Především drobní podnikatelé a zahrádkáři mají stále větší problémy s uplatněním úrodyZpracování plodů nepříznivě ovlivňuje nedostatek výkupen ovoce a zeleniny i ztenčující se konzervárenské kapacity. Pěstování zeleniny nebo ovoce v malém na prodej se přestává v ČR vyplácet.
Především drobní podnikatelé a zahrádkáři mají stále větší problémy s uplatněním úrody
Zpracování plodů nepříznivě ovlivňuje nedostatek výkupen ovoce a zeleniny i ztenčující se konzervárenské kapacity. Pěstování zeleniny nebo ovoce v malém na prodej se přestává v ČR vyplácet. Potvrzuje to i letošní sklizeň okurek, květáku, mrkve, rybízu, angreštu nebo meruněk. Z vesnic zmizely výkupny zeleniny a ovoce, jimž by malí pěstitelé nabízeli svou produkci. Na nepříznivém stavu českých zelinářů a ovocnářů se podepisují i krachy konzerváren.
Konzervárny se vzdalují
Pěstitelům, zahrádkářům i drobným podnikatelům se nevyplácí dovážet produkci do vzdálených konzervárenských závodů. Konzervárny zmizely v Rokycanech či Lednicích, podniky, které se zatím udržely, snižují kapacitu a nechtějí vykupovat od menších pěstitelů. To se odráží i v pěstebních plochách - drobní podnikatelé zavírají krám. „Zbylí se orientují pouze na čerstvou zeleninu,“ vysvětluje tajemník Zelinářské unie Čech a Moravy Karel Holík. Připomíná špatnou platební morálku konzerváren - zelináři nedostávají i několik měsíců zaplaceno za dodávky zboží. Konzervárny také potápějí české podnikatele lacinými dovozy zeleniny ze zahraničí, letos například vozí květák za 3,50 Kč z Polska. „Doufáme, že vstupem do EU se to změní, jinak nemůžeme přežít,“ tvrdí Holík o zelinářích, zvláště těch, kteří musejí vyplácet zaměstnance. „Buď se dají dohromady, spojí se, nebo je to zlomí,“ dodává. Zelinářům škodí i nízké výkupní ceny, které se po léta drží na stejné hladině. Například u hrášku byl letos špatný rok, ale ceny zůstaly stejné jako v předcházejících letech. Tomu napomáhá obchodní válka nadnárodních řetězců, které stlačují ceny dolů. Odborníci připomínají, že to je dočasné. Zboží vozí obchodní řetězce často ze zahraničí. Například mrkev se letos dováží z Belgie a Nizozemí.
Bazény místo záhonů
Nepříznivý vývoj v pěstování a prodeji tuzemské zeleniny a ovoce se projevuje u menších podnikatelů i těch nejdrobnějších pěstitelů, českých zahrádkářů. Profitu to potvrdila Věra Chodorová z Českého zahrádkářského svazu. Zpracovatelský průmysl podle ní ztratil zájem nakupovat produkci od menších dodavatelů, proto zmizely výkupny na vesnicích. Udržely se pouze výkupny vinných hroznů na jižní Moravě. Mění se i obchodní zvyklosti. Obchodníkům se přestalo vyplácet nakupovat od drobných pěstitelů, raději jezdí do velkoskladů. Zahrádkáři na rozdíl od podnikatelů nejsou existenčně závislí na odbytu produkce, přesto je úbytek zájmu o přebytky nepříjemný, protože se nevyužívají domácí možnosti v produkci ovoce a zeleniny. „Přicházíme o půdu,“ připomíná Chodorová jeden z hlavních problémů českých zahrádkářů, jejichž počet se zmenšuje. České zahrady se mění z produktivních pozemků na okrasné plochy s bazény. „Pěstování okurek na zahradách na Znojemsku padá, jedině na polích se něco pěstuje, ale málo,“ potvrdila Profitu proměnu zahrádek a dalších ploch na Znojemsku manželka majitele zdejší firmy zabývající se výkupem ovoce a zeleniny. Podle některých odborníků je Znojemsko názorným příkladem trendů českého zelinářství.
Okurky jdou do stoupy
Ve Znojmě letos ukončila činnost jedna z nejznámějších a největších tuzemských konzerváren Fruta. Na ní byli okurkáři z širokého regionu závislí. Pěstitelům se nevyplácí dovážet okurky do vzdálených konzerváren Hamé Babice, která chce být ve zpracování nakládaček nástupcem Fruty Znojmo. To má již letos nepříznivý dopad na celou oblast, kde produkce okurek prudce klesá a zvyšuje se nezaměstnanost. Malá konzervárna v Miroslavicích a firma Novák ve Znojmě jsou schopny zpracovat jen desetinu toho, co Fruta, která se na okurky specializovala a produkci nakládaček jela naplno zpravidla až do 20. září. „Od malých zelinářů nikdo nevykupuje a někde na příkopě u silnice to neprodají,“ říká Holík. Nakládačky se likvidují. To hrozí i velkým producentům, zemědělským podnikům. Letošní okurková sezóna podle odborníků skončí vzhledem k zániku Fruty mnohem dříve, možná již v srpnu, bez ohledu na dobrou úrodu. Velcí producenti budou muset okurky likvidovat stejně jako nyní drobní pěstitelé. To může pro místní zemědělské podniky znamenat krach. Plocha osetá okurkami nakládačkami v regionu Znojemska je pro letošek odhadována na zhruba 150 hektarů. Po zastavení výroby ve Frutě plochy plodiny poklesly proti stavu na konci 80. let čtyřikrát. Ještě před osmi lety byl na okrese 421 hektar okurek. Podle ředitelky okresní Agrární komory Yvony Urbanové se někteří pěstitelé rozhodli razantně snížit či případně zlikvidovat plochy okurek pro větší dodávky. Výjimkou je Zdeněk Forman, který okurky pěstuje na konstrukcích a zavlažuje. Kvůli vloženým investicím se rozhodl výměru ještě mírně zvýšit. Nyní má 40 hektarů. Forman se domnívá, že v regionu s tradiční komoditou konzervárna schází.
Fruta Znojmo je mrtvá
Podle odborníků se již Fruta z krachu neprobere. V květnu rezignoval na svou funkci předseda představenstva Miroslav Langer. Ten ještě na počátku jara předpokládal, že se výrobce okurek dohodne s věřiteli a obnoví provoz. Langer byl přesvědčen, že suroviny ke zpracování je na domácím trhu dostatek a lze počítat i s dovozy. I když finanční situace podniku byla za posledních pět až šest let komplikovaná. To vyvrcholilo na přelomu loňského a letošního roku, kdy Fruta propustila z finančních důvodů 110 zaměstnanců. Padesátka lidí zůstala pouze v expedici. Na zachování provozu měl zájem i znojemský úřad práce, který ztrátu 110 pracovních míst považoval za nenahraditelnou.
Ani Hamé nepomohla
Jednou z možností záchrany Fruty byla její kooperace s firmou Hamé Babice. Ta získala ochranné známky Znojemské okurky a Znojmia. V loňském roce odkoupila od Komerční banky pohledávku za znojemskou firmou ve výši 56 milionů korun. Jako největší věřitel Fruty v rámci umoření části pohledávek získala Hamé ochranné známky, včetně receptury na výrobu okurek. Fruta ji stále zůstala dlužná 22 miliony korun. „Máme zájem na zachování provozu, což by umožnilo splatit zbytek dluhu. Pokud na Frutu nebude prohlášený konkurz a bude existovat dobrá cenová nabídka pro spolupráci, jsme ochotni zahájit společnou výrobu. Okurky můžeme zpracovávat ale i jinde,“ vyjádřil se ještě počátkem jara generální ředitel Hamé Leoš Novotný. Na počátku července firma ohlásila, že zahájila výrobu Znojemských okurek v Bzenci a Kunovicích, protože jednání s Frutou neskončila dohodou. Hamé bude produkovat okurky pod dvěma značkami, pod prémiovou známkou Znojmia to budou nejkvalitnější okurky ze Znojemska. Ostatní okurky z ČR, Maďarska a Polska budou na trhu pod značkou Hamé. Firma pro letošní sezónu podepsala smlouvy se třemi největšími dodavateli okurek a se dvěma třetinami středních dodavatelů Fruty. Společnost plánuje letos zpracovat z celkových 35 000 tun zeleninových výrobků zhruba 15 000 tun okurek. Za loňský rok měla firma tržby 3,28 miliardy korun. Fruta Znojmo, v minulých letech ještě pod názvem Znojmia Trade Mark, vyráběla podle úrody pět až osm tisíc tun okurek. Za rok utržila téměř čtvrt miliardy korun.
Problémy čekají i sadaře
Konzervárenské kapacity začínají nepříznivě ovlivňovat vedle zelinářů také sadaře. Projevuje se to i v letošním zpracování meruněk, u nichž byla letos očekávána nadúroda. Z více než 1450 hektarů meruňkových sadů v Jihomoravském kraji odborníci letos očekávají sklizeň přes 4670 tun meruněk. Výnos kolem 3,2 tuny z hektaru je jednu tunu nad průměrem. Broskve dosahují letos pětitunový výnos z hektaru, což je rovněž mírně nad průměrem. Situací ovocnářů komplikuje chybějící zpracovatelský průmysl. Po zastavení znojemské Fruty zůstaly pro ovocnáře jen firmy Hamé či Alibona Litovel. Tlak supermarketů na kvalitu a velikost ovoce nutí sadaře likvidovat stromy raných odrůd, protože jejich plody jsou malé. Kvůli moderním systémům skladování se rovněž ztrácí zájem o letní jablka.
