Každá akciová společnost se může dostat do stavu, kdy podíl jejího majoritního akcionáře dosáhl takové výše, že postavení minoritních akcionářů již fakticky neumožňuje ovlivňovat její chod. V tuto chvíli vzniká legitimní otázka, zda nadále zachovávat tento stav, či zda není ekonomicky prospěšnější transformovat společnost na společnost s jediným akcionářem za současného férového vypořádání s minoritními akcionáři. Tento postup je obecně nazýván squeez out minoritních akcionářů.
Blízko k vydírání.
Nejenže se tímto postupem umožní efektivnější fungování společnosti, protože odpadne řada povinností vyplývajících z faktu, že existuje více než jeden akcionář (například svolávání a organizace valných hromad), ale současně tímto postupem může společnost předcházet greenmailingu. Greenmailing je napadání společností či jejích majoritních akcionářů drobnými akcionáři za používání mezer v českém právním řádu a někdy i nad jeho rámec. Jeho účelem je nátlakem získat pro minoritního akcionáře výhodu oproti majoritnímu akcionáři a většinou i ostatním minoritním akcionářům, přestože právě jejich zájmy se greenmaileři nejčastěji zaštiťují. Greenmailing tak nezřídka vede k mnohamilionovým ztrátám, nebo dokonce k ohrožení činnosti napadených společností. V jistém smyslu se tak blíží vydírání, na němž je vlastně založen (blackmailing znamená v angličtině vydírání) a v České republice na rozdíl od některých jiných zemí není právně postihován.
Převzetí jmění.
Squeez out minoritních akcionářů je v českém právním řádu realizován prostřednictvím převzetí jmění a nerovnoměrného rozdělení. Převzetí jmění je zrušení společnosti s převodem veškerého jejího obchodního jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na hlavního akcionáře. ento postup lze však na základě současné právní úpravy použít pouze v případě, že jmění zaniklé společnosti převezme akcionář, který je majitelem akcií jejichž jmenovitá hodnota přesahuje devadesát procent základního kapitálu (dále jen „hlavní akcionář“) Současně hlavním akcionářem může být pouze osoba se sídlem v České republice.
Předpokladem pro převzetí jmění zanikající společnosti hlavním akcionářem je vypracování smlouvy o převzetí, která musí být uzavřena mezi společností a jejím hlavním akcionářem (dále jen „smlouva o převzetí“).
O zrušení společnosti bez likvidace s následným převzetím jmění zaniklé společnosti hlavním akcionářem a o schválení smlouvy o převzetí rozhoduje valná hromada společnosti. O tomto rozhodnutí valné hromady se pořizuje notářský zápis.
V případě, kdy dochází k převzetí jmění společnosti hlavním, nikoli však jediným akcionářem společnosti, vzniká všem minoritním akcionářům právo, aby jim hlavní akcionář poskytl přiměřené vypořádání v penězích. Výše přiměřeného vypořádání při tom musí být přiměřená hodnotě akcií zanikající společnosti. Přiměřenost výše vypořádání hodnotě akcií musí být doložena posudkem znalce jmenovaného na návrh zanikající společnosti soudem.
Nerovnoměrné rozdělení.
Rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem (takzvané nerovnoměrné rozdělení) je proces, kdy se zanikající společnost zrušuje bez likvidace a její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnické společnosti.
V projektu rozdělení, jakožto základním dokumentu schvalovaném valnou hromadou zanikající společnosti, může zanikající společnost v souladu s právními předpisy stanovit rozsah majetku a závazků, který v rámci procesu rozdělení přechází na jednotlivé nástupnické společnosti, přičemž v případě nerovnoměrného rozdělení výměnný poměr akcií zanikající společnosti za akcie nástupnických společností může být stanoven v nástupnických společnostech různě. V našem případě by tak například došlo k rozdělení společnosti na nástupnickou společnost pokračující v hlavním předmětu podnikání (tato společnost by měla jediného akcionáře) a dále na společnost vlastnící převážně majetek, například peníze (akcionáři této společnosti by byli minoritní akcionáři a v některých případech též majoritní akcionář). Projekt rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem před jeho schválením valnou hromadou společnosti přezkoumávají dva znalci jmenovaní na návrh zanikající společnosti soudem.
K přijetí usnesení valné hromady o rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem je třeba souhlasu devadesáti procent hlasů všech akcionářů zanikající společnosti. O tomto rozhodnutí se pořizuje notářský zápis s uvedením akcionářů, kteří o rozdělení nehlasovali.
Při nerovnoměrném výměnném poměru vzniká akcionáři, který (I) byl akcionářem zanikající společnosti ke dni konání valné hromady, která o rozdělení rozhodla, (II) této valné hromady se účastnil a (III) nehlasoval pro schválení projektu rozdělení, právo na vypořádání v penězích, a to za cenu určenou na základě posudku znalce.
Zkušenosti, které jsme získali při realizaci mnoha těchto procesů nás vedou k jednoznačnému závěru, že využití těchto standardních nástrojů zvyšuje efektivitu fungování společností, šetří její náklady a současně též zajišťuje férové vypořádání s minoritními akcionáři.
