I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše letos vzrostla.
Foto: Martin Siebert
Kdo neplatí dluhy, čeká ho dříve či později návštěva exekutora. Ten může dlužníkovi zabavit nejen část mzdy, ale také nemocenské, mateřské či podpory v nezaměstnanosti. Vždy však mu však musí nechat určitou částku na živobytí, tzv. nezabavitelné minimum. To se vypočítá z životního minima dlužníka a normativních nákladů na bydlení, které každoročně vyhlašuje stát. Nezabavitelná částka se dál zvyšuje o částky na vyživované osoby.
Výše částky, která dlužníkovi zůstane, se liší o podle toho, komu dluží. Pokud je mezi věřiteli stát, třeba kvůli neplaceným daním, nebo děti, na něž neplatí výživné, bude si moci z výdělku nechat méně, než když je věřitelem třeba banka.
Provádění mimoexekučních srážek i srážek při výkonu rozhodnutí (exekučních srážek) je nedílnou součástí mzdové agendy zaměstnavatele. Odpovědnost za bezchybné provedení srážek nese- firma a vůči ní příslušný účetní.
Nezabavitelnou částku na povinného (dlužníka, zaměstnance) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 Kč, která nebyla ani pro rok 2011 valorizována, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. A to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, tedy jako 2/3 z částky 7989 Kč, což je 4863 Kč (dosud šlo o částku 4597 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 5326 Kč. Dosud to bylo 5148,67 Kč.
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako čtvrtinu z nezabavitelné částky na povinného 5326 Kč, tedy 1331,50 Kč.
Celkovou nezabavitelnou částku stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.
Lepší obrázek si lze udělat z následujících příkladů:
1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5326 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1331,50 Kč (na oprávněné dítě, kterému zaměstnanec výživné dluží, se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmí být sraženo 7989 Kč.
2) Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec vedle manželky staral o tři děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 10 652 Kč (5326 + 4 x 1331,50 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč).
Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně jakosoučet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částek 3126 Kč a 4863 Kč, tedy 7989 Kč.
Nové nezabavitelné částky ovlivňují mzdu za leden 2011, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2011, zatímco mzda za prosinec 2010 vyplácená v lednu 2011 bude zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
Zítra: Jak správně rozdělit zaměstnancovu mzdu při exekuci.
