Nástup Marka Carneyho do čela Bank of England je velkou událostí nejen ve světě bankovnictví. Komentáře vybraných britských deníků se spíše neshodnou. Financial Times výběr opatrně chválí, ale autor komentáře The Daily Telegraph by v čele nejdůležitější bankovní instituce v zemi rád viděl Brita. Kanadský National Post lituje odchodu zkušeného a úspěšného manažera a věští, že se může vrátit jako politik.
Vadí, že se do čela Bank of England postaví Kanaďan?c Je to poprvé v naší (a asi nejen naší) historii, kdy bude řízení centrální banky svěřeno cizinci. Zpráva George Osborna o obsazení postu je překvapivá. Řada odborníků očekávala, že po vysilujícím hledání vhodného kandidáta nakonec místo připadne dosavadnímu viceguvernérovi Paulu Tuckerovi.
Osbornovo rozhodnutí lze číst buď jako politickou akci, nebo jako depresivní zprávu o tom, že v aktuální nabídce senior bankéřů na Threadneedle Street není z čeho vybírat. Jistě, už jsme si zvykli, že skomírajícím národním sportovním týmům pomáhají cizinci, ať už jde o anglický fotbal či kriket nebo skotské ragby. Vloni premiér Cameron dokonce chvíli uvažoval, že by do vedení Scotland Yardu povolal Billa Brattona, bývalého newyorského policejního komisaře, dokud ministryně vnitra Theresa Mayová jeho nápad nezhatila trváním na obsazení postu Britem.
Ale nejde o zákony, nýbrž o konvenci a sami Britové mají dlouhou tradici v zaujímání vlivných funkcí v zahraničí. Proč tedy ne opačně? Protože vzniká dojem, že daná instituce selhává, pokud se musí po kádrech rozhlížet venku. Má to i další následky – demoralizuje to personál, který zůstává. A co si máme myslet o kompetenci britských bankéřů řešit finanční krizi, když se nikdo z nich neodváží zvednout hozenou rukavici? Nebo je pan Carney skutečně tak skvělý, že bychom byli blázny, pokud ho nevítáme s otevřenou náručí?
The Daily Telegraph: To se opravdu nenašel Brit?
National Post: Ambice Marka Carneyho převyšují Bank of Canada
Nevyhnutelně prožíváme kombinaci různých pocitů: hrdost, že se kanadskému státnímu úředníku dostává velké pocty v zahraničí, rozmrzelost z toho, že cizí mocnost se může cítit oprávněna vyzobávat naše nejvyšší úřady, jako bychom byli jejich zálohou, vděčnost za Carneyho služby i zklamání, že nedokončí svůj mandát. Na druhé straně Carneyho výměna Bank of Canada za Bank of England je dobrem pro všechny.
Jistě je to velká ztráta, protože Carneyho hvězdná reputace je zasloužená, ale v tom je i pointa. Pro naši centrální banku se stal příliš velkým. Rockové hvězdy a centrální banky spolu neladí. Nejde však o kritiku. Těžko odhadovat, jak by si s finanční krizí od roku 2008 poradil jiný guvernér, ale kroky Bank of Canada a rezortu financí byly správné.
Ovšem to, že náš bankovní systém nebyl zasažen tak silně jako jiné, není zásluhou Carneyho ani žádného jiného jednotlivce. Pokud bychom měli někoho uvést, pak spíše Mikea Wilsona, autora reformy finanční regulace v rámci Mulroneyho vlády v osmdesátých letech. Ale jistě by někdo jiný v Carneyho pozici v uplynulých čtyřech letech mohl napáchat mnohem více škod. Nyní zbývá jen čekat, jak se bude bankéřova kariéra dále vyvíjet. Za pět a půl roku, kdy by mu měl podle smlouvy skončit kontrakt, se možná vrátí jako politický lídr. Jeho ambice jsou skutečně vysoké.
Financial Times: Odvážná volba
Mark Carney bude prvním zahraničním guvernérem Bank of England za 318 let její existence. Převážně pozitivní reakce na jeho jmenování jsou důkazem jeho nepopiratelných osobních kvalit a předpokladů pro jednu z nejtěžších pozic v globálním finančním světě. Zároveň je to příjemná ukázka toho, že Británie je připravena najmout na nejvyšší posty nejlepší lidi.
Jen před pár měsíci Carney empaticky odmítl, že by usiloval o nástupnictví po Mervynu Kingovi. Nedostatek upřímnosti lze v tomto případě omluvit citlivostí jeho dosavadního zaměstnavatele a nepředvídatelností reakce finančních trhů. V branži, v níž je klíčovým kritériem zkušenost, je Carney vynikajícím kandidátem. George Osborne zaslouží potlesk za to, že ve vyjednávání s Kanadou i Carneym uspěl. Ministr financí počítal s tím, že do BoE by měl přijít někdo zvenčí. Carney je ideální. V Bank of Canada dohlížel přesně na ty klíčové oblasti, jimž musí rozumět i britský guvernér: monetární politika, bankovní a finanční dohled, finanční trhy.
Carney má ještě jednu velkou výhodu. Nejenže nefiguroval v BoE v časech jejího pramálo přesvědčivého vystupování během finanční krize. Přichází navíc z instituce, o níž panuje přesvědčení, že se během krize chovala velmi dobře. Někteří mohou brblat, že volba cizince ukazuje na bídný intelektuální kapitál naší země. Ve skutečnost však tato volba může pomoci upevnit nezávislost BoE. Přejeme Carneymu štěstí.
