Vláda se musí hned pustit do daňové reformy
Velká koalice v žádném případě, zdůrazňují unisono oba představitelé nejdůležitějších podnikatelských sdružení. „Velká koalice by znamenala, že z malých problémů budou veliké a veliké problémy budou neřešitelné a neřešené. Stačí se podívat na Německo,“ míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek dodává, že velká koalice není principiálně dobrým řešením, protože by ve svém důsledku vedla k růstu preferencí pro extremistické strany, podobně jako v sousedním Rakousku. Oba prezidenti tak vlastně vyjadřují názor většiny českých voličů. Jak totiž vyplývá z průzkumu agentury STEM, který se konal bezprostředně po volbách, téměř dvě třetiny lidí také nesouhlasí s velkou koalicí. Podobně malé nadšení projevují voliči nad případnými předčasnými volbami. „Rozhodně by další nejistota, která by předčasné volby provázela, nebyla dobrá pro podnikatelskou sféru,“ upozorňuje Drábek.
Nastal čas změny.
„Ohromná část lidí dospěla k závěru, že určitá vulgárnost a nerespektování pravidel jim nevyhovovaly. Volební kampaň, která nerespektuje etická pravidla, se obrátí proti celé společnosti, takové neetické chování se totiž pak stává normou,“ upozornil Míl. Drábek je sice nestraník, ale těchto voleb se zúčastnil také jako lídr na kandidátce KDU-ČSL v Libereckém kraji. Svůj volební neúspěch připisuje zčásti také kampani posledních týdnů a především dnů. „Letošní předvolební kampaň byla hodně polarizovaná a smrskla se na boj ČSSD vůči ODS. Lidé se obávali dávat hlasy menším stranám, aby nepropadly,“ řekl. Míl soudí, že vítěz voleb, tedy Občanská demokratická strana, má šanci sestavit v koalici s KDU-ČSL a Stranou zelených vládu, jež nakonec podporu ve sněmovně nalezne. „Myslím, že i v sociální demokracii je pár slušných poslanců, kteří chápou, že některé změny jsou nezbytně nutné. A nakonec je i pro tuto stranu lepší, když je udělá někdo jiný než ČSSD,“ dodal. ČSSD by mohla pravicovou vládu podpořit, jestliže s ní najde konsensus v oblasti daňové, v postupu vůči Evropské unii, ve výši sociálních dávek a samozřejmě když získá odpovídající posty ve sněmovně, doplňuje šéf Hospodářské komory Drábek.
Podpora rovné dani.
Na novou vládu čeká řada důležitých a zároveň hodně nepříjemných úkolů. Prosadit je nebude lehké, protože bude nutné pro nové zákony získávat podporu napříč politickým spektrem, ale o to by mohly být reformy stabilnější. „Základní pilíře, jako jsou ústava, občanský zákoník, obchodní zákoník, zahraniční a obranná politika, je stejně nutné akceptovat průřezově, aby byla zajištěna jejich stabilita,“ konstatuje Míl.
Úkolem číslo jedna bude zjednodušení daňové soustavy, ať už se jí bude říkat rovná daň, či jinak. Jaromír Drábek však není o průchodnosti daňové reformy jednoznačně přesvědčen: „Rovná daň získá podporu ČSSD, jen pokud vláda garantuje, že nejnižším příjmovým skupinám v důsledku nevzroste daňové zatížení.“ Prezident Svazu průmyslu myšlenku jedné sazby a zprůhlednění celého systému jednoznačně podporuje. „Například sociální a zdravotní pojištění je v Česku konstruováno jako jedna sazba beze stropu a je tak progresivní, že se zaměstnavatelé rozmýšlejí, jestli mají vytvářet nová kvalifikovaná místa. Zahraniční investoři již nechtějí zaměstnávat kvalifikované lidi a vývojová centra či projekční kanceláře raději zřizují na Slovensku, kde mají mnohem nižší náklady,“ upozornil.
Míl by také chtěl přenést zodpovědnost za odvody z mezd ze zaměstnavatelů na zaměstnance. Na výplatních páskách by tak byla uvedená faktická hrubá mzda včetně všech srážek a odvodů zaměstnavatele. „Lidé by si aspoň konečně uvědomili, kolik státu skutečně platí,“ zdůvodňuje Míl.
Na spadnutí je i penzijní reforma. Jestliže se již před deseti lety upozorňovalo, že je za pět minut dvanáct, tak teď již dvanáctá odbíjí. Oba póly politického spektra by se o ní měly dohodnout nejpozději do roka. „Líbí se mi návrh ODS, že by děti mohly v rámci odvodů přispívat svým rodičům. Vedlo by to nejen k větší rodinné soudržnosti, ale systém by hlavně ztratil anonymitu,“ upřesnil Jaroslav Míl.
Zbytečná byrokracie.
Vláda se bude také muset vrhnout na reformu příliš rozbujelé a neefektivní státní správy. Od poslední Špidlovy reformy počet úředníků spíše stoupá. „Jeden varující příklad: v roce 2005 se meziročně vybralo na různých poplatcích za razítka a povolení od občanů i podnikatelů o dvě stě milionů korun více než v roce předešlém,“ zdůraznil Míl. Státní správu bude nutné profesionalizovat a značně odbourat byrokracii, na některých ministerstvech je možná padesáti- až šedesátiprocentní přezaměstnanost. „Proč je například na ministerstvu školství stále stejný počet úředníků, když vysoké školy se řídí samy a střední a základní školy přešly do gesce krajů? Podobné je to i na ministerstvu zdravotnictví a na dalších ústředních úřadech. Proč si ministr Škromach kromě enklávy úředníků platil dalších 80 poradců? To přece není a nemůže být efektivní!“ Míl ještě dodává, že slibovaná definitiva (doživotní zaměstnání), která má státním zaměstnancům kompenzovat nižší platy, není správným řešením, protože by nakonec jen zakonzervovala špatný stav. Drábek i Míl se shodují, že je naléhavé omezit množství administrativy. Státní správa tu má být pro lidi a ne naopak, proto také podnikatelé volili změnu. Není třeba vytvářet speciální programy pro malé a střední podniky, lidem je však nutné vytvořit prostor. To znamená minimum potřebných razítek, minimum regulací, zrušit tisíce kontrol, které jakoby podnikatele a priori považovaly za zločince. „Nová vláda musí udělat razantní kroky směrem k omezení regulací. Opatření se sice kladně projeví až tak za dva roky, ale do konce volebního období se stačí zafixovat,“ dodává Míl.
Revize nepovedených zákonů.
Na nastupující kabinet čeká také mravenčí práce při korekcích řady nekvalitních zákonů přijatých v poslední době. „Především bude nutné revidovat právní prostředí pro podnikání, opravy potřebuje například zákon o nemocenském pojištění, o registračních pokladnách a samozřejmě zákoník práce,“ vypočítává Drábek. Míl si myslí, že korekce vyžaduje i silniční zákon a norma o neziskových nemocnicích. Oba připomínají, že bude nutné dotáhnout do konce reformu školství. Když přešla na kraje správa škol, musí s ní přejít i odpovídající kompetence. Stejná situace je i s reformou zdravotnictví. Vláda také bude nucena koncentrovat své síly, aby se jí podařilo vymoci z evropských fondů co nejvíce z přislíbených peněz, prioritou číslo jedna by přitom měla být dopravní infrastruktura. Čerpání z evropských fondů na další plánovací období je ohroženo, protože dosud není nic připraveno. Oficiální jednání s unií ještě nezačala, takže se vše zpozdí a projekty se rozhodně nezačnou přijímat už od nového roku. „Nový kabinet ještě není ani zdaleka ustaven, ale již proti němu pracuje čas. Musí nejdůležitější reformy udělat hned, aby za čtyři roky prokázaly svoji efektivitu,“ zdůraznil prezident Míl.