Rusko
Ruský prezident Boris Jelcin minulý týden odvolal z funkce premiéra Jevgenije Primakova. Vzápětí se Státní duma začala zabývat procesem sesazení prezidenta. Trh i politická scéna zareagovaly velmi podrážděně.
Prezident Jelcin si minulý týden udělal již třetí vryp do pažby. Prvním jím odvolaným premiérem byl v loňském roce Viktor Černomyrdin, následující vláda Sergeje Kirijenka vydržela necelých sto dní. Mezi národem a politickou elitou poměrně oblíbený Jevgenij Primakov je třetím v průběhu čtrnácti měsíců.
Na uvolněný post byl Jelcinem nominován dosavadní první náměstek premiéra, ministr vnitra a především muž loajální Kremlu Sergej Stěpašin. Prvním místopředsedou vlády byl jmenován další prezidentův oblíbenec, ministr železnic Nikolaj Aksoněnko.
Trh měl Primakova rád
Na středeční odvolání ruského premiéra a celého jeho kabinetu okamžitě zareagovala moskevská burza drastickým propadem kursu akcií. Například sledované akcie plynárenského monopolu Gazprom ztratily během jediného dne 10,3 procenta, naftařský Lukoil propadl o 14,1 procenta. Obchodování muselo být dokonce dvakrát přerušeno . Jen několik málo z nejlikvidnějších akcií společností, jakými jsou například Tatněfť či Rostělekom, během středečního obchodování nepatrně posílilo. Vzhledem k očekávaným problémům při sestavování nové vlády a ve čtvrtek zahájené debatě o sesazení prezidenta Jelcina očekávají v příštích dnech obchodníci další propady cen. Rubl sice nejprve na oficiální moskevské devizové burze posílil proti úterý o jednu kopějku na 23,99 za USD, nicméně na mnohem frekventovanějších směná rnách naopak oslabil během jediného dne na kurs 26 rublů za dolar. Na oficiální devizové burze se totiž smějí získávat pouze prostředky pro import, poptávka je však velmi nízká. Nabídka dolarů ovšem byla více než dostatečná, neboť veškeré exportující fir my mají povinnost směnit 75 procent všech svých devizových příjmů. Ve čtvrtek rubl prorazil hranici 26 RUB za dolar i na devizové burze.
Krok do neznáma
Jelcinův tah je považován za nebezpečné politické lavírování, motivované především jeho snahou o posílení vlastních mocenských pozic před rozhodnutím Státní dumy, zda bude zahájen proces prezidentova sesazení. Již od počátku krize v Kosovu bylo navíc zřejmé, že Jelcin chápe Primakova čím dál více jako svého schopného politického protivníka, a to i přestože sám premiér se snažil spíše působit v roli arbitra uklidňujícího napjaté vztahy mezi Kremlem a komunisty ovládanou dumo u. Podle oficiálního zdůvodnění však projevil ve svém úřadě přílišnou opatrnost a nedostatek energie. Jelcin mu především vytkl, že nedokázal zajistit nápravu krizové situace v ekonomice a sociální sféře.
Odvolání Jevgenije Primakova okamžitě vyvolalo značnou vlnu protestů jak mezi představiteli komunistické frakce, tak i mezi ostatními politickými subjekty. Na již třetí politickou krizi v období necelého roku okamžitě zareagovala také Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Prezident Světové banky James Wolfesohn ve vystoupení pro televizi CNN uvedl, že úvěrový program banky pro Rusko v objemu tří miliard dolarů je nyní vzhledem k odvolání Jevgenije Primakova přerušen a b anka bude čekat na ustavení nové ruské vlády.
Představitelé Mezinárodního měnového fondu zaujali stejný postoj s tím, že budou vyžadovat informace o hospodářských plánech nové vlády. Režim plnění nedávno dohodnutého úvěrového programu v hodnotě 4,5 miliardy ameri ckých dolarů pro příštích osmnáct měsíců tak bude záležet na rychlosti, s jakou nová vláda bude ochotna a schopna provádět reformní politiku.
Demokracie jako řemen
Odvolání premiéra Primakova sice přivedlo zemi k další ze série vládních krizí, nicméně může zcela vyblednout v případě zahájení procesu odvolání prezidenta Státní dumou. Boris Jelcin totiž již v roce 1993 prokázal, že své zemi umí vládnou t i poté, co z jeho pohledu selžou demokratické prostředky. Tanky rozstřílená budova parlamentu, takzvaného Bílého domu, je němým svědkem událostí, které následovaly vzápětí poté, co prezident nařídil rozpustit zákonodárný sbor volený ještě v sovětské době a poslanci odmítli uposlechnout.
Střelba na parlament je však jen jedním z bodů obvinění, které by podle zástupců dnešní dumy mělo být důvodem k sesazení. Jelcin je prý vinen i rozpoutáním války v Čečensku, rozpadem SSSR, oslabením armády a obranyschopnosti zem ě a genocidou národa. Prezident může být sesazen horní komorou parlamentu - Radou federace - na základě obvinění předneseného Státní dumou. Obvinění by však musel potvrdit svým výnosem Nejvyšší soud a Ústavní soud by musel jednání všech dotčený ch orgánů schválit. To vše do tří měsíců od vznesení obvinění dolní komorou parlamentu.
