FRANTIŠEK BOHUSLAV BATOVEC - Pražský podnikatel František Bohuslav Batovec začínal jako obchodník s papírem a kancelářským zbožím. Firmu ale brzy rozšířil o knihtiskárnu a stal se významným nakladatelem. Proslavily ho hlavně politické kalendáře, které vydával od roku 1893.
Kalendáře na konci 19. století nevypadaly jako dnes. Měly podobu almanachů a často v nich vedle krátkých povídek vycházely i umělecky hodnotné texty (v kalendářích publikovala například Božena Němcová).
Nevýhodou kalendářů bylo, že vycházely pouze jednou ročně. Nedaly se do nich proto psát romány ani jiné texty na pokračování, přesto měly co nabídnout. Objevovaly se v nich básně, povídky či novely a postupně vznikaly i kalendáře specializované (například Kalendář paní a dívek).
Pozoruhodným kalendářem byl také almanach Františka Bohuslava Batovce. Původně vycházel pod názvem „Politický kalendář, schematismus, statistika a adresář zemí Koruny české“ a obsahoval řadu užitečných rad i pojmů z různých odvětví.
FRANTIŠEK BOHUSLAV BATOVEC
(1846-1909)
Český podnikatel František Bohuslav Batovec se narodil 5. října 1846. S podnikáním začal roku 1873, když si v Praze založil velkoobchod papírenským a kancelářským zbožím. Podnik záhy rozšířil o knihtiskárnu a stal se nakladatelem. Vydával různé grafické tisky, akcie a letáky, největší úspěch ale slavil s politickými kalendáři. Vycházely v letech 1893 až 1939 a obsahovaly důležité informace z různých odvětví i užitečný adresář. František Bohuslav Batovec se stal rovněž císařským a královským radou a starostou grémia pražských tiskařů a písmolijců. Zemřel roku 1909 ve věku šedesáti tří let.
Zrození tiskaře
František Bohuslav Batovec se narodil roku 1846. S podnikáním začal o dvacet sedm let později, když si v Praze založil velkoobchod s papírenským a kancelářským zbožím.
Dařilo se mu dobře, takže mohl firmu brzy rozšířit. Vznikla nová tiskárna, knihárna i litografie a z Batovce se tak stal tiskař a nakladatel. Zpočátku sice vydával jen drobné tisky, například hlavičkové papíry firem, postupně se ale vypracoval i k větším zakázkám, jakými byly různé dokumenty či akcie.
Úspěch přitom slavil i v osobním životě. Byl váženým a všeobecně uznávaným občanem, stal se císařským a královským radou a později také starostou grémia pražských tiskařů a písmolijců.
Internet na papíře
Největší slávu však Batovcovi přinesl teprve jeho politický kalendář. Vycházel každoročně v letech 1893 až 1939 (s přerušením za první světové války) a obsahoval vždy velké množství důležitých informací všeho druhu.
V takzvané „části poradné“, která byla receptářem prakticky na cokoliv, se objevovaly různé zásady, pokyny, statistiky, kurzy měn, míry a váhy různých států, přehledy o armádách, ale také například termíny trhů či aktuální seznamy českých pivovarů. S trochou nadsázky lze říct, že se jednalo o jakýsi historický internet, který byl vítaným pomocníkem téměř v každé situaci. Název kalendáře se v průběhu let měnil, z počátečního „Politického kalendáře, schematismu a statistiky“ (viz výše) až na „Politický kalendář Republiky Československé“, jeho kvalita i obsáhlost ale zůstaly po celou dobu vydávání zachovány.
ALEXANDR BATOVEC
(1880-1947)
Syn českého podnikatele Františka Bohuslava Batovce se narodil 8. října 1880. Do otcovy firmy nastoupil počátkem 20. století a roku 1909 její vedení převzal.Podnik rozšířil o další tiskařské technologie a sídlo přestěhoval z Hybernské ulice na Národní třídu. Významnou měrou přispěl k získání řady prestižních vládních zakázek a firma F. B. Batovec se díky němu stala výhradním dodavatelem prezidentské kanceláře. Stejně jako otec získal titul císařského rady, příliš ho ale nevyužil.Zemřel 3. července 1947 ve věku šedesáti sedmi let a vedení podniku převzali jeho synové Bohuslav a Alexandr.
Dobrá adresa
Po smrti Františka Bohuslava Batovce roku 1909 převzal vedení podniku syn Alexandr. Firmu nadále rozšiřoval a její sídlo roku 1929 přesunul z původní Hybernské ulice na Národní třídu 39 (nedaleko Jungmannova náměstí).
Novoklasicistní dům na zmíněné adrese, vzniklý roku 1923 přestavbou staršího objektu, se stal ideálním místem pro další podnikání. Národní (dříve Ferdinandova) třída totiž zažívala tou dobou nebývalý rozkvět.
Firma Batovec z toho také úspěšně profitovala. Získávala stále lukrativnější zakázky a mezi její zákazníky se brzy zařadili švédský král i čeští prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk či Emil Hácha. S prezidentskou kanceláří podnik úzce spolupracoval a stal se dokonce jejím výhradním dodavatelem.
Kruté rány osudu
Rodina Batovců nepřestala podnikat ani během druhé světové války. Po jejím skončení mělo dojít k dalšímu rozšíření firmy, přišly ale hned dvě těžké rány. Tou první byla smrt Alexandra Batovce roku 1947 (bylo mu 67 let), druhou pak znárodnění podniku v roce 1948.
Batovcovi synové Bohuslav a Alexandr mladší byli navíc pronásledováni komunisty. Bohuslav Batovec byl dokonce jako nepřítel lidově demokratického zřízení odsouzen ke dvěma létům nucených prací v uranových dolech v Jáchymově. Vydržel pouhé dva měsíce a poté byl s podlomeným zdravím propuštěn.
Firma i dům na Národní třídě přešly nejprve pod národní podnik Polygrafia, poté byly majetkem Středočeských tiskáren a nakonec se staly součástí státního podniku Tiskařské závody. Výroba sice pokračovala, dobré reference i zavedená značka ale nenávratně zmizely.
Obnova po půl století
Členové rodiny však na tradici nezapomněli. Ihned po revoluci v roce 1989 se další z generace Batovců – Alexandr a Dagmar – rozhodli rodinnou firmu obnovit. Na základě zákona o mimosoudních rehabilitacích požádali Tiskařské závody o navrácení majetku a roku 1993 slavili úspěch. Na Národní třídu se po 45 letech opět vrátil vývěsní štít s nápisem F. B. Batovec.
Nabídkový program firmy dnes zahrnuje širokou škálu výrobků zpracovaných různou technikou. Sortiment obsahuje vizitky, pozvánky, svatební oznámení, vánoční přání, nejrůznější tiskoviny i potištěné papíry. Podnik navíc vychází vstříc individuálním přáním zákazníků, kterým nabízí zboží přímo na míru.
Jedinou dosud neobnovenou tradicí je tak novodobé vydávání slavného Batovcova politického kalendáře – výkladní skříně někdejší firmy. Poslední číslo vyšlo roku 1939 a již téměř sedmdesát let čeká na další pokračování.
