Být ve správný čas na správném místě je důležité pro každého. A vrcholní manažeři ČEZ to poznali lépe než kdo jiný. V časech hojnosti i teď. Odměny šéfů energetické firmy se totiž odvíjejí z velké části od opčního programu. V jeho rámci mohli nakoupit akcie za předem stanovenou cenu a ta byla v minulosti výrazně nižší než ta tržní.
Zatímco při svém vzniku na začátku tisíciletí udělal štědrý opční program z představenstva ČEZ v čele s Martinem Romanem boháče s majetkem ve stovkách milionů, nyní je situace o poznání horší. O tom svědčí i srovnání uplynulého roku s obdobím před osmi lety, kdy vedení ČEZ opce masivně využilo.
Růstové okno
V roce 2008 si přišlo podle výroční zprávy firmy šestičlenné představenstvo na více než 1,15 miliardy korun (téměř 192 milionů na jednoho), v minulém roce vydělal na prodeji akcií ČEZ pouze místopředseda představenstva Martin Novák – necelých 26 milionů korun. Kromě Nováka pak využili opce ještě projektový manažer ČEZ Jaroslav Jakub a šéf jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský, u nichž však byly zisky řádově ve statisících.
„Vychytali kurzový vrchol, od té doby šly akcie jenom dolů,“ říká k transakcím analytik BH Securities Jiří Zendulka. „Manažeři prozřetelně využili kurzovou situaci, když získané akcie z většiny prodali,“ dodává.
V minulosti vedení ČEZ na mimořádné „růstové okénko“ v sestupném trendu rozhodně spoléhat nemuselo. Podmínky bývaly pro představenstvo, dozorčí radu a vybrané manažery polostátní firmy mnohem příznivější. Především byl opční program velkorysejší, a hlavně se úplně jinak vyvíjely ceny akcií ČEZ.
Přes 600 milionů pro Romana
Při zavedení opčního programu v roce 2001 byl zisk z nákupu akcií za předem danou cenu neomezený. V roce 2006 firma pravidla odměňování zpřísnila a zisky z prodeje akcií získaných na základě opce jsou omezeny na maximálně stoprocentní zhodnocení.
Společně s prudkým růstem cen akcií mohli tehdy manažeři ČEZ pohádkově zbohatnout. Například Roman měl právo během prvního funkčního období nakoupit 750 tisíc akcií ČEZ po 139,2 koruny za kus a další člen představenstva Alan Svoboda za necelých 161 korun mohl pořídit 300 tisíc akcií.
V lednu 2008 pak Roman využil opce na nákup 675 tisíc akcií, z nichž ihned prodal téměř devadesát tisíc kusů. Prodával za 1340, respektive za 1400 korun za kus. Pokud by tehdy prodal všechny získané akcie, tak by jeho výnos dosáhl 677 milionů.
Čína dává, Čína bere
Hodnota energetického obra v té době prudce rostla kvůli zvyšující se čínské poptávce po černém uhlí, plynu a ropě, což hnalo nahoru rovněž cenu elektřiny a tím i akcií energetických společností. K růstu akcií ale přispěla rovněž vláda Mirka Topolánka, která odsouhlasila nákup akcií ČEZ samotnou energetickou firmou. Po zahájení odkupu začaly cenné papíry ČEZ strmě růst.
Ostatně pro akcionáře byla éra Martina Romana zlatým obdobím, protože cena akcií ČEZ se v jednu chvíli zvýšila více než sedmkrát, když vzrostla ze 194 korun v dubnu 2004 až na rekordních 1423 korun v prosinci 2007.
| Zisky z opčního programu (v milionech korun) | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| Dozorčí rada | 325 | 87 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Představenstvo | 1154 | 23 | 77 | 17 | 0 | 0 | 0 |
| Ostatní manažeři | 438 | 79 | 0 | 5 | 0 | 0 | 0 |
Zdroj: Výroční zprávy ČEZ
V současnosti je však situace pro šéfy ČEZ poněkud chmurnější. Odkup akcií se neplánuje a cena elektřiny naopak klesá. Za propadem stojí opět Čína, ale tentokrát zpomalení její ekonomiky. K tomu se pak přidala cenová válka Saúdské Arábie s americkými těžaři ropy z břidlic, což vyvolalo na světovém trhu převis nabídky ropy nad poptávkou. V lednu se cena ropy Brent propadla dokonce pod třicet dolarů na dvanáctileté minimum.
Pád cen ropy stahuje dolů i ostatní energetické komodity včetně elektřiny. Cena jedné megawatthodiny k okamžitému odběru se na německých burzách pohybovala minulý týden okolo 22 eur, což je nejméně od roku 2002. K propadu cen elektrické energie ale přispěl rovněž vývoj na trhu s povolenkami. „Pokud propadne cena povolenky o jedno euro, tak to má na cenu elektřiny téměř stejný vliv, tedy jedno euro na megawatthodinu,“ upozorňuje analytik J&T a investor Michal Šnobr, „pokud tedy cena elektřiny propadla za leden o nějakých šest eur, tak minimálně polovinu z této částky zapříčinil pokles emisních povolenek.“
K nepříznivému vývoji na energetickém trhu se navíc přidaly ještě potíže samotného ČEZ, který musel odstavit kvůli problémům se svary jadernou elektrárnu Dukovany.
Poprvé v historii elektrárny byly mimo provoz tři bloky ze čtyř. Za celý loňský rok zdroj vyrobil meziročně o osmnáct procent méně elektřiny – 12,6 terawatthodiny, což je nejméně za posledních sedmnáct let. Kromě Dukovan neplánovaně stála rovněž jaderná elektrárna Temelín. ČEZ kvůli tomu musel dokonce nakupovat elektřinu v zahraničí, což nepříznivě ovlivnilo jeho hospodaření.
Fata morgána
Všechny tyto faktory se pak promítají do cen akcií ČEZ, protože investoři se obávají, že hospodaření energetické firmy se zhorší. Akcie ČEZ se kvůli tomu dostaly v minulých dnech pod 400 korun, což je nejméně od roku 2005. O využití opcí proto nemají manažeři firmy zájem. „Kvůli poklesu cen akcií zůstává většina opcí nevyužita,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Na otázku, kolik opcí loni nechalo vedení firmy propadnout, společnost neodpověděla s tím, že údaje budou zveřejněny ve výroční zprávě. Nicméně již předloni počet akcií, na které zanikla opce, dosáhl 365 tisíc. V rámci opčního programu si pak vedení ČEZ nepořídilo ani jednu akcii.
To se přitom pravděpodobně nezmění ani v příštích měsících. „Vzhledem ke kurzovému stavu posledních týdnů, kdy akcie ČEZ zaznamenávají téměř jedenáctiletá minima, vidina možného dalšího využití programu v následujících měsících se zdá spíše fatou morgánou,“ uvádí Zendulka.
Pád akcií ČEZ:
Cena za akcie kupované v rámci opčního programu vychází totiž z průměrné ceny dosažené měsíc před nástupem do funkce daného manažera. „V minulých letech byly ceny akcií ČEZ podstatně vyšší. Zmiňovaný pokles ceny tak zatím perspektivu finančního benefitu z opčního programu pro manažery prakticky nedává,“ dodává Zendulka. Například šéf ČEZ Daniel Beneš mohl v prosinci využít opci z konce roku 2013 na nákup 150 tisíc akcií ČEZ za 549 korun, což by pro něj ale znamenalo ztrátu. „Tyhle rychlé zisky jsou pro management zamčené a oni nepodstupují a nechtějí podstupovat reálné tržní riziko,“ zdůrazňuje Šnobr.
Zisky bez rizika
Na opční program pro jeho podmínky panují mezi experty různé názory. Podle Šnobra je špatně nastavený: „Je to tragická hra minulosti, která s reálnými opcemi a zainteresováním managementu na chodu společnosti nemá nic společného.“ Vadí mu, že opce byly nastaveny tak, že manažeři kupují akcie v době, kdy už jasně vědí, že cena je mnohem vyšší. „Mám právo si koupit akcie se slevou a okamžitě je prodám, seberu peníze a jdu dál,“ popisuje mechanismus Šnobr.
Naopak podle Zendulky je nastavení korektní: „Pokud akcie ČEZ v budoucnu zaznamenají nárůst, jedná se o benefit nejen pro samotného manažera, ale logicky i pro ostatní akcionáře, kteří mohou své akcie rovněž prodat za vyšší ceny.“ Potíž je však také v tom, že akcie mohou růst jen díky vnějším vlivům, které pak z vedení ČEZ udělají boháče, přestože mohou udělat řadu chyb v rozhodování.
Příkladem je nepříliš podařená zahraniční expanze ČEZ v zahraničí, která byla nejprve trhy v době boomu oslavována a až následně přišlo vystřízlivění doprovázené propadem cenných papírů na burze.
V odměňování manažerů ČEZ zřetelně chybí srovnávání s konkurencí – například přes index energetických firem. Zkrátka něco, co by reálně odráželo kvalitní práci manažerů. Aby se jen nevezli na celkovém vývoji trhu.
Čtěte také:
