Poslanci kritizují Špidlu, Gross má pohotovost
Nemine kvartál, aby kabinet Vladimíra Špidly nepostihla existenční krize. Jenže minulý týden se během sněmovní diskuse o změnách DPH a výše nájmů stalo něco, co tu ještě nebylo. Třetina členů poslaneckého klubu ČSSD včetně jeho vedení vyzvala dopisem premiéra Špidlu k debatě o prioritách sociální demokracie a k lepší komunikaci. Když před šesti lety Ivan Pilip s Janem Rumlem veřejně pobídli Václava Klause, aby osvětlil nejasnosti v řízení ODS, vstoupil jejich čin do historie pod označením sarajevský atentát. Jestli Špidlu smete nynější „dopisový atentát“, nebo až očekávaný výprask strany v červnových eurovolbách lze těžko předvídat. Mezi sociálními demokraty však sílí přesvědčení, že v létě už bude mít partaj nového šéfa. Pokud se dřív nerozpadne.
Nevážím si vás.
Šéfem by nemusel být chřadnoucí korunní princ Stanislav Gross. Sociálnědemokratickou stížnost totiž signovali hlavně levičáci a zemanovci, například Karel Šplíchal, Josef Hojdar, místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová, Vladimír Laštůvka, Jan Kavan včetně pragmatiků Hany Orgoníkové, místopředsedy klubu Michala Haška nebo šéfa klubu Petra Ibla. Příznivců je však podle Ibla víc. Překvapivě chybí jméno podsedického starosty Roberta Kopeckého: ten týdeníku EURO řekl, že nechtěl figurovat mezi lidmi, kteří jej loni za jeho tehdejší kritiku premiéra okřikovali. Naopak Gross považuje dopis za nešťastný a ministryně školství Petra Buzková jej označila za „divadýlko“.
Špidla zareagoval okamžitě. Už minulou středu přišel v sedm hodin ráno na mimořádnou schůzi klubu věnovanou diskusi o chystaných přesunech některých položek do vyšší daňové sazby. Jak popisoval jeden z přítomných poslanců, bylo jednání bouřlivé, poslanci dvě hodiny protestovali hlavně proti zdražení vody, odvozu odpadů a pohostinských služeb. Ministr kultury Pavel Dostál pohrozil, že zdražení vstupného do kin a divadel se bude bránit i za cenu ztráty ministerského křesla. Robert Kopecký premiérovi do očí řekl, že si ho neváží, protože prý poškozuje ČSSD a vede jí špatným směrem. „Signatářům dopisu jsem ale ocitoval výrok Adama Michnika: Nebyl jsem s vámi zbabělý, abych s vámi nyní mohl být statečný,“ řekl Kopecký týdeníku EURO.
Napínavý čtvrtek.
Jenže Špidla nespokojence popudil svou obvyklou taktikou: nechal debatéry dvě hodiny mluvit a pak jim suše řekl, že vrátit ony čtyři položky do kategorie pětiprocentní daňové sazby bude složité. „Správný předseda by si nejdříve stoupl před poslance, zrekapituloval by, proti čemu kdo protestuje, co z toho má šanci na řešení, a pak by o tom vedl debatu,“ kritizuje Špidlův styl řízení jeden z členů klubu.
Výlučně kvůli poslanecké stížnosti se klub ČSSD má sejít ve čtvrtek 19. února a vzbouřenci chtějí prosadit usnesení kritizující vedení strany. Josef Hojdar odmítá, že by se dopis stal základem levicové frakce ve straně nebo že by situace spěla k rozštěpení ČSSD. „To není žádná levicová platforma,“ tvrdí. „Chceme, aby sociálnědemokratická strana byla levicová tak, jak to má ve svém názvu a jak se vždy v minulosti chovala,“ netají Hojdar přání otočit kormidlem partaje. K rozštěpení klubu podle něj nedojde. Vladimír Laštůvka týdeníku EURO řekl, že jde hlavně o to Špidlu přimět, aby s klubem nezacházel jako s hlasovacím automatem. V kuloárech se tvrdí, že hlavními motory revolty jsou Laštůvka s Kavanem, kteří se nedostali na čelná místa eurokandidátky. Jde o zkušené taktiky, kteří by mohli slavit větší úspěch než loni exposlankyně Jana Volfová s ideou realistické platformy.
Špatná komunikace s poslanci je Špidlovi vyčítána už rok a půl a sami oponenti vážně nečekají, že se něco podstatného změní. Levicové části klubu jde spíše o zviditelnění a o oslabení následnických šancí Grosse, kterému mnozí vyčítají pravicové uvažování, podobné Špidlovu. Gross se o předsednictví v ČSSD přihlásil pouhý týden před sestavením dopisu.
Demokratický fetiš.
Špidlovi se strana doslova drolí pod rukama. Od kolodějské koaliční dohody o daňové reformě uběhly pouhé dva týdny a ČSSD volá po revizi. Sociální demokraty vyděsily padající preference natolik, že žádná reforma jim není dost měkká. To se teď rozhodl respektovat nejen předseda Špidla, který přitakal možnému návratu citlivých položek zpět do pětiprocentní sazby DPH, ale i Stanislav Gross. Vicepremiér viděl minulý týden úpravu koaliční dohody optimisticky: „Tohle jsou věci, které by skutečně měly pozitivní dopad na většinu obyvatel tohoto státu, takže si nemyslím, že by kolem toho musel být nějaký zásadní střet v koalici,“ prohlásil. Lidovecký předseda Miroslav Kalousek obecně snížení daňové zátěže vítá, nechce však nahradit finanční výpadek zvýšením například přímých daní. „Osobně bych přesunul zdola vše o něco výš, jenže když si sociální demokraté učinili z pětiprocentní sazby fetiš, tak co s tím?“ ptá se Kalousek.
Vymknuti z kloubů.
Nespolehlivost ČSSD eskaluje i jinak. Sněmovnou minulý čtvrtek skandálně neprošel vládní návrh na vydání dluhopisů ke krytí schodku letošního rozpočtu ve výši 103,6 miliardy korun, a to vinou nepřítomnosti několika sociálnědemokratických poslanců. Přitom jinak se rozpočtový schodek krýt nedá. Bohuslav Sobotka tak dostal jasné varování, jak by to mohlo dopadnout s celou reformou veřejných financí, kdyby vedení strany nevyslyšelo nářky poslaneckého klubu.
Jako blesk z čistého nebe vytáhla ČSSD minulé úterý na koaliční schůzce obdobný nápad, který před dvěma měsíci bezúspěšně nabízel občanský demokrat Petr Pleva, totiž postupné zvýšení televizních poplatků se současným zpřísněním výběru a vynulováním reklamy v České televizi. Ačkoli koalice neměla námitky, druhý den se návrh ukázal jako neprůchodný pro ODS. Podobných námětů, domluvených jednotlivci spíše s protivníky než s kolegy z vlastní strany, povážlivě přibývá.
Karta leží, hra neběží.
Dalším příkladem improvizace je třeba koaliční dohoda o zvýšení nájmů, již prakticky vzápětí zpochybnil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, kterému se nelíbil meziroční desetiprocentní růst a požadoval sedmiprocentní. A tak se jednalo znovu: výsledkem je předběžná dohoda o třífázovém desetiprocentním růstu nájemného v termínech červenec 2004, červenec 2005 a leden 2006. Přesto Stanislav Gross stále vyzdvihuje model, podle kterého by došlo ke zdražení jen jednorázově a o výši by mohla spolurozhodovat místní samospráva.
Těžko se pak divit, že premiér Špidla už tentokrát nepokládá hlavu na špalek, jako to udělal loni v září při schvalování první fáze reformy. „Tahle druhá fáze je podle mého názoru snazší. Není méně důležitá, zásadní podpora rodin s dětmi nebo tak zásadní podpora inovací a investic do vysokých škol prostě důležitá je. Nevyžaduje ale mimořádné opatření,“ vysvětlil týdeníku EURO premiér. Někteří poslanci z koaličních stran si ovšem myslí, že častá frekvence výhrůžek demisí by zákonodárce spíše vydráždila k neloajalitě.
Třešně už zrají.
Levicová skupina se sice dala formálně dohromady během debat o úpravách DPH, jejím smyslem je však hlavně příprava na stranický sjezd, kde by se mělo volit nové vedení. Za normálních okolností by měl proběhnout na jaře příštího roku, spíše se však bude konat dřív. Že středočeská sociální demokracie umožnila už počátkem února Grossovi veřejně oznámit záměr postavit se Špidlovi, nebylo nijak předčasné. Zdrceni prudkým poklesem voličských preferencí očekávají totiž sociální demokraté těžkou porážku ve volbách do evropského parlamentu a právě po nich by mohl být svolán mimořádný volební sjezd. „Pro mě je podstatné, abychom neskončili za komunisty, jenže to skončíme,“ podotkl skepticky pro týdeník EURO Kopecký. „Pokud bychom prohráli, zajedu na Vysočinu pro Zemana, to se o mně ví,“ podotkl. Dodal, že lituje, že ČSSD neangažovala na svou kandidátku nezávislé osobnosti typu Vladimíra Remka, na kterého vsadili komunisté.
Rozhodne-li se vedení ČSSD po eurovolbách uspořádat mimořádný sjezd, aby se strana představila voličům pro podzimní krajské a senátní volby v novém hávu, přichází jako termín v úvahu letošní září. Špidla by si to na sjezdu rozhodně nerozdal s každým, jak nedávno prohlásil, ale s Grossem a s kandidátem nově se formující levicové skupiny určitě. Úvahy levice o jménech jsou zatím dost divoké, mluví se o Jitce Kupčové či Radku Martínkovi, do hry by se zřejmě znovu dostal i Miloš Zeman.
Rekonstrukce v nedohlednu.
Otázkou zůstává, jak by na turbulence v ČSSD zareagovala vládní koalice. Pro lidovce by mohl být úkrok sociální demokracie doleva nestravitelný. Zatímco Gross by tentokrát do zrekonstruované vlády nejspíš získal Miroslava Kalouska – mluví se o resortu vnitra, financí nebo zemědělství. Pak by ale předpokládaný posun doprava asi přiměl levici v ČSSD k rozštěpení strany. Unionista Tomáš Vrbík si myslí, že jeho partaj by v současnosti zachránila jen „kalouskizace“, tedy principiální lpění na pravicovém programu. K tomu však marešovcům schází Kalousek nebo Hana Marvanová.
K ledu se postupně dostaly úvahy o rekonstrukci vlády. Průchodná bez následného zemětřesení se v tuto chvíli zdá být snad pouze výměna ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Flintu do žita hodil i ministr vnitra Stanislav Gross, který dlouhou dobu usiloval o účast Miroslava Kalouska v kabinetu. „Dokud se k tomu nevyjádří předseda vlády jasně, tak nemá smysl o tom debatovat,“ řekl týdeníku EURO.
Řadě signatářů poslaneckého dopisu není proti mysli utvořit levicovou vládní koalici s KSČM. „Vyslali jsme signály, že jsme připraveni s ČSSD jednat jak o původním vládním návrhu daňových zákonů, tak o pozměňovacích návrzích k nim,“ uvedl pro týdeník EURO místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Dosud prý však ČSSD zájem neprojevila.
