Investoři mohou v Iráku těžit z dobrého jména, které tam české výrobky tradičně mají. Říká to předseda výkonného výboru Česko-arabské obchodní komory George Karra’a. Na velké zakázky ale podle něj mají spadeno Američané, při těch menších zase konkurují nízkou cenou Číňané či Turci.
Autor: Martin Siebert
Irák byl zpustošen válkou, takže je jeho rekonstrukce příležitostí pro velké zakázky. Co především potřebuje?
Dá se to říct jednoduše: Irák potřebuje úplně všechno. Spotřební zboží, stroje, techniku na zpracování průmyslového i zemědělského odpadu, samozřejmě obnovu ropného průmyslu. Uvažte, že například šedesát procent Iráčanů dosud pije kalnou vodu z řek. Takže země potřebuje opravdu všechno, a co je hlavní, díky ropě na to má peníze.
Takže to vypadá jako ideální odbytiště. A naši exportéři mohou navíc zřejmě těžit i z dobré pověsti českých produktů…
Obecně mají české výrobky v Iráku velmi dobrou pověst. Víte, v celém arabském světě je jako garance kvality vnímáno Německo. A o českých výrobcích se říká, že je to německá kvalita za rozumnou cenu.
A jak jsou vnímáni Češi jako lidé? Čecha vidí v Iráku jako poctivého a vynalézavého člověka, který spíš pomáhá, než by jenom přijel a shrábnul zisky, jak to dělají někteří západní investoři. Iráčané také ocenili vyslání české polní nemocnice v době po válce se Saddámovým režimem. Přesto je v současnosti v Iráku českých investorů relativně málo. Čím to je?
Řekněme si to otevřeně: Dostat se na irácký trh je těžké. Velké zakázky mají pod palcem Američané. Ty menší pod jeden milion dolarů sice Američany moc nezajímají, ale u těch zase konkurují cenou hlavně levní Číňané, Turci nebo Indové. V porovnání s nimi už jsou české firmy bohužel drahé. Hlavní problém je ale v tom, že na irácký trh prakticky nemůžete vstoupit bez dobrého prostředníka nebo místního zástupce.
Tím by měl být kdo?
Jestliže potřebujete získat zakázku od státní správy, obvykle to znamená mít prostředníka u někoho z vysoce postavených lidí. Pokud hledáte partnera v soukromé sféře, musíte se kupodivu podívat mimo Irák. Většina irácké podnikatelské elity totiž i z bezpečnostních důvodů sídlí mimo svou zemi. Především na Kypru, v Sýrii, Dubaji, Jordánsku nebo Turecku. Odtamtud řídí své obchody.
Na co si dát pozor v oblasti kulturních rozdílů?
|GEORGE KARRA’A|
|Narodil se v roce 1966 v palestinském Betlémě, kde absolvoval i střední školu. V Československu pak vystudoval České vysoké učení technické a také obor zemědělské stroje na České zemědělské univerzitě v Praze. V Česku posléze působil v obchodě, podnikání i průmyslu. V období 2005 až 2007 byl generálním tajemníkem Česko-arabské obchodní komory, v roce 2008 byl zvolen předsedou jejího výkonného výboru. Se svou manželkou a třemi dětmi žije v Karlových Varech.|
I v tom je Irák doslova výbušnou zemí. Vždyť je to obrovská národnostní i náboženská směsice. Jsou tu sunnité i šíité, pravoslavní křesťané i katolíci, turecká i kurdská menšina. V každé části země jsou proto trošku jiné zvyklosti. Musíte si zjistit, jaká je situace právě v lokalitě, kde chcete působit. Obecně platí, že je potřeba ctít náboženské svátky. V pátek se až do skončení páteční motlitby nepracuje. Pozor také během posvátného měsíce ramadánu, který letos začíná v polovině srpna. To jsou úřední hodiny jen od desáté do dvanácté hodiny nebo maximálně do dvou odpoledne. Pokud možno se tedy návštěvě Iráku během tohoto měsíce vyhněte.
Co českým zájemcům o Irák nabízí vaše komora? **
Můžeme zjistit, zda je o příslušný produkt v Iráku zájem, najít vhodného partnera, zprostředkovat první kontakt, pomoci s překlady a korespondencí. Ta probíhá obvykle v arabštině nebo angličtině. Pomáháme i při řešení případných problémů, které se v průběhu zakázky nakonec často objevují.
