Stát podpoří v povodní poničených obcích výstavbu domů ze dřeva Vedle exportu se firmy vyrábějící dřevostavby uplatní i v tuzemském stavebnictví. Místo cihel, kamene a jiných stavebních materiálů se začne v českých městech a obcích hodně stavět ze dřeva.
Stát podpoří v povodní poničených obcích výstavbu domů ze dřeva
Vedle exportu se firmy vyrábějící dřevostavby uplatní i v tuzemském stavebnictví.
Místo cihel, kamene a jiných stavebních materiálů se začne v českých městech a obcích hodně stavět ze dřeva. V nejbližší době by se mělo jednat o několik stovek rodinných domků na bázi dřeva, které za pomoci státu nahradí objekty poničené povodněmi. V rámci podpory „Domy velké vody“ stát pro tento účel dá nebo výhodně půjčí na postavení jednoho dřevěného domu 1,3 milionu korun. Podle odborníků to může být začátek boomu dřevěných staveb v České republice. Například v Německu je nyní každý čtvrtý nově postavený dům ze dřeva. Vzhledem k podobným klimatickým podmínkám experti očekávají, že stejný vývoj nastane u nás. Zatím se u nás postaví ročně asi 100 domků ze dřeva, což je necelé jedno procento z celkové roční bytové výstavby. Mnohem větší produkci montovaných domů ze dřeva proto tuzemští výrobci exportují. Během deseti let by však měl podle některých expertů dosáhnout podíl dřevostaveb na bytové výstavbě patnácti procent. „Sežerou je chrobáci a myši,“ vyjádřil se o domech ze dřeva obchodní zástupce jedné z dodavatelských firem klasického stavebního materiálu. „To je naprostý nesmysl, laický pohled,“ nesouhlasí Miloslav Mašek, ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. „Jedná se o plnohodnotné stavby, které jsou dobře chráněné proti škůdcům. Je to jen naše nedůvěra, že bereme tyto stavby stále jako provizória,“ říká Mašek s tím, že si tyto objekty nelze v žádném případě plést s chatami. Předpokládá, že s narůstajícím odklonem od plastů i dalších umělých stavebních hmot a návratem k přírodním materiálům lze očekávat rozšíření dřevostaveb. „Spíše než si klást otázku, proč stavět dřevěné domky, bychom si měli klást otázku, proč je nestavět,“ upozornil Mašek na fakt, že v řadě vyspělých států domy stavěné ze dřeva běžně používají a někde převažují. „Celá Severní Amerika je z nich postavena,“ dodal. Rozšíření dřevěných domů by také pomohlo dřevozpracujícímu průmyslu a především pilám, které jsou vzhledem k obchodní válce se zahraniční konkurencí ve výrazném útlumu. Profit se touto problematikou obšírně zabýval v č. 32. „Líbí se mi,“ poznamenal starosta Králova Dvora Karel Mencl na adresu čtyř obytných domů ze dřeva postavených v obci na základě kanadské technologie. Během září se do nich nastěhují první nájemníci. Jedná se o průlom ve využití dřevostaveb, protože v posledních letech se dřevo jako stavební materiál používalo spíše u menších objektů, zpravidla rodinných domků. V Králově Dvoře byly postaveny patrové obytné domy, každý po osmi bytech. Celkové náklady nepřesáhly 36 milionů korun. Metr čtvereční vychází se státní dotací na 13 000 korun, jinak na 18 000 korun. Jednou z předností těchto domů by měly být výrazně nižší platby za inkaso, protože objekty jsou velmi dobře tepelně izolovány.
Pokračování na straně 8
Dokončení ze strany 1
„Jedná se o nízkoenergetické domy,“ vyjádřil se starosta, který předpokládá, že náklady na vytápění bytu by mohly být poloviční. Domy postavila společnost Centrum Králův Dvůr (CKD), v níž je obec spoluvlastníkem s firmou Formatech, která vyrábí klasické stavební hmoty. Podle jednatele Formatechu Josefa Launa ceny klasických stavebních materiálů neustále stoupají, proto firma hledala jiné řešení. Nakonec vsadila na kanadskou technologii, včetně dovozu materiálu v kontejnerech přímo z Kanady. Další domy chce CKD podle starosty Mencla stavět v části Popovice. V e výhledu je výstavba celého nového centra Králova Dvora v hodnotě dvou miliard. Podle toho si firma při svém založení zvolila název. Obytné domy v Králově Dvoře byly jako pilotní projekt kanadské technologie a možnosti výstavby obytných domů v centru pozornosti hned tří ministerstev. CKD chce nyní nabídnout tyto domy v zaplavených městech a obcích za poničené objekty po povodni. Mencl připomněl, že sama obec ležící nedaleko Berounky má nepříjemnou zkušenost z živelné katastrofy. První dřevěné rodinné domky dovezené z Kanady postavila na Ostravsku firma Life style, s. r. o., před šesti lety. „Předpokládali jsme, že budeme stavět menší domky, ale zájem je spíše o větší, dvoupodlažní domky o ploše 150 i 200 m 2 ,“ hodnotí dosavadní vývoj Roman Vařečka ze společnosti Life style. Cena se pohybuje kolem 18 000 Kč za m 2, takže menší rodinný domek 4+1 o rozměrech asi 100 m 2 přijde na dva miliony korun, včetně betonové základové desky a základního vybavení domku, jako je topení, veškeré instalace, podlahové krytiny. Podobně postupují tuzemské firmy vyrábějící montované domky na bázi dřeva s tím, že základní vybavení domku se může podle firem nepatrně lišit. Technologie dřevostaveb z panelů sendvičového typu, kde vnitřek tvoří tepelná izolace, má v Kanadě a v USA bohatou tradici, podílí se zde z 80 procent na bytové výstavbě. Později přešla do Evropy, převzaly ji německé a polské firmy, dostala se také do České republiky, kde jejími největšími výrobci jsou firmy Haas Chanovice a Rodinné domky Rýmařov (RD R ýmařov). Některé menší tuzemské firmy, které tuto technologii převzaly, zaměnily dřevoštěpkovou desku, která je základním stavebním materiálem pro domek, za dřevotřískovou.
Celnice ze dřeva
Dřevo se uplatňuje v zahraničí i při výstavbě větších objektů, administrativních a provozních budov, penzionů, hotelů. Největším objektem ze dřevostaveb je zatím v České republice celnice v Rumburku, kterou letos postavila firma RD Rýmařov. Tato společnost navazuje na více než třicetiletou tradici výroby dřevěných domků v Rýmařově. Základní kámen podniku vyrábějícího rodinné domky z dřeva byl položen v roce 1969, o dva roky později pak postaven první domek. Až do privatizace v roce 1990 se zde vyrobilo více než 10 tisíc dřevostaveb typu OKAL, podle německé licence. „Byly z nich postaveny například některé obce v severních Čechách, když původní musely ustoupit těžbě,“ připomíná ředitel RD Rýmařov a předseda Asociace dodavatelů montovaných domků Jiří Pohloudek. Firma postavila za dobu své existence na území České republiky 18 000 domků, z toho v 90. letech asi 1500. Mezi lety 1977 až 1991 podnik postavil také 359 obytných domů na bázi dřeva. Bytovky jsou do současnosti obyvatelné. Po roce 1991 se od jejich výstavby upustilo a přešlo pouze k rodinným domkům. „Cihla je cihla, cihlový dům dokáže udržet teplo, kdežto z montované dřevostavby brzy teplo uteče,“ nesouhlasí s proklamovanou výhodností montovaných dřevostaveb architekt, který z konkurenčních důvodů nechtěl být jmenován. „Navíc se domnívám, že domky amerického stylu se do české krajiny nehodí,“ dodal. „Kvalitní dům je dům zděný, montovaný domek bereme pouze pro okamžité bydlení,“ tvrdí také Evžen Korec z realitní firmy Ekospol, která se zabývá investorskou činností a výstavbou domů.
Nahradí zničené objekty po povodni
Domky z Rýmařova se uplatnily na Moravě po povodni v roce 1997. Například celá ulice je z nich postavena ve Vrbně pod Pradědem. Výroba je založena na technologii z Německa, kam také stále putuje většina produkce. „Jedná se o panelový způsob na bázi lehké prefabrikace dřeva,“ charakterizuje způsob výstavby domku Pohloudek. Podle nabídky firmy může zájemce do tří týdnů bydlet. To je jedna z hlavních předností výstavby montovaných domků. U běžné dodávky se podle ceníku pohybuje cena včetně montáže od něco málo p
