterém mohou tyto podniky dostat kompletní podporu pro vytvoření žádosti o financování ze strukturálních fondů EU. Na celoevropské úrovni je to společná iniciativa Microsoftu, Intelu a HP, a v každé zemi pak máme konsorcia s lokálními bankami nebo s místní telekomunikační firmou. Díky tomuto programu jsou dnes v Česku stovky organizací, které tímto způsobem získaly peníze pro svoje projekty. Třetím pilířem je podpora podnikatelského ducha, kreativity, inovace a výchova mladé generace a její vedení k tomu, aby se z nich stali podnikatelé, lidé odvážní a ochotní jít se správným nápadem do zdravé míry rizika. To nyní ostatně bude pro český úspěch na globálním, vysoce konkurenčním trhu důležitější než kdykoliv předtím.

BOX
Jan Mühlfeit (46) vystudoval informační technologie na ČVUT. Před nástupem do Microsoftu pracoval ve veřejném sektoru jako programátor a správce informačních systémů. Později se stal ředitelem pro mezinárodní prodej a marketing společnosti Software602. Do Microsoftu přišel v roce 1993 a o pět let později byl jmenován generálním manažerem pro Českou republiku. V roce 2000 se stal regionálním ředitelem Microsoftu pro východní Evropu a v roce 2002 byl povýšen na viceprezidenta. Nyní zastává post Chairman Europe. Je odpovědný za kontakty s evropskými úřady a tvůrci politiky, akademiky a jinými zájmovými sociálními skupinami v Bruselu a v členských státech EU. Zodpovídá také za strategické iniciativy a programy Microsoftu na podporu Lisabonské strategie.