Ekonomická krize sice firmy ohrožuje, ale v mnoha ohledech pro ně znamená příležitost
Pokles ziskovosti firem, nejistota na trzích a růst úrokových sazeb jsou mimo jiné důsledky strukturálních změn v ekonomice, jež doprovázejí současnou hospodářskou recesi. Pokud tyto efekty pociťují nezávislé tržní subjekty, mají dopad i na podniky, které jsou součástí holdingových struktur.
Podíl na ztrátě
Aby si podniky udržely zákazníky, neztratily přístup k externímu financování a zároveň zachovaly hodnotu pro vlastníky, musely na ekonomický vývoj pružně reagovat. V případě subjektů obchodujících ve skupině však tomu tak vždy být nemusí. Zatímco jeden či více podniků ze skupiny obchoduje se společnostmi mimo holding, čímž nesou převážnou část tržních rizik, ostatní jeho složky fungují jako jejich subdodavatelé. Jde především o smluvní výrobce a centra sdílených služeb. Těm mateřská společnost hradí veškeré náklady a v souladu s požadavky daňové legislativy doplácí i přiměřený zisk.
Je však otázkou, zda by tyto servisní jednotky měly být v zisku, i pokud je skupina ve ztrátě. V takové situaci totiž odsávají finanční prostředky z obchodních společností a jejich ztrátu zvyšují. Jelikož veškeré tržby získávají ze skupiny a nedisponují vlastní sítí odběratelů, bez obchodních společností by se na trhu neudržely. Z tohoto hlediska by se ztráta generovaná skupinou měla dělit mezi všechny její členy. Možné řešení přináší následující příklad.
Skupina před krizí dosahovala provozní marže ve výši 24 procent. Během krize se propadla do ztráty minus šest procent. Rozdělení zisku platné před krizí by mělo platit i během ní (viz Pokles ziskovosti).
Převod majetku
Ekonomická recese sice podniky ohrožuje, ale v mnoha ohledech pro ně znamená příležitost. Pro společnosti, které dlouhodobě trápí vysoké zdanění, je nejvyšší čas, aby se restrukturalizovaly. Zejména převod nehmotného majetku do jurisdikcí s příznivějším daňovým prostředím nabízí možnost budoucí daňové úspory. Proč je však nejvhodnější chvíle na restrukturalizaci právě v době krize?
Příjem z převodu majetku podléhá zdanění, a je-li proveden s kapitálově spojenou osobou, cena by měla být stanovená na „obvyklé“ úrovni. Jelikož ocenění majetku vychází z očekávané budoucí hodnoty peněžních toků, které převáděný majetek může přinést, určení obvyklé ceny závisí do značné míry na očekávaném tržním potenciálu generovat hotovost. A ta je v době recese nízká. Přecenění majetku proto znamená nižší zdanění kapitálového příjmu z jeho převodu.
Financování
Navzdory snahám měnových institucí doprovází hospodářskou recesi růst tržních úrokových sazeb. Centrální banky sice snížily ty klíčové, ale riziková přirážka zohledňující pravděpodobnější nesplacení dluhů vyhnala trh nahoru. Za touto skutečností se skrývá nejen vysoký počet úpadků a neschopnost firem vydělat na splácení půjček, ale i jejich druhotná platební neschopnost. V důsledku toho se prodlužuje i doba splatnosti faktur.
Pro skupiny podniků poskytuje tento vývoj příležitost k novému nastavení systému financování. Společnosti se sjednaným pevným úrokem ve smlouvách mohou zvážit přechod na variabilní výpočet úroků – součet referenční úrokové míry (PRIBOR, EURIBOR a podobně) a rizikové přirážky. Ten zmírňuje dopady výkyvů v nominálních úrokových sazbách a vytváří širší manévrovací prostor pro jejich úpravu v budoucnu. Ti, kdo již variabilní výpočet využívají, mohou zvýšit úrokové marže zohledňující nejistotu na trhu a vyšší riziko nesplacení pohledávky. Daňové úřady by také měly přijímat s pochopením delší dobu splatnosti faktur.
Dopady hospodářské recese na podnikovou sféru by neměly být vnímány pouze negativně.
Nepříznivý vývoj ekonomiky umožňuje podnikovému managementu provést nepříjemná rozhodnutí, která mohou v době růstu přinést prospěch. Právě teď jsou vlastníci i daňové úřady nejvstřícnější k případným změnám ve firemních statusech quo. A tento politický kapitál je třeba využít. Analytici i manažeři významných firem se shodují, že ten, kdo se s krizi vyrovná, z ní vyjde posílen.
Tabulka:
Pokles ziskovosti
Rozdíl provozní marže před krizí a během ní
Společnost Provozní marže před krizí (v %) Provozní marže během krize (v %)
Smluvní výrobce 6 -1,5
Centrum sdílených služeb 4 -1
Plnohodnotný distributor 14 -3,5
Celkem 25 Snížení ziskovosti skupiny –6
Pramen: Autor
